Článek
Nizozemsko uzavřelo dohodu s Ugandou o deportaci neúspěšných žadatelů o azyl. Tyto migranty se evropským státům většinou nedaří vracet zpět do jejich domovských zemí, které často nespolupracují nebo jsou pro utečence nebezpečné (například Eritrea či Sýrie). V druhém případě evropské státy ani žadatele podle legislativy deportovat nemohou. Podle dat Evropské komise z roku 2024 se tak státům EU daří deportovat pouze každého pátého migranta, kterému nebyl schválen azyl.
Situaci má zlepšit migrační pakt, který si státy EU schválily loni a který vejde v platnost v červnu 2026. Pakt zavádí nový systém třetích zemí, kam evropské státy mohou neúspěšné žadatele deportovat, zatímco čekají na rozhodnutí jejich domovského státu.
Prvním státem, který uzavřel podobnou dohodu, byla Itálie. Ta tak učinila ještě před přijetím samotného migračního paktu. Zatímco středomořský stát uzavřel zmiňovanou dohodu s Albánií, s níž má historické vazby, Holandsko si vyjednalo dohodu s Ugandou. S tímto státem podepsal podobnou smlouvu o deportaci migrantů již letos v srpnu i americký prezident Donald Trump.
Na rozdíl od Washingtonu ale Nizozemsko u realizace dohody bude „dbát na lidská práva“. Alespoň to tvrdí holandský ministr zahraničí David van Weel, kterého cituje britský list Financial Times.
Weel dále deníku sdělil, že vláda očekává kvůli dohodě právní bitvy. Dohoda je ale podle něj „v souladu s mezinárodním právem, evropským právem i našimi zákony“. „Očekáváme ale, že bude napadena u soudu, a pak uvidíme, zda obstojí,“ dodal ministr vlády premiéra Dicka Schoofa, která od června úřaduje v demisi.
Žalobu dohody lze očekávat zejména od lidskoprávních organizací, které v minulosti napadly i italsko-albánskou dohodu. Podle těchto organizací by Evropa měla raději investovat peníze do své vlastní azylové infrastruktury.
Migranti budou v Ugandě drženi v příslušných centrech. Podle šéfa holandské diplomacie bude nad těmito centry dohlížet UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky) a IOM (Mezinárodní organizace pro migraci), aby byla zaručena lidská práva deportovaných migrantů.
Tranzitní centrum by v Ugandě mohlo fungovat již v roce 2026. Weel uvedl, že opatření by mělo fungovat jako určitá forma odstrašení pro neúspěšné žadatele: „Pokud vám bylo vydáno negativní rozhodnutí o návratu, musíte odejít dobrovolně, protože pokud ne, půjdete do Ugandy,“ vzkázal ministr migrantům ve své zemi.
Předčasné volby za rohem, migrace jako klíčové téma
„Navrhl jsem uzavřít hranice pro žadatele o azyl, poslat je pryč, zavřít azylová centra. Požadoval jsem, aby se pod to koaliční partneři podepsali, což neudělali. To mi nedalo jinou možnost než skončit s podporou této vlády,“ uvedl v červnu letošního roku při pádu současné nizozemské vlády lídr Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders.
Podle Wilderse byli jeho koaliční partneři v otázkách migrace moc mírní, a nezbylo mu tak nic jiného: „Zavázal jsem se k co nejpřísnější azylové politice, ne k zániku Nizozemska.“
Lídr PVV tak Holandsko poslal na cestu k předčasným volbám. Ty se budou konat příští středu 29. října a stejně jako u pádu vlády bude klíčovým tématem přístup stran k migraci. Momentálně v průzkumech vede právě Wildersova protiimigrační strana.
