Hlavní obsah

Prigožinovo povstání doléhá i na africké státy. Bojí se odchodu vagnerovců

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Fly Of Swallow Studio, Shutterstock.com

Ilustrace.

Reklama

Co se stane se žoldáky Jevgenije Prigožina, kteří v afrických zemích přímo ovlivňují tamní vlády, podnikají a získávají finanční prostředky? Budoucí podoba spolupráce je zatím nejistá, říká pro SZ politický geograf Bohumil Doboš.

Článek

Africké země s obavami vyhlíží další osud vagnerovců po víkendovém fiasku zakladatele skupiny Jevgenije Prigožina. Především pro Středoafrickou republiku a Mali by narušení aktuální spolupráce, která je pro ně klíčová, mohlo představovat zásadní problém.

Tichá nervozita

Uklidnit své africké partnery se hned v pondělí pokusil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Pro stanici Russia Today uvedl, že se afričtí spojenci Ruska, kde jednotky vagnerovců operují, nemusí obávat toho, že by byly ze země staženy. Zdůraznil, že to platí především pro Středoafrickou republiku a Mali, kde jich operuje nejvíce.

Zároveň podle analytiků mají dlouhodobě na tamní vlády zásadní vliv.

Právě z těchto dvou zemí již o víkendu přicházely zprávy o všeobecné nervozitě tamních vlád, které jsou existenčně závislé na přítomnosti ruských žoldnéřů a podobně i na jejich bojových zkušenostech při vypořádávání se s islamistickými skupinami.

Situaci přiblížil pro agenturu AP například jeden důstojník malijského letectva, který si přál zůstat v anonymitě. „V současné době nemáme dostatek pilotů a většinu našich vojenských letadel a bojových vrtulníků pilotují vagnerovci. Pokud Rusko požádá malijskou vládu, aby s vagnerovci přestala spolupracovat, budeme nuceni tak učinit, protože máme větší zájem na ruské vládě než na vagnerovcích,“ přiblížil vlastní pohled.

Co dělají vagnerovci v Africe?

Zlato, diamanty, vodka, cukr – výběr surovin, které Prigožinova skupina generuje nebo prodává v Africe, a získává tak finance mimo jiné i na akce na ukrajinské frontě.

Obavy se nesly i napříč whasappovými skupinami v obou zemích, jimž o víkendu dominovaly především spekulace o tom, co Prigožinovy kroky pro zemi znamenají, uvedl americký deník The Washington Post.

„Všichni mají strach… Každý ví, že to, co se stane v Rusku, ovlivní i nás,“ citoval list jednoho z politických analytiků přímo z malijské metropole Bamako. I on promluvil pouze pod rouškou anonymity.

Jak Středoafrická republika, tak Mali se nicméně navenek tváří, že se nic neděje.

Zatímco malijská vláda na Prigožinovy kroky z uplynulého víkendu nereagovala, poradce prezidenta Středoafrické republiky Fidèle Gouandjika řekl, že je pro zemi klíčové především partnerství s Ruskou federací.

„Pokud se Moskva (skupinu) rozhodne stáhnout a poslat nám beethovenovce nebo mozartovce místo vagnerovců, rádi je přijmeme,“ citovala jeho slova Česká tisková kancelář.

Nečekaný odchod

Pro Mali i Středoafrickou republiku by odchod vagnerovců či propad jejich vlivu mohly představovat zásadní problém.

„Obě země jsou na přítomnosti vagnerovců fyzicky závislé… Působení Ruska má dlouhodobě negativní a destabilizační dopad. Pro režimy v Bamaku a Bangui je však zásadní, aby vagnerovci zůstali, protože kdyby došlo k jejich stažení, oba režimy by padly. Nebo by došlo k určité změně,“ uvedl pro Seznam Zprávy politický geograf Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zatím je podle něj předčasné předvídat, jak se bude situace kolem vagnerovců v afrických zemích vyvíjet. „Jednou z teorií je, že bude Prigožin vyslán do jedné z afrických zemí, aby se ho nemuseli fyzicky zbavit, a tím pádem by mohli vagnerovci na africkém kontinentu dále pokračovat v působnosti. Může se také stát, že (jednotky) pohltí ruská armáda. V tom případě bude záležet, jak budou jednotlivé buňky operující v Africe reagovat. Další variantou je možný rebranding skupiny. Vagnerovce přebere jiná soukromá společnost. Ty totiž v Rusku vznikají a mohou být v kontaktu s bývalými příslušníky Vagnerovy skupiny, co působili v Africe,“ domnívá se český expert.

Důsledky vagnerovské vzpoury

Kreml se po víkendovém dramatu na jihu Ruska snaží napravit škody. Mluví o jednotě, zdůrazňuje, že vzpoura vagnerovců nemohla skončit jinak než neúspěchem. Politické body si ale připsal běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, jenž zprostředkoval dohodu mezi Moskvou a vůdcem vzbouřenců Jevgenijem Prigožinem.

Konkrétně Prigožina by se mohla ujmout i jiná africká země, s méně proruským režimem. „Prigožin by mohl odjet například do Jihoafrické republiky. Tam by mohl získat podporu a ochranu od Afrického národního kongresu (vládnoucí strana v zemi, pozn. red.), který se v poslední době tváří především prorusky,“ dodává politický geograf Doboš.

Zatím klid

Podle očitých svědků, kteří hovořili s listem The Washington Post, zůstává situace v afrických zemích zatím klidná.

V Mali se podle místních zdrojů odehrála rutinní rotace personálu, obešla se bez incidentů. Žoldáci v uplynulých 72 hodinách pokračovali v operacích s malijskými silami bojujícím proti povstalcům ve středu i na severu země, uvedl britský deník The Guardian.

V dalších afrických zemích, kde vagnerovci působí, se pak zásadnější změny na tamní politické dění očekávat nedají.

„V Libyi a Súdánu, kde mají vagnerovci určitý vliv a podporují jednu ze stran tamních konfliktů, může aktuální dění narušit dynamiku sporů jen nepatrně,“ předpokládá politický geograf Doboš. „Situace v Libyi je aktuálně stabilní, protože má hlavní spojenec vagnerovců (libyjský vojenský vůdce Chalífa Haftar, který bojuje proti mezinárodně uznávané vládě své země a dlouhodobě spolupracuje s Ruskem, pozn. red.) i další spojence. V Súdánu mají zase obě strany natolik početné a dobře vyzbrojené armády, že může dění kolem vagnerovců tamní události nanejvýš znepříjemnit.“

Jaký bude další osud vagnerovců v Africe, zůstává otázkou. „Těch scénářů je několik. Teď ani nevíme, co bude s vagnerovci v Rusku, Bělorusku nebo Ukrajině, natož co bude s jejich africkou divizí,“ podotýká český expert.

Vagnerovci se v rámci působení v afrických zemích soustředí především na státy destabilizované, s nefungující infrastrukturou a bohatými zásobami nerostných surovin. Důvodů je několik – snaží se získat vliv a přístup právě k nerostnému bohatství, ekonomicky z něj těžit ve vlastní prospěch a naklonit si na svou stranu místní vlády protizápadní rétorikou, uvádí americký think tank Foreign Policy Research Institute (FPRI).

Kromě již zmíněných zemí se o jejich přítomnosti spekuluje také v souvislosti s Demokratickou republikou Kongo nebo Burkina Fasem.

Reklama

Doporučované