Hlavní obsah

Pískot, potyčky, politá vlajka. Slovenští poslanci jednali o smlouvě s USA

Foto: Profimedia.cz

Obrannou smlouvu s USA kritizuje téměř celá opozice. Úterní bouřlivé jednání slovenského parlamentu provázely potyčky, jeden z poslanců polil ukrajinskou vlajku vodou.

Reklama

aktualizováno •

Obranná smlouva s USA už dlouho rozděluje slovenskou společnost. Napjatá atmosféra provázela i jednání parlamentu. Z důvodu četných obstrukcí poslanců krajně pravicové strany LSNS byla rozprava předčasně ukončena.

Článek

Slovenský parlament začal v úterý odpoledne jednat o smlouvě o obranné spolupráci se Spojenými státy, mimořádná schůze byla ovšem už krátce po zahájení kvůli obstrukci části opozičních poslanců zhruba na čtvrt hodiny přerušena. Předsedající později jednání kvůli dalším obstrukcím opakovaně přerušoval. Večer pak parlament po pokračujících obstrukcích poslanců krajně pravicové strany Kotlebovci – Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) hlasováním ukončil rozpravu, ve které stihli vystoupit pouze dva ze tří desítek přihlášených zákonodárců. O samotné smlouvě Národní rada podle svého předsedy Borise Kollára rozhodne ve středu.

Proti dohodě vystupují opoziční strany, její uzavření podle dřívějšího průzkumu nepodporuje ani většina obyvatel Slovenska. U sídla sněmovny po poledni desítky lidí protestovaly proti smlouvě, o které by poslanci měli hlasovat v příštích dnech.

Dohoda, kterou představitelé obou zemí podepsali minulý týden, umožní americkým vojákům využívat infrastrukturu dvou slovenských vojenských letišť. Bratislava by pak mohla získat od USA finanční dar na jejich modernizaci. Dohodu musí ještě schválit parlament a následně ratifikovat prezidentka Zuzana Čaputová.

Po začátku úterní schůze dva opoziční poslanci se slovenskou vlajkou nejprve obsadili řečnický pult a další se dostali do potyčky s kolegy z vládní koalice, kteří v jednacím sále sněmovny naopak rozvinuli vlajku ukrajinskou, patrně jako výraz podpory Kyjevu v souvislosti s jeho možným vojenským konfliktem s Ruskem. V minulosti dvakrát odsouzený poslanec Andrej Medvecký na to reagoval tím, že polil ukrajinskou vlajku vodou. Incident kritizovala ukrajinská ambasáda na Slovensku. Šéf slovenské diplomacie, který byl v té době na návštěvě Ukrajiny, už ohlásil, že Bratislava se diplomatickou cestou omluví.

Opoziční poslanci pak hned v úvodu projevu ministra obrany Jaroslava Nadě začali pískat a poté, co k ministrovi přistoupil šéf krajně pravicové strany Kotlebovci – Lidová strana Naše Slovensko Marian Kotleba, předseda parlamentu Boris Kollár schůzi přerušil.

Krátce předtím totiž Kollár několik poslanců LSNS včetně Kotleby z jednacího sálu vykázal. Ti ale stejně zůstali v jednacím sále sněmovny, která nemá zřízenou parlamentní stráž, jejíž členové by mohli vykázaného poslance vyvést z jednacího sálu.

K chování Kotlebovců se pak vyjádřil také poslanec OĽaNO Andrej Stančík, píše deník SME. „Jako poslanec jasně odsuzuji násilí, které fašisté předvádějí v parlamentu. Je to nehodné poslanců Národní rady. Stydím se za takovéto projevy nenávisti. Ujišťuji všechny, že se nenecháme zastrašit,“ řekl.

Za pískotu a výkřiků některých poslanců později Naď pokračoval ve vystoupení. „Dohoda přináší pro občany více bezpečnosti. Dohoda vyjadřuje naši zahraničněpolitickou orientaci. USA jsou nezpochybnitelně naším nejsilnějším spojencem,“ řekl Naď.

Po Naďově vystoupení pokračovali poslanci LSNS v obstrukcích a i kvůli jejich pískotu předsedající opakovaně přerušoval schůzi. Později se v rozpravě dostali ke slovu dva opoziční poslanci. Během následného krátkého vystoupení jednoho z vládních poslanců pak jeden z poslanců LSNS spustil s pomocí přinesených reproduktorů sirénu.

Po následné přestávce předseda parlamentu nechal hlasovat o návrhu ukončit rozpravu, což sněmovna schválila. V historii slovenského parlamentu jde spíše o ojedinělý krok. Kollár dříve během dne opozici upozornil, že navrhne ukončení rozpravy, pokud budou obstrukce pokračovat.

Sněmovna hlasováním odmítla žádost generálního prokurátora Maroše Žilinky, aby mohl v rozpravě vystoupit. Podle slovenských médií Žilinka chtěl před poslanci říct, že smlouva o pobytu sovětských vojsk po vojenské invazi v roce 1968 byla pro tehdejší Československo výhodnější než nynější smlouva Slovenska s USA. Podobnou smlouvu se Spojenými státy už dříve uzavřely například Maďarsko a Polsko.

Šéf opozičních sociálních demokratů (Směr-SD) a expremiér Robert Fico řekl, že dohoda nezabezpečí zvýšení obranyschopnosti země a že naopak přispěje ke zvyšování napětí. Fico stejně jako další představitelé slovenské opozice vystupují proti smlouvě, o které ovšem začala Bratislava vyjednávat s USA v době, kdy byl Směr-SD u moci.

V průzkumu agentury Median SK z přelomu ledna a února se 54 procent Slováků vyslovilo proti uzavření dohody se Spojenými státy, opačný názor mělo 32 procent respondentů.

Představitelé slovenské vlády už dříve uvedli, že dohoda neohrozí suverenitu země a nepředpokládá vytvoření cizích vojenských základen na Slovensku, jak opakovaně tvrdily opoziční strany či slovenská generální prokuratura.

Podle vyjádření vládních politiků dohodu s USA při hlasování nepodpoří ani všichni poslanci čtyřčlenné vládní koalice, která má ve sněmovně pohodlnou většinu. Sněmovna hlasováním rozhodla, že rozprava ke smlouvě s USA bude trvat nepřetržitě; hlasovat o dokumentu pak budou poslanci na řádné schůzi sněmovny, která probíhá v těchto dnech a byla přerušena kvůli jednání o dohodě s USA.

Před několika dny obdržel poslanecký klub vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) premiéra Eduarda Hegera anonymní výhrůžný dopis s nábojnicí. „Každý poslanec, který bude hlasovat pro smlouvu, končí,“ stálo v něm podle zdrojů deníku SME. Poslanci se proto podle deníku domnívají, že šlo o výhrůžku právě v souvislosti se smlouvou mezi Bratislavou a Washingtonem.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která ratifikační proces za slovenskou stranu završí podpisem, uzavření dohody už dříve podpořila. K textu prosadila připojení interpretační doložky, že smlouvou se nezřizují vojenské základny na Slovensku ani se na jeho území neumisťují například jaderné zbraně a že o působení amerických vojáků v zemi bude nadále rozhodovat slovenská vláda či parlament. Podobnou doložku přidaly ke smlouvě i Spojené státy.

Reklama

Související témata:

Doporučované