Článek
Jih Turecka a sever Sýrie se dosud těžko vzpamatovává ze série silných zemětřesení z minulého měsíce, při nichž zemřelo asi 50 tisíc lidí. V Turecku katastrofa zvýšila tlak na důkladnější preventivní opatření.
Jak ale popisuje reportáž BBC, budov zranitelných vůči otřesům je až příliš a lidé se bojí, že ani další zemětřesení se neobejde bez vysokých obětí.
Týká se to i největšího tureckého města. Istanbul se svými 15 miliony obyvatel leží na Severoanatolském zlomu a seismologové nepochybují, že dřív nebo později na něj silné zemětřesení udeří.
Vzhledem k tomu, že oblast už je dlouho klidná, by navíc nebylo překvapením, když by se to stalo brzy. Zemětřesení sice nejde předvídat, ale BBC uvádí, že experti očekávají, že by mohlo přijít někdy před rokem 2030.
Asi 70 % budov města bylo postaveno ještě před změnami konstrukčních standardů, které přišly v roce 1999, a dají se tak podle BBC považovat za potenciálně nebezpečné. Vysoce ohrožených je podle odhadů asi 90 000 budov.
Největší zemětřesení historie
I když počet obětí zřejmě ještě není konečný, zemětřesení v Turecku a Sýrii se zařadilo mezi ta nejtragičtější za posledních 100 let. Která byla ta největší?
Od zemětřesení na druhé straně Turecka podle BBC přibylo asi 100 tisíc žádostí o kontrolu bezpečnosti budov. Lidé, kteří si chtějí od města nechat kontrolu svého obydlí zajistit, jsou na čekací listině, která nabízí termíny za čtyři měsíce a dál se prodlužuje.
O kontroly mohou žádat vlastníci bytů i nájemníci, ale mnozí o ně podle BBC ani nestojí kvůli finančním důvodům. Kompenzace pro ty, kteří se musí odstěhovat z domů, které kontrolou neprojdou, totiž náklady na nové bydlení nepokryjí. Kolik budov bezpečnostní kontrolou neprošlo, se podle britské veřejnoprávní televize nikde veřejně neuvádí.
Starosta města slíbil výcvik záchranářských týmů a provizorní zázemí až pro 4,5 milionu zemětřesením potenciálně vysídlených lidí. Mnozí se ale bojí, že to nestačí.
Přístup úřadů
Reportérka BBC popisuje „rostoucí strach“ v ulicích velkoměsta na příkladech několika lidí. Například Mesut Muttaliboglu je jedním z těch, kteří se musí vystěhovat. V domě, který má na zdech praskliny, bydlel se svou rodinou 15 let. Reportérce si postěžoval na přístup úřadů.
Mesut sice dopředu věděl, že bude muset odejít, přípravy stěhování mu ale paradoxně překazilo právě zemětřesení na jihu Turecka, protože při něm ztratil své příbuzné. „Stalo se to ve 4:17, zavolal nám příbuzný a všichni jsme se vzbudili s křikem. Je to hrozná situace, nemohli jsme se tam kvůli sněhu dostat tři dny. Když jsme se dostali k troskám, bylo to hrozné,“ řekl Mesut se slzami v očích.
Dodal, že po návratu do Istanbulu zjistil, že úřady jeho byt odstřihly od elektřiny a vody. „Požádal jsem o připojení sítě alespoň na dobu stěhování. Připojili nás na dva dny,“ dodal.
Už jen z procházky po istanbulských ulicích je podle BBC na první pohled patrné, že domů, které by bezpečnostní kontrolou neprošly, je spousta. Podle tamního odborníka Kurtuluse Atasevera jsou hlavním problémem špatná kvalita betonu, převisy a špatná konstrukce pater a sloupů.
„Naše budova se při zemětřesení v roce 2019 (o síle 5,8 magnituda, pozn. red.) třásla a sloupy v jedné ulici popraskaly. Již od té doby jsem se cítila neklidně a od toho posledního silného zemětřesení už jsme opravdu vyděšení. Nemůžeme spát, protože nás to může zasáhnout kdykoliv. Myslím si, že nám hrozí velké riziko, protože naše budova je stará,“ popsala reportérce své pocity jedna z místních Yasemin Suleymanogluová.
Reportáž nakonec shrnuje, že ač problém se zranitelností budov ve městě vůči zemětřesením není zdaleka nový, po nedávném zemětřesení vyplul na povrch a dostal se do popředí myšlenek značné části istanbulské populace.
Tento problém se vedle například ekonomické krize stal jedním z hlavních témat blížících se prezidentských a parlamentních voleb, které se odehrají už za dva měsíce. Dá se tak očekávat, že „dotřesy“ zemětřesení budou mít i politické důsledky.
