Článek
Vedoucí ruské delegace na prvních přímých rusko-ukrajinských rozhovorech po třech letech, které se v pátek uskutečnily v Istanbulu, hovořil kromě jiného o tom, že Rusko je připraveno válčit třeba věčně, uvedl tentýž den zpravodajský server Meduza. Termín dalšího kola rozhovorů, které v pátek trvaly přibližně dvě hodiny, ještě nebyl stanoven.
„Nechceme válku, ale jsme připraveni bojovat ještě rok, dva, tři - tak dlouho, jak bude potřeba. Se Švédskem jsme (za cara Petra I. Velikého) bojovali 21 let. A jak dlouho jste připraveni bojovat vy?“ zeptal se šéf ruské delegace Vladimir Medinskij Ukrajinců, napsala Meduza s odvoláním na příspěvky novináře listu The Economist Olivera Carrolla, který se zase odvolával na „dobře informovaný zdroj“, umožňující dozvědět se, co se dělo o jednacího stolu. Medinského vyjádření ve stejném znění citovala s odvoláním na dva zdroje také agentura Reuters.
Rusko podle Carrolla vyhrožovalo Ukrajině okupací Sumské a Charkovské oblasti, které leží na severovýchodě země, a požadovalo, aby Ukrajina stáhla své jednotky z celého území čtyř regionů, které Rusko částečně okupuje a které Moskva prohlásila za připojené k Ruské federaci. Ukrajinské zdroje podle Meduzy uvedly, že Rusko také požadovalo, aby Kyjev uznal ruskou anexi Krymu. Naopak 30 dní příměří, které prosazovala ukrajinská strana, ruská delegace odmítla.
Oficiálně strany oznámily, ze se domluvily na výměně zajatců, po tisíci z každé strany. Pokud se tak skutečně stane, půjde o největší výměnu od rozpoutání války v únoru 2022. Ale termín je zatím neznámý. Medinskij prohlásil, že se dá čekat v nejbližších dnech. Uvedl také, že Ukrajina požádala o přímé jednání mezi Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, což ruská delegace „vzala na vědomí“.
Na ukrajinské tiskové konferenci mluvčí ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj potvrdil zprávy médií, že ruská strana předložila „řadu nepřijatelných požadavků“. A ukrajinský prezident Zelenskyj vyzval zavést „silné sankce“ proti Rusku, pokud Moskva odmítne bezpodmínečné příměří. Americký prezident Donald Trump dosud rusko-ukrajinská jednání nekomentoval, stejně tak Putin, zatímco britský premiér Keir Starmer označil postoj Moskvy za nepřijatelný. Zklamání nad výsledky rozhovorů vyjádřili i další vůdci evropských zemí.
Na cara Petra I. jako na vládce, který z Ruska udělal světovou velmoc, se opakovaně odvolával Putin po rozpoutání války proti Ukrajině. Například v červnu 2022 při setkání s mladými podnikateli na moskevském výstavišti VDNCH připomněl, že Petr vedl severní válku 21 let, přičemž „nic neodtrhl“ od Švédska, ale „vracel (území) a posiloval“ Rusko. „Soudě podle všeho je i naším údělem navracet a upevňovat,“ řekl ruský prezident, na jehož rozkaz ruská vojska zaútočila na sousední zemi, a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Jakékoliv projevy nesouhlasu s válkou ruské úřady rezolutně potlačují.
