Mise „čínského špiona“ v Praze: šíření propagandy i sběr kompra na politiky

Několik let působil v Česku jako novinář, nyní je ve vazbě a hrozí mu až pět let vězení. Čínského občana Jang I-mina podezřívá česká tajná služba ze špionáže. Podle informací Seznam Zpráv se mimo jiné snažil získat kompromitující materiál z české politické scény. Naruší zatčení možného agenta plánovaný obrat české diplomacie směrem k lepším vztahům s Pekingem?

Začalo to ve čtvrtek několikařádkovou zprávou od české kontrarozvědky BIS na síti X. V ní zpravodajci informovali, že zadrželi „osobu podezřelou z příslušnosti k čínské zpravodajské službě“ a také že využili - vůbec poprvé - nové úpravy zákona a obvinili ji „z neoprávněné činnosti pro cizí moc“.

Seznam Zprávy jen o pár hodin později přišly s informací, že zadrženým je jistý Jang I-min (Yang Yiming), který v Česku několik let působil jako novinář čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao (Guangming Daily). Podle investigativního reportéra Lukáše Valáška, který kauzu i nadále sleduje, se měl zajímat především o informace spojené s českými zájmy na Tchaj-wanu.

„Ten člověk se podle obvinění českých bezpečnostních složek snažil získávat zajímavé zpravodajské informace - ne nutně utajené, ale pro čínskou komunistickou stranu i tak velmi zájmové a důležité,“ popisuje novinář s odkazem na několik na sobě nezávislých zdrojů obeznámených s vyšetřováním.

Úkolem mladého Číňana prý pravděpodobně bylo „shromažďovat potenciálně kompromitující informace na české politiky nebo osobnosti veřejného života“. „Ale zatím není jasné, jak v tom byl úspěšný,“ říká Valášek s tím, že takové chování odpovídá zavedeným postupům komunistické strany v Číně. Tamní režim pak může v případě potřeby právě díky takovým informacím protistranu přimět ke spolupráci, případně ji i vydírat.

Seznam Zprávám se podařilo doložit, že čínský propagandista byl v Česku v kontaktu s několika politiky. Například vydal rozhovor se zahraničním expertem Motoristů sobě a bývalým dlouholetým europoslancem za ODS Janem Zahradilem. Ten ve vyjádření napsal, že sice Jang I-mina zná, ale že mu nedával žádné citlivé informace. Nikdo ho prý navíc nevaroval, že se muž za novináře jen vydává.

„Myslím, že je ale velmi důležité si uvědomit, jaké kontakty Jan Zahradil má. Tohle totiž není jeho první, řekněme, střet se zpravodajskou operací Číny. Když byl Jan Zahradil europoslanec, tak vedl skupinu přátel Číny. A asistent jeho kolegy, europoslance, je dneska v Německu odsouzený za zpravodajskou činnost. Je to rovněž Číňan,“ podotýká Valášek.

Mezi další veřejné osoby, které s Jang I-minem komunikovaly, patří šéfka komunistické strany Kateřina Konečná nebo poradce slovenského premiéra Roberta Fica Artur Bekmatov.

Až dosud podobné kauzy končily tím, že takové osoby byly vyhoštěny ze země, přičemž - jak Valášek připomíná - mohly nadále pokračovat ve své práci s informacemi, které v Česku získaly. V případě „čínského špiona“ ale poprvé dojde k využití novelizace trestního zákoníku, kterou na konci roku 2024 prosadila tehdejší vláda, což se tehdy nelíbilo zejména poslancům z hnutí ANO. Muži tak hrozí až pět let vězení.

„To je věc, která doteď byla nevídaná,“ říká reportér.

Otázkou nicméně stále zůstává, jaký vliv bude mít kauza na snahu nové české vlády obnovit vztahy s Čínou. Členové kabinetu Andreje Babiše (ANO) i vysoce postavení úředníci setrvale naznačují, že by chtěli s asijskou zemí obnovit spolupráci, a to navzdory varování bezpečnostních složek, doloženým případům čínské špionáže v Česku z minulosti nebo kritice opozice.

Nedávno to naznačil třeba poradce premiéra pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček. „Je nesmysl, abychom chyběli na čínském trhu. Musíme tam ovšem jít tak, aby to pro nás byla bezpečná verze, která se nám vyplatí. To nebude úplně jednoduché,“ prohlásil v Rozstřelu iDNES.cz.

Vztahy už začalo budovat i ministerstvo zahraničí pod vedením Petra Macinky (Motoristé sobě). Jeho náměstkyně Marie Chatardová se v lednu sešla se svým protějškem Chua Čchun-jingem (Hua Chunying). V Černínském paláci mimo to probíhají také změny, které se týkají přímo sekce věnující se Číně. Ta se má slučovat s bezpečnostním odborem, který se mimo jiné právě s hrozbami z Číny vypořádává.

„Andrej Babiš dlouhodobě není člověkem, který by podceňoval informace od tajných služeb. (…) Uvědomuje si, že to nelze brát na lehkou váhu. Bude zajímavé teď sledovat, jak se bude chovat v následujících týdnech a měsících a jestli se uskuteční jeho cesta do Číny,“ říká Valášek.

Jak se bude situace (a ostatně i česko-čínské vztahy) vyvíjet, částečně závisí na tom, jak se nyní zachová čínská strana. Valášek popisuje, že česká diplomacie i bezpečnostní složky pracují s několika variantami. Čína si například může předvolat českého velvyslance nebo si vytipovat někoho z Čechů v zemi a zadržet ho, případně - což by samozřejmě byla Prahou preferovaná varianta - mlčet a riskovat tak ztrátu tváře v mocenské hře.

„I proto je teď česká vláda a ministerstvo zahraničí podle našich zdrojů v módu, kdy vyčkává, jak Čína zareaguje, a kdy nad rámec zásahu českých bezpečnostních složek zatím nedělá žádné kroky, které jsou podle lidí z diplomacie, se kterými jsem o tom mluvil, adekvátní a normální,“ vysvětluje Valášek.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, proč se bezpečnostní složky podle informací reportéra Lukáše Valáška rozhodly zasáhnout proti čínskému propagandistovi právě nyní nebo jestli premiér Andrej Babiš nadále trvá na zrušení paragrafu, na jehož základě je Jang I-min obviněný. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.