Článek
V pátek se v Turecku uskutečnilo jednání ruských a ukrajinských delegací ohledně možném příměří. Obě strany se dohodly na propuštění zajatců, ale ohledně možného míru se nic zásadního nestalo.
Mluvčí ukrajinského ministra zahraničí Heorhij Tychij novinářům v Istanbulu řekl, že ukrajinská delegace „se k tomu postavila klidně… a stále se drží naší linie“. Rusko během pátečních rozhovorů „vyjádřilo řadu věcí, které považujeme za nepřijatelné“.
Co byly tyto nepřijatelné podmínky? To mluvčí neupřesnil, ale podle diplomatů šlo o požadavek ruských vyjednavačů, aby Ukrajina stáhla své jednotky ze všech ukrajinských oblastí, které si Moskva nárokuje, než se vůbec dohodnou na příměří. Agentuře Reuters to řekl vysoce postavený ukrajinský úředník obeznámený s rozhovory.
Tento požadavek a spoustu dalších ruských podmínek, které zazněly, jdou podle zdroje ale nad rámec návrhu mírové dohody, kterou Spojené státy navrhly minulý měsíc po konzultacích s Moskvou.
Na sobotním brífinku s novináři byl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dotázán na podmínky, které podle ukrajinského úředníka Moskva předložila. Peskov se však odmítl k věci vyjádřit s tím, že diskuze musí probíhat za zavřenými dveřmi.
Rusko zřejmě navrhlo, aby se ukrajinská vojska stáhla z Doněcké, Záporožské, Chersonské a Luhanské oblasti Ukrajiny, teprve poté může dojít k příměří. Regiony jsou z velké části kontrolovány ruskými silami, ale ukrajinské jednotky stále bojují o udržení zbývajících částí regionů. V návrhu dohody připraveném Spojenými státy takový požadavek nebyl.
Dále si Rusko stanovilo, že pět částí Ukrajiny – poloostrov Krym anektovaný v roce 2014, stejně jako Doněcká, Luhanská, Chersonská a Záporožská oblast – je ruských. V americkém návrhu chyběl také další ruský požadavek. Tentokrát takový, že se Ukrajina stává neutrálním státem, nemá žádné zbraně hromadného ničení a spojenci Kyjeva nebudou umisťovat žádné své jednotky na ukrajinské půdě.
Podle ukrajinského úředníka ruští vyjednavači tyto požadavky předali ústně a nepředali jim žádný dokument obsahující jejich podmínky.
„Nechceme válku, ale jsme připraveni bojovat ještě rok, dva, tři - tak dlouho, jak bude potřeba. Se Švédskem jsme (za cara Petra I. Velikého) bojovali 21 let. A jak dlouho jste připraveni bojovat vy?“ zeptal se šéf ruské delegace Vladimir Medinskij Ukrajinců během jednání, napsala agentura Meduza s odvoláním na příspěvky novináře listu The Economist Olivera Carrolla, který se zase odvolával na „dobře informovaný zdroj“.
„Rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyslat ministra obrany Rustema Umerova na setkání s ruskou delegací, jež byla na nízké úrovni, bylo obtížnou volbou vynucenou nutností. Jeho publikum je jeden člověk: americký prezident Donald Trump,“ píše server CNN.
Kyjev totiž musí ukázat, že je ochoten učinit jakýkoli krok na podporu jakéhokoli míru, jinak riskuje, že Trump pomalu zjistí, že prokremelské hlasy kolem něj sílí, nebo že omezí pomoc Ukrajině.
„V konečném důsledku však mírový proces probíhá přesně tak, jak si Rusko přeje. Pomalu a s Kremlem jako jeho plánovačem,“ tvrdí americký zpravodajský server.
Role USA, které se obě strany snaží přesvědčit, že právě ony se snaží o mír, je zatím nejasná. Bílý dům prohlásil, že pokroku v ukončení války bude dosaženo pouze v případě, že prezident Donald Trump a Putin povedou rozhovory tváří v tvář, píše BBC.
Během návštěvy Blízkého východu Trump novinářům na palubě Air Force One řekl, že „dokud se s Putinem nesejdeme, nic se nestane“.
„On by tam nejel, kdybych tam nebyl já, a já věřím, že se nic nestane, ať se vám to líbí, nebo ne, dokud se on a já nesejdeme,“ dodal Trump podle BBC.
