Pád mocného muže Číny: Mluví se o kolaboraci i vzdoru vůči plánu invaze

Když v sobotu čínské ministerstvo obrany oznámilo, že zahajuje vyšetřování po Si Ťin-pchingovi druhého nejmocnějšího muže armády kvůli „závažnému porušení disciplíny a zákona“, sociální sítě zaplavily domněnky.

Podle komentáře ve stranickém listu PLA Daily měli generálové Čang Jou-sia a Liou Čen-li „vážně napomáhat politickým a korupčním problémům, které ovlivňují absolutní vedení [komunistické] strany nad armádou a ohrožují základy vlády strany“ a „vážně pošlapat a poškodit systém odpovědnosti předsedy“.

To, co se na první pohled jeví jako další z rozsáhlých Si Ťin-pchingových stranických čistek, si někteří hojně sdílení uživatelé sociální sítě X vyložili jako „pokus o vojenský převrat s cílem svrhnout Si Ťin-pchinga“.

Příspěvek, který má 1,2 milionu zobrazení a 12 tisíc lajků tvrdí, že zdrojem pro tvrzení o „zadržení generálů s jejich rodinami a 3 000 vojáky“ mají být agentury Reuters a Bloomberg - na jejich webech však žádné zprávy o pokusu o převrat v Číně neexistují.

Rozruch pak vyvolalo konkrétní obvinění, se kterým přišel list Wall Street Journal. S odvoláním na obeznámené zdroje uvedl, že měl Čang vyzradit Američanům technická data o čínských jaderných zbraních.

Takto silná zpráva z netransparentního a izolovaného prostředí donutila reagovat několik západních odborníků a senzaci kolem tvrzení Wall Street Journal mírnit.

Například podle analytika Asia Society Neila Thomase takové obvinění vyvolává hned několik zásadních otázek - v první řadě, „jak by se Čangovi, který se s nikým zřejmě nesetkává bez doprovodu, podařilo získat informace od Čínské národní jaderné korporace a předat je agentovi?“

„Domnívám se, že (…) Čangovým politickým hříchem byla korupce, krytí ostatních v rámci korupčního spiknutí (což už samo o sobě připomíná chování politické kliky) a zrada Siovy loajality a důvěry tím, že nenaplňoval jeho vizi čistší a bojeschopnější armády,“ napsal na sociální síti X.

„Skandální detaily“ hojně sdíleného textu však dle něj „odpovídají fámám, které kolují ve finančních kruzích v Pekingu. Tito lidé mohou mít pravdu, ale také mohou jen šířit atraktivní historky,“ dodal Thomas.

Čistky v čínské armádě probíhají několik let.

„​​Odvolání místopředsedy komise generála Čanga Jou-sia ukazuje na pnutí mezi civilní a vojenskou složkou, jelikož ‚pušce má velet Strana a nesmí se stát, aby puška velela Straně‘, jak upozorňoval již Mao Ce-tung ve svém textu z roku 1938,“ podotýká pro Seznam Zprávy sinolog Martin Lavička z Univerzity Palackého v Olomouci.

„V loňském roce byl sesazen vlivný generál a rovněž místopředseda Ústřední vojenské komise Che Wej-tung, o rok dříve například ministr národní obrany Li Šang-fu,“ připomíná Lavička.

„Tyto kroky jsou oficiálně zdůvodňovány bojem proti korupci či porušováním stranické disciplíny, ve skutečnosti však slouží také k eliminaci potenciálních rivalů a k prevenci vzniku nezávislých mocenských center v armádě, která by mohla zpochybnit či oslabit stranické vedení,“ domnívá se český sinolog.

V posledních letech byli z vládnoucí strany kvůli korupci odvoláni i dva bývalí ministři obrany.

Sesazení tak významné osobnosti, jako je Čang Jou-sia, v Si Ťin-pchingově protikorupční kampani vyvolává otázky o stabilitě čínského vojenského vedení. Obzvlášť pak v době, kdy západní země sledují signály o připravenosti Číny zahájit útok na Tchaj-wan.

A jelikož jsou dle analýzy amerického projektu China Brief vysocí úředníci v Čínské lidové republice téměř vždy do jisté míry vystaveni právním nebo korupčním problémům, rozhodující je, zda se Si Ťin-pching rozhodne jednat - a hlavním důvodem měly být neshody právě kolem Tchaj-wanu.

Výcvikový plán Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA) prosazované generálem „nebyl v souladu s termínem roku 2027, jenž Si Ťin-pching stanovil jako mezník, do kdy má být ČLOA schopna invaze na Tchaj-wan“, uvádí analýza.

„Rozkol se už netýkal diskusí či plánování, ale přesunul se do roviny realizace a přímého nerespektování pokynů. Tento problém byl napříč ČLOA zřetelně patrný a představoval vážnou hrozbu pro Siovu autoritu,“ vysvětluje text amerických odborníků.

Ačkoli se Si Ťin-pchingova pozice navenek jeví jako neotřesitelná, čínská historie ukazuje, že tomu tak nebylo vždy.

„Armáda je jedinou organizací v Číně, která má historii vzdoru vůči stranickým vůdcům,“ řekl Financial Times Dennis Wilder, expert na čínskou armádu. Narážel tak na kritiku politiky Mao Ce-tunga ze strany tehdejšího ministra obrany Pcheng Te-chuaje z roku 1959 a údajný pokus o puč proti Maovi ze strany nejvyššího generála Lin Piaa v roce 1971.

„V čínském kontextu o setrvání ve stranickém čele zásadně rozhoduje kontrola nad armádou a její loajalita. Přesvědčili se o tom i generální tajemníci Chu Jao-pang a Čao C'-jang, kteří byli odvoláni v důsledku údajného nezvládnutí studentských protestů, jež vyvrcholily na náměstí Nebeského klidu v roce 1989,“ připomíná Martin Lavička.

Podle něj si tuto historickou lekci dobře uvědomuje i Si Ťin-pching. „Proto se hned na počátku svého mandátu chopil nejen vedení státu a strany, ale i armády jako předseda Ústřední vojenské komise,“ vysvětluje expert.

Čangův pád by dle názorů jiných odborníků mohl souviset s frakční politikou a sklonem regionálních lídrů budovat si vlastní mocenské základny, což je problém, který stranu provází od jejího založení.

„Zároveň je však třeba zdůraznit, že fungování Ústřední vojenské komise zůstává mimořádně neprůhledné. Úvahy o soupeření jednotlivých mocenských klik či o plánování vojenských převratů se proto zatím pohybují spíše v rovině spekulací než ověřitelných faktů,“ dodává pro Seznam Zprávy Martin Lavička.