Článek
Svět obletěla zpráva o dalším podezřelém úmrtí mezi ruskou podnikatelskou smetánkou. Tentokrát vypadl z pátého patra moskevské nemocnice šéf ruské ropné společnosti Lukoil Ravil Maganov. Stojí za vraždami mocných ruský prezident Vladimir Putin?
Hostem Ptám se já byl komentátor Hospodářských novin Ondřej Soukup.
Rusko má za sebou od začátku roku už několikátý případ podezřelého úmrtí mezi ruskými oligarchy. V dubnu bylo nalezeno na zahradě španělské vily tělo bývalého viceprezidenta plynárenské společnosti Novatek Sergeje Protosenji. Milionář se údajně oběsil, přitom v domě byla nalezena i mrtvá těla jeho manželky a dcery s bodnými ranami.
Ve svém moskevském bytě byl nalezen mrtvý také bývalý viceprezident Gazprombanky Vladislav Avajev. Ten údajně nejprve zabil svou manželku a dceru a následně spáchal sebevraždu. Naposledy v květnu zemřel na selhání srdce další bývalý vysoce postavený manažer Lukoilu, Alexander Subbotin.
Shoda nešťastných náhod, nebo jasný zásah Putinova režimu? Proč a podle jakého klíče by se oligarchů zbavoval? A jaká nálada teď v Rusku je?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
01:10 – Stát se může leccos, on (R. Maganov – pozn. redakce) se tam léčil, nevíme z čeho, ale zřejmě z onkologického onemocnění. Takže se mohl rozhodnout, že to nebude prodlužovat. Na druhou stranu je těch úmrtí lidí z ruského energetického sektoru teď mnoho. V dubnu zaznamenali snad nejšílenější případ ve Španělsku, kdy policie objevila oběšeného Sergeje Protosenju, byla tam zavražděná jeho manželka a dcera, sekerou a nožem, a nikdo nechápal, co se tam odehrálo. Nebyly tam žádné otisky prstů, všude byly kaluže krve a on byl čistý. Je to velmi divné, ale ty případy se dost různí. Jde tam často o velký majetek.
3:50 – V případě Protosenji se to stále prošetřuje. Pracuje se se dvěma verzemi. První je, že se něco přihodilo a Protosenja zabil svou ženu a dceru a pak se oběsil. Podle druhé v tom hraje roli nějaký vrah zvenčí.
5:10 – Jak se kvůli sankcím a podobně změnily v Rusku ekonomické podmínky, tak i ty finanční potoky, které proudily do Evropy nebo zpět, se změnily. A teď probíhá nějaká bitva o jejich kontrolu. Jedním z těch mrtvých je například účetní Gazpromu.
5:56 – My máme tendenci vnímat Rusko jako hierarchický stát, jako diktaturu, kdy Vladimir Putin z Kremlu vše řídí, vše má svůj řád. Ve skutečnosti je to takový konglomerát, který kombinuje ty nejhorší věci z divokého kapitalismu a organizovaného zločinu. Role prezidenta je do značné míry v tom, že je to poslední, kdo rozhoduje, kdo rozsoudí znepřátelené strany.
7:20 – Pokud Západ cílil sankce i proti oligarchům, aby je obrátil proti Putinovi, tak taková logika byla od začátku chybná. Vladimir Putin hned jak přišel k moci v roce 2000, tak odstřihl oligarchy od vlivu na sdělovací prostředky – kauza televize NTV a Prvního kanálu, kdy hlavní oligarchové Vladimir Gusinskij a Boris Berezovskij museli ve finále skončit v emigraci. Pak vlastně dal jasně najevo, že nemají co zasahovat do politiky. Po uvěznění Michaila Chodorovského v roce 2004 to už pochopili všichni. A od té doby ti staří oligarchové z jelcinské éry 90. let hráli jen velmi malou roli. Jen pokud je někdo požádal. Pak vyrostla nová generace oligarchů, jako například bratři Rotenbergové, z trenérů juda se stali multimiliardáři, a další. Ale opět, mají jen poradní hlas. Putin si je vybral, ale oni nemají vliv na jeho rozhodování, silové složky atd.
9:56 –Jsou ti noví oligarchové slabší, můžou být vyměněni, kdykoli se Putinovi zachce? - To je naprosto správně. Až anekdotický případ byl, když si jednu z dvou dcer Putina Jekatěrinu Tichonovovou vzal jistý Kirill Šalamov, jako mladý začínající podnikatel, tak z nějakého důvodu získal během půl roku podíl v ropné a chemické společnosti Sibur, který měl hodnotu asi 3 miliardy dolarů. A když se o několik let později to manželství rozpadlo, tak on ty akcie zase vrátil. Takže to mají do značné míry zapůjčené.
11:00 - Kdo má tu pozici přece jen nejsilnější? - Býval to Genadij Timčenko, který do značné míry kontroluje polovinu mediálního trhu v Rusku. Je akcionář banky Rossija, kterou americké tajné služby označují jako osobní Putinovu banku. Ale co jsem tak slyšel poslední rok, tak ti lidé, kterým Putin naslouchá, nejsou oligarchové, jsou spíš z těch silových složek.
12: 10 - A co Roman Abramovič, říká se o něm, že má přímo kontakt na Putina. - On je člověk, který pro Kreml hodně udělal, vždy byl loajální. Na druhou stranu, on získal majetek ještě před nástupem Vladimira Putina a neposlechl příkaz k oligarchům před několika lety, ať majetek prodají, protože on se stejně vrátí do Ruska. Takže on má svoji roli, asi má kontakty, takže může zavolat nějakému pobočníkovi Putina, ale zavolat mu na mobil rozhodně nemůže.
13:45 - Když byla ta první jarní vlna záhadných smrtí, protože den před tou vraždou ve Španělsku se totéž odehrálo v Moskvě, kdy měl jeden člověk z Gazpromu zavraždit manželku, tak lidé, kteří jsou v tomto byznysu aktivní, to brali tak, že je třeba si dávat velký pozor.
14:55 - Nevěřím tomu, že by sankce proti oligarchům mohly fungovat. Oni to berou tak, že ten majetek mají dočasně, uvědomují si, že ať udělají cokoliv, můžou o ten majetek kdykoliv přijít. A když půjde jen o majetek, tak to ještě dopadlo dobře. Ty elity jsou velmi podezřívavé, všichni jsou proti všem. Ta role Putina jako rozhodce je silná. Vlastně je to schválně nastavené tak, aby se nevytvořila nějaká elitní skupina, a kdyby se měla někde sejít, tak polovina z těch lidí to nahlásí tajné službě.
16:50 - Je zkomplikování vydávání ruských víz nějaký signál, který by fungoval? - To jsou spíš naše zájmy, našich bezpečnostních složek. Protože tajné služby zmiňují, že není přehled o tom, co tady kdo u nás dělá. Když sem přijede méně takových lidí, tak třeba BIS bude ráda. Je to pro nás i gesto, protože se asi shodneme, že nějaká manažerka Gazpromu, která přijde o možnost si jednou za čas zaletět do Milána koupit kabelku za půl milionu, tak v nás asi nevyvolá soucit. Na druhou stranu je problematická situace lidí, kteří by tady chtěli studovat, mají tady příbuzné. Pokud se někdo teď rozhodne, že chce studovat v Praze, tak v těchto podmínkách je to v podstatě politické gesto.
18:30 - Nálada mezi těmi bohatými je, že holt pojedou jinam, třeba do Turecka, mají stále nějaké alternativy.
19:20 - A běžní Rusové válku cítí? - Zdražily potraviny, značkové zboží se nedá koupit, propad v příjmech je výrazný, ale stále to není katastrofické. Ale hodně problémů hlásí lidé z průmyslu, kterým dochází náhradní díly. Snaží se kupovat díly přes Čínu, ale to moc nefunguje. Takže všechno je dražší, třeba středně drahé potraviny zmizely, ale prázdné regály tam stále nejsou. Takže oni se o tom baví, ale že by to nějak silně pocítili, to ne. Říkají si prostě, no tak to vydržíme.
22:00 - Zmizely vlajkové lodě, značky, jako třeba iPhony, problémy budou i se zárukou takového zboží. Ty firmy jim to nebudou chtít opravovat a podobně. Ale iPhone je stále spíše luxusní záležitost. Spíš je spousta jiné elektroniky, která se tam v objemech, které by potřebovali, prostě už nedostane.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
