Hlavní obsah

Kreml to konečně přiznal: Volby v Rusku nejsou demokratické

Foto: Andranik Ghazaryan, Shutterstock.com

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Reklama

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov jasně řekl, o jaká ukrajinská území má Kreml zájem. Jde o všechny regiony, které teď zcela nebo částečně kontroluje.

Článek

Volby v Rusku nejsou demokratické, přiznal v rozhovoru pro americký list New York Times (NYT) mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

„Naše prezidentské volby nejsou skutečnou demokracií, je to nákladná byrokracie,“ prohlásil. „Pan Putin bude příští rok znovu zvolený s víc než 90 procenty hlasů,“ pokračoval přesvědčeně Peskov.

Pokud by se jeho předpověď naplnila, byl by to rekord. Dosud žádný z prezidentů Ruské federace nedosáhl ani na 80 procent, nejvíc podle oficiálních výsledků získal Vladimir Putin v roce 2018, přes 77 procent. V některých regionech, jako například v Čečensku nebo na anektovaném Krymu, ale tehdy hranici 90 procent překročil.

Zpravodaj NYT Roger Cohen, který spolu s dalšími novináři deníku získal Pulitzerovu cenu za pokrytí války na Ukrajině, se zároveň Peskova zeptal, jestli Rusko usiluje o zisk dalších ukrajinských území.

„Ne,“ reagoval kremelský mluvčí. „Chceme pouze kontrolovat veškeré území, které jsme zapsali do naší ústavy jako naše.“

Putin a jeho kondice před volbami

Už za osm měsíců Rusové zvolí prezidenta. Téma se v Rusku ani v zahraničí zatím příliš nediskutuje – i když výběr hlavy státu ovlivní i průběh války. O Putinově budoucnosti se navíc začínají objevovat první pochybnosti.

Jde o Krym a město Sevastopol, které Rusko nezákonně anektovalo už v roce 2014, a Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast, jež připojilo na základě zinscenovaných referend loni na podzim. Tedy dohromady o šest subjektů.

Narušení územní celistvosti je ale pro Ukrajinu nepřípustné, jak dávají tamní představitelé opakovaně najevo. Moskva navíc v současnosti plně ovládá pouze Krym a Sevastopol. Nemalé části ostatních nárokovaných regionů dál kontroluje Kyjev.

Peskov v současnosti nevidí prostor pro mírovou dohodu. „V dohledné budoucnosti budeme pokračovat v operaci (ve válce, pozn. red.),“ řekl NYT.

O tom, jak dojít k míru na Ukrajině, teď o víkendu v saúdskoarabské Džiddě jednali zástupci čtyřicítky zemí, včetně některých, které mají k Rusku blízko, jako jsou Čína nebo Brazílie (více zde). Ke konkrétním závěrům nedošli, ale v jednáních chtějí pokračovat. Ruští diplomaté pozvánku nedostali.

Reklama

Doporučované