Článek
Afghánec Ahmad Alí žil v sousedním Íránu 2,5 roku, než ho letos na jaře zadržela policie. Ve vazbě ho policisté bili a obvinili ze špionáže.
„Použili hadice, potrubí a prkna,“ řekl stanici BBC a reportérům ukázal záda plná hlubokých šrámů. Rozhovor probíhal na íránsko-afghánské hranici krátce předtím, než se muž nuceně vrátil do vlasti. Jeho jméno z bezpečnostních důvodů BBC změnila.
Írán uvádí, že v zemi žijí až čtyři miliony nelegálních migrantů, kteří z Afghánistánu uprchli před válečným konfliktem.
Už měsíce přitom vláda v Teheránu stupňuje jejich deportace. V březnu dostali lidé bez dokladů čas do července, aby zemi opustili.
Vše ale urychlila válka s Izraelem, po níž úřady vyhostily statisíce Afghánců s odvoláním na obavy o národní bezpečnost.
Jste špioni, pracujete pro Izrael
Deportace vyvrcholily v červenci, kdy Írán vypovídal až 50 tisíc lidí denně. Výše zmíněný Alí řekl, že mu policisté sebrali peníze a telefon a bez prostředků ho poslali na hranici.
„Bojíme se kamkoli jít, abychom nemohli být označeni za špiony,“ řekl BBC News Afghan muž, jenž si nepřál sdělit své jméno.
Íránci podezřívají běžence, že se nechávají najmout izraelskou tajnou službou Mosad, jejíž akce těsně před začátkem války nebo během ní do velké míry ochromily íránskou schopnost bránit se leteckým útokům. „Vy Afghánci jste špioni, pracujete pro Izrael,“ slýchají často zatčení uprchlíci.
Americký expert na Afghánistán Barnett Rubin si myslí, že Írán hledá obětní beránky za své válečné selhání. Kritici také tvrdí, že režim chce pomocí obvinění ze špionáže legitimizovat svůj plán na vyhošťování Afghánců do vlasti, kde navzdory jisté stabilitě stále není bezpečno.
Kruté bití ve vazbě popsal i další ze zadržených Afghánců, jehož BBC překřtila na Abdalláha. „Bili nás plastovými obušky a říkali, že jsme špioni a ničíme jejich zemi,“ vyprávěl o čtyřdenním pobytu v íránském vězení.
Dezinformace šíří i provládní média
Zátahy na Afghánce začaly během války a stupňovaly se. V pondělí 16. června odvysílala televize záběry, na nichž jsou Afghánci, kteří tvrdí, že s sebou měli drony. Video se stalo virálním navzdory tomu, že šlo o staré záběry zachycující Afghánce zadržované jen kvůli tomu, že byli v zemi nelegálně.
O dva dny později zveřejnil telegramový kanál připisovaný Íránským revolučním gardám zprávu, že podle nezávislé monitorovací skupiny Afghan Witness bylo ve městě Mašhad zadrženo 18 Afghánců vyrábějících drony pro Izrael. Zpráva byla sice o den později vyvrácena, lži se už ale rozšířily.
Na sociálních sítích se pak masivně šířil hashtag „vyhoštění Afghánců je národním požadavkem“, sdílen byl více než 200tisíckrát.
Protiafghánské nálady nejsou ničím novým, tentokrát se ale na šíření dezinformací nepodíleli jen uživatelé sociálních sítí, ale i média napojená na vládu, říká výzkumník z výše zmíněné organizace Afghan Witness.
Podle agentury OSN pro uprchlíky opustilo jen letos Írán na 1,5 milionu Afghánců. Odborníci varují, že země pod vládou islamistického hnutí Tálibán nemá kapacitu na takový příval návratů, protože se už nyní potýká s lidmi vyhoštěnými z Pákistánu.
Pro íránskou vládu je ale nyní vyhánění přistěhovalců prioritou – jde o jedno z mála témat, na nichž se ajatolláhové shodnou s názorem veřejnosti.
