V Moskvě Putinovi napočítali 85 procent, v některých oblastech měl míň

Moskva v sobotu obvinila Ukrajinu ze snahy ovlivnit nynější ruské prezidentské volby pomocí „teroristických aktivit“ a vymoci si tak větší vojenskou pomoc ze Západu. Napsala to ruská státní tisková agentura TASS. Rusko, které Ukrajinu vojensky napadlo před více než dvěma roky a válku stále vede, přes protesty Kyjeva pořádá hlasování i v okupovaných oblastech.

Ruské ministerstvo zahraničí tvrdí, že Kyjev „zintenzivnil své teroristické aktivity v souvislosti s probíhajícími prezidentskými volbami v Rusku, aby svým západním opatrovníkům ukázal svou aktivitu a vyžebral ještě více finanční pomoci a smrtících zbraní“.

Uvedlo také, že v posledních dnech zesílily pokusy „ukrajinských ozbrojenců“ proniknout na území Ruska, všechny ale byly odraženy. Poukázalo také na ostřelování příhraničního města Bělgorod, při němž podle dřívějšího prohlášení místních úřadů zahynuli dva lidé a 19 dalších bylo zraněno.

Jedním z lidí, které Kreml připustil k volbám, je Leonid Sluckij, který se po smrti Vladimira Žirinovského stal šéfem ultranacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR). Od roku 2016 je předsedou zahraničního výboru Státní dumy. Z tohoto postu se například snažil legitimizovat nezákonnou anexi ukrajinského poloostrova Krym, kvůli tomu se dostal i na západní sankční seznamy.

Poslancem je už přes dvacet let. Celou dobu jedná v souladu s politikou Kremlu. Podle ruského exilového serveru The Moscow Times šestapadesátiletý politik v kampani za svůj hlavní cíl označuje konečné a rychlé vítězství ve válce proti Ukrajině. Slibuje ale i daňové úlevy pro lidi s nižšími příjmy, boj proti inflaci a poskytování sociálního bydlení.

Sluckij na sebe v roce 2018 upozornil, když ho tři ruské novinářky obvinily ze sexuálního obtěžování. Některá média mu proto přezdívala „ruský Harvey Weinstein“ po vzoru hollywoodského producenta, jehož aféra spustila hnutí MeToo. Sluckij ale obvinění označil za provokaci.

Pozornost médií přitáhlo i jeho bohatství. V roce 2018 tým ruského opozičního politika Alexeje Navalného odhalil, že hodnota jeho majetku výrazně převyšuje jeho oficiální příjmy. S oblibou nakupuje například luxusní auta.

Plakáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ruskými vojáky a písmenem Z, ale také bezdomovectví a neustálý strach. Rodačka z Jalty a aktivistka Marija Suljalina popisuje Krym po deseti letech ruské okupace.

„Tam, odkud pocházím, žila vždy spousta národností a ve vzduchu bylo pořád cítit cosi slavnostního,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy, který vznikl během její nedávné návštěvy Prahy, kam přijela na pozvání organizace Člověk v tísni.

Z krymské společnosti, která podle ní bývala nezvykle tolerantní a otevřená, se stala pod ruským vlivem společnost strachu. „Za těch deset let se lidé stali opatrnějšími, mlčenlivějšími.“

Ruské opozici se v těchto volbách podle politologa Ivana Preobraženského nepodařilo přijít s významnější strategií.

Mezi hlavní iniciativy opozice patří výzva k voličům, aby na znak protestu dorazili k urnám v neděli v poledne. S myšlenkou původně přišel nedávno zesnulý opoziční politik Alexej Navalnyj. Sliboval si od toho vytvoření dlouhých front, které budou svého druhu protestním shromážděním.

Akci s názvem „Poledne proti Putinovi“ považují představitelé ruské opozice za bezpečnou a zákonnou, protože jen těžko někdo může voličům dokazovat, že nepřišli hlasovat v pravé poledne náhodou. Úřady před účastí na podobné akci ale varovaly.

Vdova po opozičním předákovi Julija Navalná pak před volbami apelovala na Západ, aby volby neuznal. „Můžete hlasovat pro kteréhokoliv kandidáta vyjma Putina. Můžete svůj volební lístek roztrhnout, můžete na něj velkými písmeny napsat Navalnyj. Pokud si myslíte, že hlasování nemá smysl, tak prostě jen přijďte, postůjte ve volební místnosti a pak se otočte a jděte domů,“ vzkázala Rusům.

Manželky a matky mobilizovaných na podzim v ruských ulicích vyvěšovaly nápisy: „Je čas, aby se mobilizovaní vrátili domů“, „Ne nekonečné mobilizaci“ nebo „Vraťte nám naše muže, otce, syny“. U mikrofonů vysvětlovaly, že nejsou proti „speciální vojenské operaci“, ale že je čas, aby břemeno války nesli jiní.

Pro Kreml jde přitom v lecčem o nebezpečnější hnutí, než kterému čelí ze strany opozičních skupin.

„Ženy mobilizovaných nemluví o budoucí ruské zahraniční politice nebo politické situaci, mluví o svých rodinných příslušnících. … Ony podporují válku a Putina. Jen se jim nelíbí situace jejich mužů,“ přibližuje odbornice na Rusko Jenny Mathersová z Aberystwythské univerzity ve Walesu.

Nebyly by to ruské prezidentské volby bez kandidáta komunistů. Místo po osvědčeném devětasedmdesátiletém předsedovi Gennadiji Zjuganovovi tentokrát strana sáhla po mladším - pětasedmdesátiletém Nikolaji Charitonovovi. I tak jde o nejstaršího prezidentského kandidáta v historii Ruska.

I Charitonov má s kandidaturou zkušenosti, v roce 2004 skončil s necelými 14 procenty hlasů na druhém místě za Vladimirem Putinem. V letošní kampani se podle ruského exilového serveru The Moscow Times zavázal prezidenta nekritizovat. Ostatně ruští komunisté v konečném důsledku vždy stojí za Kremlem.

Stejně jako v minulosti cílí hlavně na starší voliče. Prosazuje snížení věku odchodu do důchodu a zvýšení důchodů, zároveň pokládá za důležité posílit podporu pro velké rodiny. Charitonov podporuje válku na Ukrajině, západní státy ho zařadily na sankční seznamy.

Charitonov v sovětských dobách pracoval jako správce kolektivní farmy na Sibiři a později se stal členem agrární strany. On sám vnímá éru Sovětského svazu v mnoha směrech kladně, což potvrzuje jeho nedávné vyjádření, kdy podpořil nucenou kolektivizaci zemědělství.

Do volebních místností napříč Ruskem přišla do sobotního odpoledne více než polovina oprávněných voličů, uvedl podle TASS místopředseda ústřední volební komise Nikolaj Bulajev. A to prý bez započítání těch, kteří hlasovali elektronicky.

Její předsedkyně Ella Pamfilovová rovněž uvedla, že ve 29 volebních místnostech nacházejících se ve 20 ruských regionech byly v pátek a dnes zaznamenány snahy o narušení voleb. Jednalo se především o polití volebních uren barevnými tekutinami či snahy urny zapálit, dodala Pamfilovová. Podle ní byly útoky podniknuty na pokyny z Ukrajiny či některých dalších evropských zemí.

Na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko anektovalo, komise kvůli incidentům s barvou zpřísnila bezpečnostní opatření. „Aby nikdo nemohl poškodit a ovlivnit vůli obyvatel Krymu, bylo rozhodnuto, že policisté budou mít možnost prohlížet všechny velké tašky a balíčky, s nimiž voliči do místnosti přijdou,“ sdělila komise. Voliči také nebudou smět k urnám přistupovat s nápoji.

Třídenní hlasování skončí v neděli, přičemž se očekává, že si v něm zajistí již pátý mandát současný vládce Kremlu Vladimir Putin.

Během posledních 25 let, kdy je u moci, si Putin vybudoval image silného a všestranného muže. Jeho dlouhodobou vášní je judo, kterému se věnuje již od mládí a rád o něm také hovoří. Snímky, na nichž se projíždí na lyžích, hraje hokej nebo se jen opaluje bez trička, pak sdílí ruská média pravidelně. Nedávno se například 71letý politik proletěl i jaderným bombardérem. Jindy zase ukazuje přívětivější tvář, třeba na fotkách, kde dovádí se svými psy.

Podívejte se na mediální obraz muže, který snad rozumí úplně všemu:

Ruské prezidentské volby se konaly v pátek i na ruském velvyslanectví v Praze-Bubenči. Během dne přišly svůj hlas odevzdat stovky Rusů. Reportér Seznam Zpráv popsal, že v dlouhé frontě převažovali mladí lidé a drtivá většina z nich přišla, aby vyjádřila svůj nesouhlas s politikou diktátora Vladimira Putina.

„Budu volit proti Putinovi, považuju ho za válečného zločince, mohu tak ukázat svůj postoj. Českou politiku vzhledem k válce podporuji, Česko dělá správnou věc,“ řekl zaměstnanec nadnárodní korporace Timur, jenž žije v Praze už 15 let.

Represe uplatňované režimem Vladimira Putina téměř znemožnily existenci jakékoliv opozice i dalších kritických hlasů vůči krokům Kremlu.

To dokazuje i nedávná smrt opozičního předáka Alexeje Navalného v sibiřském vězení. Politik řadu let odhaloval korupci a upozorňoval na uzurpování moci režimem.

Po parlamentních volbách v roce 2011, které mnozí považovali za zmanipulované, se stal aktivním vůdcem protirežimních protestů. Jeho převahou bylo charisma a otevírání nových témat, která přitáhla k politice ruskou střední třídu a posléze i mládež.

Část liberální opozice ale Navalného v minulosti vyloučila ze svých řad kvůli jeho údajným nacionalistickým postojům.

Z hlediska popularity se mohl Navalnyj v posledních letech měřit snad jen s Borisem Němcovem. Charismatickým opozičním vůdcem a někdejším vicepremiérem, který byl koncem února 2015 zastřelen pod kremelskými hradbami.

Navalnyj věřil, že ho takový osud nepotká. Opakovaně dával najevo, že se zastrašit jen tak nedá. Z ruského vězení už ale nevyšel a zemřel letos 16. února.

Většina z Rusů, kteří opustili vlast kvůli invazi na Ukrajinu, zamířila do sousední Gruzie. Byla to pro ně poměrně jednoduchá volba díky volnému vízovému režimu a snadné dostupnosti autem. Ovšem i v této postsovětské zemi začíná notná část z nich cítit stále větší nestabilitu, a to kvůli stále silnému vlivu Kremlu.

Rusové navíc v Gruzii narážejí na odpor, což se zrcadlí i v ulicích tamní metropole Tbilisi, jak se těsně před volbami přesvědčila reportérka Seznam Zpráv Anna Hrdinová. Na každém rohu potkávala namalované ukrajinské vlajky a hesla jako „Sláva Ukrajině“. Nechybí ani nápisy „Rusko je teroristický stát“ či „Obrana proti ruskému imperialismu“.

„Někteří mi říkají, že už si těch nápisů nevšímají. Jiní to obhajují tím, že je tam ‚Ruzzko‘, a to vzniklo, až když byli pryč. Já ale vnímám, že tahle graffiti míří i na mě. Uvědomuju si nějakou zodpovědnost a není to vždycky úplně příjemné,“ svěřila se pětadvacetiletá Kaťja, která pochází z Petrohradu, ale teď žije v Gruzii. Celou reportáž o životě Rusů v zakavkazské zemi si můžete přečíst zde.

Lidé v okupovaných oblastech Ukrajiny měli možnost volit ruského prezidenta už od konce února. Ruská správa tam lidi často k účasti nutila. Jeden z místních pro britskou BBC například popsal, že volební komisaři chodí od domu k domu v doprovodu ozbrojených vojáků.

O dosud největší překvapení prezidentských voleb se postaral Boris Naděždin, jehož kandidaturu úřady po nečekané vlně zájmu zamítly.

Šedesátiletý politik byl pro Kreml zdánlivě ideální protikandidát pro březnové volby. Ačkoliv bývalý fyzik prožil většinu života v ruské politice, zastával zejména nižší pozice, a přitahoval tak jen zanedbatelnou pozornost širší veřejnosti.

Jenže v době, kdy se v Rusku nestrpí nejmenší nesouhlas, představovala Naděždinova kampaň pro Rusy něco nevídaného. Jako jediný kandidát na prezidenta otevřeně vystupoval proti válce na Ukrajině. Slíbil, že zastaví mobilizaci, osvobodí politické vězně a zruší represivní zákony vůči LGBT lidem. Prosazuje tedy pravý opak toho, co buduje režim prezidenta Vladimira Putina.

Na podporu jeho kandidatury se pak stály fronty v městech napříč Ruskem. Naděždin měl úřadům odevzdat 105 tisíc podpisů sesbíraných v Rusku. Uvedl také, že jej podpořily desetitisíce Rusů žijících v cizině, ale že se rozhodl jejich podpisy nepředat.

Sám Naděždin řekl televizi CNN, že neví, proč ho vlastně ještě nezatkli. Přičítá to tomu, že se poznal s Putinem ještě v dobách, kdy oba byli „obyčejní ruští úředníci“, a tak si i mohl dovolit označit ruské tažení proti Ukrajině za „fatální chybu“, za což jiným Rusům hrozí až 15 let za mřížemi po odsouzení za šíření „lživých“ informací.

Digitální infrastruktura vládní strany Jednotné Rusko čelí rozsáhlému kybernetickému útoku DDoS, při němž je cílový server systematicky zahlcován velkým počtem dotazů, které jej vyřadí z provozu. K útoku se doposud nikdo nepřihlásil.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která kdysi pravidelně vysílala do Ruska pozorovatele dohlížející na průběh voleb, dostala od Moskvy pozvánku naposledy před šesti lety. Psal se rok 2018, šlo o prezidentské volby, vyhrál je Putin (na čtvrté funkční období) a pozorovatelé tehdy ve své zprávě uvedli, že hlasování bylo „mařeno pokračujícím tlakem na kritické hlasy“ a Putin „neměl skutečnou konkurenci“.

Na parlamentní volby v roce 2021 se už pozorovatelé nedostali kvůli administrativním překážkám, letos pak pozvánka nedorazila vůbec.

„Litujeme, že se podmínky v Ruské federaci natolik zhoršily, že nemůžeme pozorovatele vyslat,“ uvedla předsedkyně OBSE Pia Kauma. „Vůbec první volební pozorovatelská mise organizovaná OBSE byla v Rusku v roce 1993. Od té doby jsme v zemi pozorovali deset celostátních voleb. Je velmi nešťastné, že demokratický ústup dosáhl tak kritického bodu, že letos ani nemůžeme být na místě…“

Vladimir Putin využil novinky letošních prezidentských voleb a hlasoval elektronicky. Spolu s ním tuto možnost v pátek podle státem plně kontrolované agentury TASS využilo přes 3,5 milionu voličů z 4,76 milionu, kteří se k tomu chystali.

„Publikovaný videozáznam ukazuje Putina, jak přichází k počítači ve své kanceláři, odevzdává svůj hlas a pak se usmívá a mává do kamery. Monitor počítače zobrazil standardní notifikaci pro úspěšně odevzdaný hlas,“ popsala v pátek večer hlasování šéfa Kremlu TASS.

Informace ještě několik hodin visela mezi hlavními zprávami, které agentura na svém webu ukazovala.

Možnost elektronického hlasování je dostupná ve třetině ruských regionů. Už v minulosti to úřady umožňovaly v jiných typech voleb a ani pro Putina letošní online hlasování nebylo první.

Zatímco v minulosti Kreml k hlasování zpravidla připustil zástupce skutečné opozice, v letošních prezidentských volbách kandidují pouze prověření politici spříznění s režimem a zařazení na západní sankční seznamy.

O hlasy ruských voličů se ucházejí čtyři lidé:

Na ruské velvyslanectví v Praze-Bubenči přišlo během pátku hlasovat v prezidentských volbách víc než 1600 ruských občanů, kteří v Česku například pracují nebo studují. Ambasáda to uvedla na sociálních sítích. Prezidentské volby se v Rusku konají od pátku do neděle, v Česku mohli ruští občané volit pouze v pátek. Volební místnost byla otevřená od 08:00 do 20:00, zájemci stáli v dlouhé frontě.

Rusové, které na místě oslovila ČTK, přišli dát hlas protikandidátům současného prezidenta Vladimira Putina, nebo odmítli svou volbu komentovat. Výsledky hlasování v Česku budou zveřejněny po sečtení hlasů v celém Rusku, což se očekává v pondělí.

Navzdory varování úřadů se podle příspěvků na sociální síti Telegram už v pátek objevovaly případy, kdy Rusové dávali u voleb najevo nesouhlas s režimem.

Například účet Sota informoval o dvou protestech v ruské metropoli Moskvě. První video ukazuje mladou dívku, která do volební urny vylila černou barvu a znehodnotila již odevzdané lístky. Okamžitě byla zadržena.

Druhé pak ukazují ženu, která ve volební místnosti rozlila hořlavou látku a zapálila ji. Přítomným se podařilo plameny uhasit, kvůli kouři a zápachu se ale v místnosti nedalo volit. I ona byla zadržena.