Článek
Gruzínské bezpečnostní složky podle zjištění BBC použily minulý rok při potlačování protivládních protestů v Tbilisi chemickou látku pocházející z období první světové války.
Analýza zahrnující lékařské zprávy, svědectví demonstrantů a zdrojů napojených na tamní policii naznačuje, že vodní děla mohla být naplněna takzvaným brombenzylkyanidem. Jedná se o sloučeninu, kterou Francie nasadila proti Německu už před více než sto lety.
O jeho dalším využití existuje málo záznamů, ale předpokládá se, že se ve 30. letech přestal používat kvůli obavám z dlouhotrvajících účinků. Nahradil ho poté slzný plyn.
Expert na toxikologii a chemické zbraně Christopher Holstege potvrdil, že má látka silně dráždivé a dlouhodobé účinky. Její opětovné nasazení označil za „mimořádně nebezpečné“.
Gruzínské úřady obvinění označují za „absurdní“ a tvrdí, že policie během potlačování demonstrantů jednala v souladu se zákonem. Tehdy rozháněla davy slzným plynem a vodními děly.
K demonstrantům zasaženým proudem vodního děla patřil tehdy pediatr Konstantine Chakhunashvili. Podle svých slov cítil pálení kůže ještě několik dní a potíže se naopak zhoršovaly ve chvíli, kdy se ji pokoušel omýt. Po výzvě na sociálních sítích se mu ozvalo téměř 350 dalších demonstrantů, přičemž skoro polovina popisovala stejné potíže, včetně bolestí hlavy, dušnosti, únavy a zvracení.
Bývalý vedoucí oddělení výzbroje gruzínské policie Lasha Shergelashvili uvedl, že už v roce 2009 testoval toto látku pro případné použití ve vodních dělech. Podle něj byly účinky mnohem silnější než u běžných slzotvorných látek a nešly smýt i sodným roztokem.
Použití látky proto tehdy nedoporučil, přesto se podle něj do vodních děl využívala minimálně až do roku 2022. Poté dal výpověď a z Gruzie se přemístil na Ukrajinu. Po zhlédnutí loňských zásahů prý okamžitě poznal stejné příznaky.
Zvláštní zpravodajka OSN pro mučení Alice Edwardsová uvedla, že použití takové chemikálie s dlouhým účinkem může představovat experimentální zbraň, což je v rozporu s lidskými právy.
Masové protesty vypukly koncem listopadu 2024, kdy se vláda rozhodla, že pozastavuje jednání o vstupu země do Evropské unie, přestože tento krok má Gruzie jako svůj cíl zakotvený v ústavě.
