Pracovali pro Putina, pak zemřeli. Osm vlivných Rusů a jejich záhadný konec

Dříve se objevovali na recepcích v Kremlu, dnes už jsou po smrti. Podobný osud potkal i bývalého ministra dopravy Romana Starovojta, který se měl podle úřadů v pondělí zastřelit ve svém bytě.

Jen pár hodin před zveřejněním zprávy ho ruský prezident Vladimir Putin z funkce odvolal. Zda k smrti došlo před jeho koncem ve vysokých patrech ruské politiky, nebo až poté, zůstává nejasné.

Ruský nezávislý server Meduza napsal, že Starovojt čelil obviněním kvůli svému předchozímu působení jako gubernátor Kurské oblasti. Konkrétně mělo jít o zpronevěru peněz, které sloužily k zabezpečení regionu, do jehož části loni vpadla ukrajinská vojska.

Jde tak o další z případů podezřelých úmrtí vysoko postavených představitelů, kteří se objevovali i po boku šéfa Kremlu.

Podobně jako v jiných případech, i nyní se objevila otázka, zda šlo o shodu nešťastných náhod, nebo jasný zásah Putinova režimu.

Seznam Zprávy nabízejí přehled dalších úmrtí za podezřelých okolností.

Platil za jednu z předních tváří ruské agrese na Ukrajině. Žoldnéřská Vagnerova skupina, kterou založil, zaznamenala velké ztráty zejména při dobývání Bachmutu, kdy se na povrch začaly stále hlasitěji dostávat Prigožinovy spory s ruským ministerstvem obrany.

Muž, jemuž se přezdívalo „Putinův šéfkuchař“, nešetřil kritikou, která pak vyústila i ve dvoudenní vzpouru. Jednotky mířící na Moskvu znamenaly doposud největší otřes režimu po začátku války.

Pokus o převrat nicméně nečekaně rychle skončil a Prigožin za podivných okolností zmizel v Bělorusku. Nejdříve se objevila jeho fotografie z vojenského stanu, pak se ale po něm slehla zem.

O necelé dva měsíce později se objevily zprávy o pádu letadla, na jehož palubě měl být i tento oligarcha.

Viceprezident ruské společnosti Transněfť. Ve funkci strávil šest let. Státem vlastněná firma se nezabývá těžbou, ale přepravou a exportem ropy do zahraničí. Spravuje největší síť ropovodů na světě o délce 70 tisíc kilometrů. Její příjmy výrazně zasáhly západní sankce, uvalené na Rusko kvůli válce na Ukrajině.

Ruská média tvrdí, že si Badalov letos 4. července vzal život skokem z okna svého bytu na Rublevské třídě v Moskvě. V té době byly v bytě i jeho žena a dvě dcery. Státní tisková agentura TASS oznámila, že Badalov zanechal dopis na rozloučenou, ale neuvedla jeho obsah.

Předseda správní rady ropného koncernu Lukoil také zemřel za podivných okolností. Ravil Maganov se léčil v moskevské nemocnici se srdečními problémy, než se objevily zprávy o tom, že zemřel po pádu z okna. Jeho pokoj byl v šestém patře. Jen pár hodin po incidentu ruští vyšetřovatelé případ uzavřeli s tím, že šlo o sebevraždu.

Lukoil je druhým největším těžařem ropy v Rusku, větší už je jen Rosněfť, a jeho vliv je tak velký. Ropný koncern se přitom stal prvním velkým ruským podnikem, který se postavil proti ruské invazi na Ukrajinu. Společnost vyzvala už na začátku března k rychlému ukončení konfliktu a vyjádřila soustrast obětem „této tragédie“.

Generál Federální ochranné služby (FSO), která má na starosti bezpečnost nejvýše postavených politiků v Rusku, včetně prezidenta Putina.

Lopyrev působil na jihu země, kde měl v rámci svých povinností dohlížet na vily a sídla ruských politiků. Měl tak detailní přehled i o takzvaném Putinovu paláci u Soči, nevídaně opulentní rezidenci, o níž v roce 2021 zveřejnil informace na YouTube bývalý lídr ruské opozice Alexej Navalnyj.

V roce 2017 vyměřil soud Lopyrevovi deset let vězení za zpronevěru miliardy rublů. Loni 16. srpna si v trestanecké kolonii stěžoval, že je mu špatně, a po převozu do nemocnice zemřel. Příčina je neznámá.

Jednapadesátiletý Avajev patřil do ruské podnikatelské smetánky a neměl daleko ani k Putinovi.

Tělo bývalého viceprezidenta Gazprombanky i členů jeho rodiny policie našla v polovině roku 2022 v jeho bytě. Vyšetřovatelé případ vyhodnotili tak, že Avajev nejprve zastřelil svou manželku a dceru a následně spáchal sebevraždu.

Okolnosti případu zůstávají obestřené nejasnostmi, a to i kvůli jeho náhlé rezignaci z čela třetí největší ruské banky, kterou podal krátce před svou smrtí.

Obchodník se zbraněmi, bývalý šéf státního zbrojařského podniku Rosvooruženije. Muž s dlouholetým velkým vlivem v Kremlu, diplomacii a také s kontakty v ropném byznysu. Pracoval v aparátu ruského prezidenta a ve Federální bezpečnostní radě Ruska.

16. června 2022 ho manželka našla mrtvého v jeho bytě, příčina smrti nebyla zveřejněna. V minulosti se spekulovalo o jeho sporech s Putinovým velkým oblíbencem Sergejem Čemezovem, ředitelem zbrojařského státního konglomerátu Rostec.

Bývalý přední představitel Moskevského leteckého institutu, jehož v minulosti ruská vláda několikrát vyznamenala, zemřel koncem roku 2022 po pádu ze schodů. Úřady označily smrt za nehodu.

Institut, se kterým byl dlouhodobě spojen, má úzké vazby na ruské ministerstvo obrany i letecký průmysl. Některá zahraniční média v souvislosti s jeho úmrtím upozornila, že Anatolij Geraščenko mohl mít přístup k citlivým informacím – a poukázala na podobnost s dalšími záhadnými úmrtími vysoce postavených ruských činitelů ve stejné době.

Šéf společnosti Citadel, zabývající se špionáží přes počítačové sítě, monitorovacími technologiemi a odposlechem. Zakladatel společnosti ICS Holding. Spojené státy ho zařadily na svůj sankční seznam Rusů, kteří se podíleli na agresi proti Ukrajině.

Zemřel 23. července 2023 ve své kanceláři na Mičurinově třídě v Moskvě ve věku 40 let. Jako příčinu smrti patologové po pitvě uvedli zástavu srdce.