Hlavní obsah

Nejsou léky, nejsou zdroje. V Afghánistánu už zastavili hledání přeživších

Foto: XINHUA/Saifurahman Safi, ČTK

Zemětřesení o síle 5,9 stupně Richterovy škály udeřilo asi 160 kilometrů jihovýchodně od Kábulu. Muž sedí v troskách svého domu v provincii Paktika.

Reklama

Přísun pomoci komplikují špatné cesty, silné deště i fakt, že zemi pod vládou Tálibánu opustily humanitární organizace. Pátrání po lidech, kteří mohli přežít silné středeční zemětřesení, ukončily afghánské úřady už po 48 hodinách.

Článek

Afghánské úřady ukončily pátrání po lidech, kteří přežili středeční zemětřesení, uvedl v pátek vysoký úředník a dodal, že zásoby léků jsou na místě nedostatečné. Ráno přitom v zemi zaznamenali další otřesy. Nové zemětřesení o síle 4,3 stupně podle americké geologické služby USGS zasáhlo oblast v blízkosti hranice s Pákistánem ve 03:43 SELČ.

„Ráno došlo k dalšímu zemětřesení v Paktice v okrese Gajan, podle prvotních informací zemřelo pět lidí,“ potvrdil pro agenturu Reuters mluvčí afghánského ministerstva zdravotnictví Šaráfat Zamán.

Při středečním zemětřesení v odlehlé oblasti Afghánistánu ležící taktéž u hranic s Pákistánem zemřelo přes 1000 lidí. Zraněno jich bylo nejméně 2 tisíce a částečně či zcela šlo podle dat OSN k zemi až 2 tisíce domů. Někteří lidé tak museli strávit noc v provizorních přístřešcích pod širým nebem.

„Pátrací operace skončila, zemřelo 1000 lidí a zraněných je kolem 2000, do toho zahrnujeme jak vážná, tak povrchová zranění,“ citovala agentura Mohammada Nassima Hakkáního, který je mluvčím afghánského ministerstva pro přírodní katastrofy.

Hakkání neřekl, proč bylo pátrání po přeživších po zhruba 48 hodinách odvoláno. CNN na svém webu připomíná, že živé lidi lze pod sutinami najít i po podstatně delší době.

Ředitel státní tiskové agentury Tálibánu Abdul Wahid Rayan později oznámil, že počet obětí zemětřesení vzrostl na 1 150 osob. Vzhledem k obtížnému přístupu do postižených vesnic a problematickému spojení s nimi není podle AFP jasné, jak přesně se k počtu mrtvých dospělo.

V každém případě jde o nejsmrtelnější zemětřesení v Afghánistánu za posledních dvacet let.

Nedostatečná infrastruktura

Úsilí o distribuci humanitární pomoci v zemi, která se již tak potýká s krizí, zhoršila i nedostatečná infrastruktura. Pomalá reakce vedení země na katastrofu řadu expertů znepokojuje.

„Jedná se o velmi záplatované řešení problému, o kterém bychom měli začít přemýšlet ve střednědobém až dlouhodobém horizontu… Co budeme dělat, až nás postihne další katastrofa?“ řekl pro CNN Obaidullah Baheer, lektor na Americké univerzitě v Afghánistánu.

Ministerstvo zdravotnictví nemá dostatek léků, potřebujeme lékařskou pomoc a další nezbytnosti, je to velká katastrofa
Mohammad Nassim Hakkání, mluvčí afghánského ministerstva pro přírodní katastrofy

Hakkání uvedl, že Afghánistán nemá dostatek důležitých zásob pro ošetření zraněných. „Ministerstvo zdravotnictví nemá dostatek léků, potřebujeme lékařskou pomoc a další nezbytnosti, je to velká katastrofa,“ řekl.

Do oblasti se sjíždějí humanitární organizace, odlehlá poloha ale záchranné práce značně komplikuje. V nejhůře postižených okresech byly podle AFP srovnány se zemí celé vesnice a přeživší uvedli, že mají dokonce problém sehnat vybavení na pohřbívání mrtvých.

„Nejsou tu žádné deky, stany, žádný přístřešek. Celý náš systém rozvodu vody je zničený. Doslova není co jíst,“ řekl 21letý Zaitullah Ghurziwal týmu novinářů z agentury AFP, který s ním hovořil přímo v jeho domovské vesnici, která leží v těžce postižené provincii Paktika.

Snahu dostat se k lidem v zasažené oblasti ztěžují záplavy. Silné deště tam působily potíže již ve dnech předcházejících zemětřesení. Pády skal a sesuvy bahna ničily vesnice ležící na nejistých horských svazích, napsala agentura AFP s odvoláním na zdroj z místních úřadů. Zemětřesení pak ještě podle jednoho z místních úředníků vyvrátilo elektrické vedení a telefonní věže, částečně jsou tak ochromené i komunikační kanály.

Omezená distribuce humanitární pomoci

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) oznámil, že se mu podařilo doručit humanitární pomoc a podporu rodinám do některých částí provincií Paktika a Chóst. Podle mluvčího generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který se zúčastnil čtvrtečního tiskového brífinku, se podařilo pokrýt potřeby přibližně 4 tisíc lidí.

Mluvčí úřadu Stéphane Dujarric uvedl, že „prioritní potřeby zahrnují nouzové přístřeší a nepotravinové zboží, potravinovou pomoc, vodu, zdravotní péči a hygienické prostředky, jakož i hygienickou podporu“.

Dodal, že Světový potravinový program (WFP) potvrdil, že bude schopen dopravit potraviny k nejméně 14 tisícům lidí v nejhůře postižené provincii Paktika.

„Do oblastí postižených zemětřesením míří nejméně 18 nákladních automobilů s nouzovými zásobami včetně vysokoenergetických sušenek a mobilních skladovacích jednotek,“ uvádí se ve čtvrtečním prohlášení WFP.

UNICEF Afghánistán na twitteru uvedl, že se podařilo lidem zasaženým katastrofou doručit „hygienické soupravy, stany, přikrývky, teplé oblečení a plachty“.

Záchranná operace mezinárodních organizací byla považována za velkou zkoušku pro militantní islamistické hnutí Tálibán, které převzalo moc nad zemí loni v létě, kdy se odtud po 20 letech stáhly spojenecké síly pod vedením USA.

Země je od té doby do značné míry izolována a kvůli sankcím je odříznuta od přímé mezinárodní pomoci.

WHO již v zemi „zmobilizovala všechny zdroje“

Z Afghánistánu se s nástupem Tálibánu stáhly i humanitární organizace. Ty, které zůstaly, jsou teď podle CNN přetížené.

Ve středu Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že zmobilizovala „všechny zdroje“ z celé země.

Mezinárodní organizace se s Tálibánem zdráhají jednat, což podle CNN vedlo k problémům při komunikaci ohledně postupu záchranných prací.

Kromě přímých následků zemětřesení Afghánce nadále trápí ekonomické sankce, kterým je země kvůli vládě Tálibánu vystavena. Afghánský majetek v zahraničí byl zmrazen, a OSN a humanitární skupiny tak mají problém dostat do země dostatek hotovosti. Humanitární pomoc je ze sankcí vyňata, ale existují překážky, které celý proces značně zpomalují. To popsal Martin Griffiths, vedoucí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).

Do Afghánistánu tak směřuje humanitární pomoc i z jiných zemí. Pákistán, který od nástupu Tálibánu k moci hraniční přechody s Afghánistánem přísně omezuje, v severní provincii Chajbar Paštúnchwá dokonce umožnil zraněným Afgháncům bezvízový vstup do země, avšak pouze za účelem ošetření. „Dnes ráno se do Pákistánu přesunulo k ošetření 400 zraněných Afghánců. Očekává se, že se toto číslo ještě dnes zvýší,“ řekl CNN mluvčí regionální vlády Mohammad Alih Saif.

Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan a Spojené arabské emiráty ve čtvrtek uvedly, že plánují do Afghánistánu poslat pomoc. Indie, která má s Tálibánem napjaté vztahy, uvedla, že dvěma letadly poslala 27 tun zásob, které budou předány mezinárodním humanitárním organizacím.

Reklama

Doporučované