Článek
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyslal do veřejného prostoru signál, který překvapil i jeho kritiky: je připraven uspořádat volby, a to i během války.
Je to téma, o němž se oficiálně nemluví, ale které významně rezonuje jak v zahraničních metropolích, tak mezi domácí politickou elitou.
Ačkoliv má Zelenskyj stále vysokou podporu a pro většinu Ukrajinců zůstává symbolem odporu proti ruské agresi, tlak na řešení otázky jeho mandátu roste.
Někteří západní partneři se netají obavami z přílišné koncentrace moci v prezidentském okruhu a v zákulisí přibývá hlasů, že cesta k míru může vést přes výměnu lídra.
Například americký prezident Donald Trump prohlásil, že Ukrajina používá válku jako záminku k nekonání voleb. „Myslím, že by ukrajinský lid měl tyto volby mít. A možná by Zelenskyj vyhrál. Nevím, kdo by vyhrál, ale dlouho neměli žádné volby. Mluví se o demokracii, ale v určitém okamžiku už to není demokracie,“ pravil v rozsáhlém rozhovoru pro server Bild.
Zelenskyj je prezidentem od května 2019, a to po drtivém vítězství ve volbách v březnu téhož roku. Mandát mu měl skončit loni na jaře, setkává se tak s četnými nařčeními i od svých zahraničních partnerů, že „se drží křesla“, a proto pokračuje ve válce.
To hlava státu ostře odmítla s tím, že pokud mají být volby, bude žádat Američany a Evropany, aby pomohli zajistit bezpečnost. Současně vznese žádost k parlamentu o nezbytné změny v ukrajinském právu, aby bylo možné hlasování uspořádat i během války.
Otázku, zda by se volby v takových podmínkách vůbec daly uskutečnit, Seznam Zprávy konzultovaly s právníky, ústavními experty i lidmi přímo zapojenými do volebního procesu. Ti upozorňují na řadu zásadních překážek – od právních limitů přes bezpečnost až po logistiku hlasování milionů uprchlíků či vojáků na frontě. Kyjev navíc notnou část ukrajinského území nekontroluje.
Co se vojáků na frontě týče, ti by se zřejmě reálně nemohli voleb zúčastnit – museli by získat volno, nebo by musela vzniknout náhradní forma hlasování. Podle OSN navíc žije v zahraničí kvůli válce přibližně 5,7 milionu Ukrajinců, jejichž zapojení by bylo organizačně extrémně složité.
Stejného názoru je i protikorupční aktivistka a právnička Olena Halušková. Ta upozorňuje, že volby jsou nejen právně zakázané ukrajinskou ústavou a legislativou, ale také prakticky neproveditelné.
„Je to zkrátka nemožné. A uvědomte si riziko ruských útoků na volební místnosti – to by nebylo možné nijak zvládnout,“ míní. Jakékoli hlasování by vyžadovalo mimořádně komplexní bezpečnostní opatření, která v době probíhající invaze nelze zajistit.
Ukrajina a volby
Řádné parlamentní volby byly původně plánovány na rok 2023, ale podle ukrajinských zákonů není možné je během válečného stavu uspořádat. Mandát současných poslanců tak zůstává v platnosti až do doby, než válečný stav pomine.
Stejná situace platí kvůli ruské invazi i pro prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož pětileté funkční období vypršelo loni v květnu.
Jednotní proti nápadu
Zelenskyj se k možnosti voleb znovu vyjádřil poté, co Donald Trump obvinil Ukrajinu, že „používá válku jako výmluvu“.
V rozhovoru s novináři prezident uvedl, že pokud by to uklidnilo Spojené státy a zajistilo jejich další zapojení do mírových jednání, požádá svůj tým o přípravu návrhů na možné změny zákonů, které by konání voleb umožnily.
V parlamentu však tato slova vyvolala vlnu kritiky, a to nejen mezi opozičními poslanci, ale i uvnitř Zelenského vlastní strany. Poslanec vládního Služebníka lidu pro BBC uvedl, že mezi politiky i občanskými organizacemi panuje „silný konsensus“, že volby se za stanného práva konat nebudou.
„Dokonce i opozice, která je proti Zelenskému a ráda by ho viděla odstaveného, je proti volbám. Všichni chápou riziko pokusu uspořádat je během války,“ řekl.
Opoziční poslanec Oleksij Hončarenko z Evropské solidarity byl ještě ostřejší: „Jsem naprosto proti. Nechápu, proč to Zelenskyj vůbec říká. Je to zcela nemožné.“ Podle něj volby zahrnují celý proces debat, kampaní a veřejné kontroly, který za podmínek války nelze zajistit. „Možná to Zelenskyj vidí jako příležitost uspořádat jakési kvazivolby výhodné pro něj, protože má pod kontrolou média a opozice na ně není připravená,“ dodal.
Prezident nicméně připomněl, že konečné rozhodnutí bude na ukrajinském lidu. „Otázka voleb na Ukrajině, věřím, závisí především na našem lidu, a je to otázka pro občany Ukrajiny, nikoli pro jiné země. S veškerou úctou k našim partnerům,“ uvedl.
Podpora pro vypsání voleb napříč ukrajinskou veřejností je přitom minimální. Podle Antona Hrušeckého, ředitele Kyjevského mezinárodního institutu sociologie, podporuje myšlenku hlasování před uzavřením příměří či mírové dohody jen asi deset procent obyvatel.
Zářijový průzkum KIIS navíc ukázal, že přibližně 63 procent Ukrajinců je proti konání voleb i po příměří, pokud by nebyly zajištěny plné bezpečnostní garance, a domnívá se, že hlasování je možné až po úplném ukončení války. Dalších 22 procent by volby připustilo po dosažení příměří, ale pouze za podmínky silných bezpečnostních záruk.
