Hlavní obsah

Pomohli dopadnout teroristu z New Yorku. Teď se bojí vyhoštění

Foto: Profimedia.cz

Šest minut před půl devátou ráno 12. dubna 2022 na lince N v New Yorku útočil terorista a zranil 29 lidí.

Reklama

16. 5. 19:20

Čtveřice žadatelů o azyl ve Spojených státech pomohla k dopadení atentátníka, který v dubnu v newyorském metru svým útokem zranil 29 lidí. Namísto ocenění se ale čtveřice obává toho, že bude muset Spojené státy opustit.

Článek

Šest minut před půl devátou ráno 12. dubna letošního roku si 62letý Afroameričan Frank Robert James v jednom z vagonů soupravy newyorského metra na lince N nasadil plynovou masku, zapálil dvě dýmovnice a začal pálit z ruční zbraně.

Celkem James vystřelil 33krát a zranil deset lidí. Dalších devatenáct osob se pak v uzavřeném prostoru nadýchalo kouře a také je museli převézt do nemocnice. V metru začala panika, lidé v nejbližší stanici 36th Street rychle prchali na povrch nebo do jiných vlaků. Útočník ihned místo opustil.

Rozsáhlá policejní operace skončila o den později, kdy se díky pomoci veřejnosti Jamese podařilo dopadnout, a ten tak byl obviněn z teroristického útoku a aktuálně mu hrozí až doživotí.

K dopadení pachatele jednoho z nejvážnějších teroristický útoků v newyorském metru za poslední dekády, a to ačkoli si útok nevyžádal žádné životy, výrazně přispěla čtveřice žadatelů o azyl, která žije právě v největším americkém městě.

Například velmi důležité záběry přímo z místa a času útoku spolu se svým telefonem policii předala Mexičanka, a to i přesto, že nemá potřebné dokumenty a vystavila se tím riziku vyhoštění, píše deník The New York Times (NYT). „V tu chvíli jsem v sobě cítila jen ten strach. Vzala jsem si telefon a začala jsem natáčet,“ popsala deníku situaci Floresová (žena si nepřála uvést křestní jméno).

Podezřelého muže, kterým se později ukázal být právě Frank Robert James, si pak druhý den před obchodem všimli mexický imigrant bez dokladů, libanonský student a Syřan narozený v Americe, který ze Sýrie uprchl před občanskou válkou. Trojice tam instalovala bezpečnostní kamery.

„Jsme hrdí na to, co jsme udělali,“ řekl deníku NYT 22letý Syřan Zack Tahhan. „Ale teď se bojíme o naše rodiny,“ dodává.

Čtveřice a jejich právníci se aktuálně nacházejí v raných fázích žádosti o víza, která jsou vyhrazená pro oběti, svědky nebo informátory, již pomáhají při vyšetřování, a mají tak možnost získat povolení k trvalému pobytu, jako je tomu například u lidí hledajících politický azyl.

Právníci říkají, že pokud by jejich klienti získali azyl, mohl by tento krok pomoci obnovit důvěru k muslimům a imigrantům, která je po letech vládnutí prezidenta Donalda Trumpa na minimu. Přitom více než třetinu obyvatel New Yorku tvoří imigranti, z nichž přibližně půl milionu nemá potřebné dokumenty, odhadují místní úřady. Ve městě pak podle statistik žije asi 760 tisíc muslimů.

Darujte jim občanství jako Evropani, vyzývá právník

„Jakýkoli náznak vzájemné důvěry mezi úřady a těmito komunitami by určitě mohl nějakým způsobem pomoci,“ řekla deníku NYT politická analytička amerického Institutu pro migrační politiku Jessica Bolterová.

Právník Rifat A. Harb, který zastupuje Zacka Tahhana, uvedl, že by Spojené státy měly napodobit některé evropské země, které darovaly občanství imigrantům jako odměnu za hrdinské činy nebo dobročinnou aktivitu. „Něco takového si zasluhuje získat stejné ocenění,“ vysvětlil Harb.

Harb tak například připomněl rozhodnutí Francie udělit občanství Malijci, který se v roce 2018 proslavil jako „pařížský Spiderman“. Vylezl na fasádu činžovního domu, aby zachránil batole visící z balkonu ve čtvrtém patře. V roce 2020 pak Španělsko udělilo azyl senegalskému pouličnímu prodejci, který zachránil hendikepovaného muže z hořící budovy.

Takový scénář se ale ve Spojených státech zdá podle deníku The New York Times nepravděpodobný. Od roku 2007 zákonodárci předložili 505 takzvaných soukromých návrhů zákonů o udělení občanství nebo trvalého pobytu jednotlivcům, ale pouze tři byly podle imigračního a celního úřadu uzákoněny. Imigranti bez dokladů, a to dokonce i váleční veteráni, tak stále často čelí deportaci.

Imigrační právník Luis Gomez Alfaro, který zastupuje dva ze čtyř účastníků vyšetřování útoku v metru, ale doufá, že administrativa starosty Erica Adamse bude vstřícnější. „Opravdu chceme, aby to (udělení azylu) město schválilo, protože pocty pro naše klienty stále přicházejí. Ale pokud jde o skutečnou pomoc, stále čekáme,“ uvedl Gomez Alfaro.

Gomez Alfaro tak plánuje požádat imigrační soud v Buffalu, aby u jeho klientů zrušil příkaz k vyhoštění. Ohledně tohoto řízení je právník optimistický, a to kvůli nedávným federálním pokynům, podle nichž mají úřady ukončit případy deportace vedené proti lidem bez kriminální minulosti.

Město ale podle něj musí urychlit papírování, které lidem uděluje takzvané U vízum, které je vyhrazeno pro oběti nebo svědky zločinů. Žadatelé o toto vízum musí předložit potvrzení od amerických úřadů, které dokládá, že pomáhali s vyšetřováním.

Od roku 2019 do roku 2021 vydaly úřady v New Yorku 1709 žádostí o U víza, uvedl úřad starosty pro záležitosti přistěhovalců. Asi 407 bylo zamítnuto a 264 bylo postoupeno jiným agenturám, uvádí The New York Times. Dokonce i ti, jejichž žádosti o vízum byly schváleny, na něj ale čekají roky. Kongres navíc omezuje počet vydaných U víz na 10 000 ročně.

Mezi čtyřmi lidmi, kteří policii pomohli dopadnout nebezpečného střelce, tak mezitím stále panuje nejistota. Někteří chtějí lepší život pro sebe a svou rodinu, jiní se bojí návratu do země, odkud do Spojených států přišli.

Například rodina Zacka Tahhana, syna syrských migrantů narozeného v Brooklynu, se vrátila domů, když byl ještě dítě. Ve třinácti letech byl Tahhan u bombardování Aleppa, kdy pomáhal vytahovat z trosek budov své sousedy. Když si pro něj přišly jednotky podporující režim prezidenta Bašára Asada, podařilo se mu uprchnout do Turecka. Odtud se v osmnácti letech vydal do USA, kde chce zůstat a dostat tam z Turecka i svou rodinu.

Jeho kolega, libanonský student Mohamad Šajch, se zase obává, že by při návratu do země přitáhl pozornost militantní organizace Hizballáh. „Mohli by ve mně vidět západního informátora,“ řekl deníku.

Právě proto by podle jeho právního zástupce mohl mít šanci získat azyl. „Kdyby se vrátil, vyslýchali by ho,“ vysvětluje Harb. „Rád bych se stal občanem téhle země, rád bych tu žil se svou rodinou. To je můj sen,“ dodal Šajch.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované