Článek
Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v sobotu odmítl oslabování evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v reakci na výzvu devíti premiérů, včetně předsedy české vlády Petra Fialy, k debatě o výkladu této úmluvy v souvislosti s vyhošťováním cizinců. Ve svém prohlášení zdůraznil, že je třeba úmluvu udržovat silnou a že je třeba zachovat nezávislost Evropského soudu pro lidská práva.
Ve výzvě, kterou iniciovaly premiérky Itálie Giorgia Meloniová a Dánska Mette Frederiksenová, se ministerští předsedové přimlouvají za to, aby státy dostaly širší možnosti rozhodovat o vyhošťování cizinců, kteří spáchají trestné činy. „Domníváme se, že je potřeba podívat se na to, jak Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozvinul svou interpretaci Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,“ stojí v dopise, pod který se podepsali také zástupci Rakouska, Belgie, Estonska, Litvy, Lotyšska a Polska.
Podle politiků je na místě debata, zda soud v některých případech příliš nerozšířil působnost úmluvy ve srovnání s původními záměry a neposunul tak rovnováhu mezi zájmy, které má dokument z počátku 50. let minulého století chránit. Státy by tak podle autorů měly mít větší prostor při rozhodování o vyhoštění cizinců páchajících zejména násilnou či drogovou trestnou činnost. Potřebují i větší volnost při rozhodování, jakým způsobem monitorovat pachatele trestné činnosti, které nelze vyhostit.
„Tváří v tvář složitým výzvám naší doby není naší úlohou Úmluvu oslabovat, ale naopak ji udržovat silnou a relevantní,“ uvedl ve svém prohlášení šéf Rady Evropy, která se 46 členskými zeměmi dohlíží na demokracii a lidská práva v Evropě.
„Zachování nezávislosti a nestrannosti soudu je naším základním principem. Debata je zdravá, ale politizace soudu nikoli,“ zdůraznil také Berset. Podtrhl, že ESLP uvedl do života principy letos 75leté evropské úmluvy o lidských právech a provedl evropské státy hrozbami, jimž čelila nezávislost soudnictví, a také politickými bouřemi i válkou.
