Německé úřady zabavily ruskému oligarchovi sbírku cenných obrazů

Hodnota zabavené sbírky se odhaduje na 5 milionů eur (asi 121 milionů korun), informoval v pondělí deník Süddeutsche Zeitung. Sbírka obsahuje díla řady renomovaných umělců včetně Marca Chagalla.

Obrazy byly vystaveny na Usmanově superjachtě Dilbar až do roku 2021, kdy byly během renovace plavidla přemístěny do skladu. Loď v hodnotě 600 milionů dolarů (13,8 miliardy korun) zabavily miliardáři již v březnu německé úřady.

Umělecká sbírka je další ze série zabaveného majetku kvůli sankcím, které na ruské oligarchy uvalila Evropská unie v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Usmanov je jedním ze stoupenců prezidenta Vladimira Putina a jeho politiky vůči Ukrajině.

„Jsem hrdý na to, že Putina znám, a to, že ho všichni nemají rádi, není Putinův problém. Nemyslím si, že svět měl Trumana po Nagasaki rád,“ řekl kdysi oligarcha. Sankce na Usmanova uvalila rovněž Velká Británie i Spojené státy.

Podle německých zákonů měl 69letý miliardář nahlásit veškerý svůj majetek a vlastnictví, včetně cenných uměleckých předmětů, což ovšem nikdy neučinil. Mluvčí oligarchy podle deníku The Moscow Times popřel, že by Usmanovovi obrazy a superjachta patřily.

V úterý němečtí vyšetřovatelé rovněž provedli prohlídky mnichovské a frankfurtské pobočky švýcarské banky UBS, uvedl deník Der Spiegel. Mluvčí úřadu generálního prokurátora agentuře Reuters sdělil, že prohlídky byly provedeny za účelem shromáždění důkazů v případu podezření Usmanova z praní špinavých peněz.

„Podezření na praní špinavých peněz se pohybuje v řádu dvouciferných milionů eur,“ uvedl v úterý mluvčí frankfurtského státního zastupitelství. V rámci vyšetřování německá policie v září při hledání důkazů trestné činnosti prohledala 24 domů a bytů.

Usmanov, který je aktivní v celé řadě podnikatelských odvětví a jehož čisté jmění podle časopisu Forbes činí 14,6 miliardy dolarů, je podle Moscow Times vyšetřován ve dvou případech, které se týkají jeho financí.

Ruský oligarcha se proti sankcím již v březnu vymezil. V prohlášení na internetových stránkách Mezinárodní šermířské federace (FIE), jejímž byl prezidentem, je označil za nespravedlivé.

Evropská unie na něj prý sankce uvalila na základě falešných a pomlouvačných obvinění poškozujících jeho čest, důstojnost a pověst. Po zařazení na sankční seznam Usmanov z postu prezidenta federace odstoupil. Média v září informovala, že Usmanov nyní pravděpodobně pobývá ve svém rodném Uzbekistánu.

Usmanov zbohatl na výrobě plastových sáčků, které byly v bývalém Sovětském svazu nedostatkovým zbožím. V letech 2000 až 2014 stál pak v čele Gazprom Investholding ruské plynárenské společnosti Gazprom.

Usmanovův majetek zahrnuje podíly ve společnosti Metalloinvest – těžařském a ocelářském gigantu – a firmě Xiaomi produkující spotřební elektroniku. Oligarcha má také menší podíly ve firmách z oblastí telekomunikací, těžby a médií. Vlastní i řadu nemovitého majetku v Anglii, Mnichově, Lausanne, Monaku či na Sardinii. Ještě do roku 2018 mu patřil 30procentní podíl v londýnském fotbalovém klubu Arsenal.