Článek
Francie v sobotu oznámila přelomovou dohodu s Novou Kaledonií. Podle ní budou ostrovy ležící v Tichém oceánu prohlášené za nový stát, přičemž nadále zůstanou francouzským zámořským územím. Informoval o tom server The Guardian.
Vše se však může změnit. Dohoda musí nejdříve projít francouzským parlamentem a poté o ní v roce 2026 rozhodnou v referendu obyvatelé Nové Kaledonie. I přesto ji francouzští představitelé hodnotí kladně.
Prezident Emmanuel Macron ji na síti X označil za historickou. „Stát Nová Kaledonie v rámci republiky: to je sázka na důvěru,“ uvedl. Poděkoval vyjednavačům, jejichž jednání trvalo deset dní, a apeloval na vzájemnou jednotu. „Nyní je čas na respekt, stabilitu a spojení dobré vůle, abychom mohli budovat společnou budoucnost,“ dodal.
Také podle premiéra Françoise Bayroua má dohoda „historický význam“. Ministr pro zámořská území Manuel Valls označil výsledek jednání za „inteligentní kompromis“, který zachovává vazby mezi Francií a Novou Kaledonií, ale s větší suverenitou pro tichomořský ostrov.
Reforma po vlně násilí
Situace v Nové Kaledonii není jednoduchá. Na území žije přibližně 270 tisíc lidí a nachází se téměř 17 tisíc kilometrů od francouzské pevniny. Od roku 1853 je řízeno z Paříže, ačkoliv značná část domorodých Kanaků stále odmítá francouzskou nadvládu nad ostrovy a požaduje větší autonomii či nezávislost.
Území v minulosti sloužilo jako osidlovací kolonie a s Kanaky se zacházelo nerovně. „Podobně jako v Austrálii nebo na Novém Zélandu bylo cílem vyhubení původní komunity Kanaků, která se v 70. letech 20. století stala menšinou,“ řekla loni redakci polská antropoložka Karolina Kania, která na Nové Kaledonii žila.
V souvislosti s apelem na nezávislost vypukly loni v květnu velké nepokoje, které vyvolala změna volebního zákona. Paříž tehdy chtěla udělit volební právo tisícům nepůvodních obyvatel, kteří na území dlouhodobě žijí. Rozhodnutí by však podle Kanaků oslabilo hlasy původních obyvatel, což by mohlo zmenšit jejich budoucí šance na nezávislost.
Během násilí zemřelo 14 lidí. Území tratilo i finančně. Podle Vallse přisla Nová Kaledonie o dvě miliardy eur a její hrubý domácí produkt se snížil o 10 %. Prioritou Francie je proto nyní ekonomické oživení oblasti.
Obsah dohody
Podle 13stránkového dokumentu budou mít obyvatelé Nové Kaledonie právo volit pouze v případě, že na území žijí déle než deset let. Kromě toho požaduje dohoda zavedení novokaledonské národnosti a možnost pro tamní obyvatele kombinovat tento status s francouzskou národností.
Dále se „stát Nová Kaledonie“ zakotví ve francouzské ústavě a ostatní země ho tak mají možnost uznat. Kromě toho dohoda požaduje vytvoření paktu o hospodářské a finanční reformě, který by zahrnoval obnovení kapacit pro zpracování niklu, jehož ložiska se na Nové Kaledonii nachází. Je však otázkou, zda dohoda projde příští rok v Nové Kaledonii referendem.
Obyvatelé v minulosti pořádali celkem tři referenda o územní nezávislosti, přičemž všechna z nich nezávislost odmítla. Poslední proběhlo v roce 2021.
