Článek
Donald Trump za rok 2025 nahlásil příjmy ve výši 2,2 miliardy dolarů, což je v přepočtu asi 46,8 miliardy korun. Vyplývá to z majetkového přiznání o 927 stranách, které americký prezident předložil Úřadu pro vládní etiku.
V prvním roce jeho druhého mandátu se tedy jeho příjmy oproti roku 2024 více než ztrojnásobily.
Trump také nahlásil aktiva v hodnotě 2,4 miliardy dolarů, tedy asi 51 miliard korun. Tato suma ale zřejmě jeho majetek zcela nevystihuje, protože federální majetkové přiznání u hodnotných aktiv obsahuje jen kategorii „přes 50 milionů“ a už se neupřesňuje, o kolik daná položka tuto hranici překračuje.
Seznam Zprávy vybraly čtyři zásadní momenty, které z Trumpova přiznání vyplývají.
Skokan roku: kryptoměny
Ještě v roce 2021 nazval Trump nejznámější kryptoměnu bitcoin „podvodem“, v roce 2024 díky obchodům v tomto odvětví vydělal už 57 milionů dolarů, ale loni prezidentovy příjmy z kryptoměn vzrostly přímo raketově. Jen díky nim si přišel na 1,4 miliardy dolarů, což jsou skoro dvě třetiny celkových příjmů.
Víc než polovinu z této částky získal díky společnosti World Liberty Financial, kterou založil společně se syny Donaldem mladším a Ericem a s dětmi svého zvláštního vyslance Steva Witkoffa. Další velkou část tvoří příjmy z prodeje pamětních digitálních mincí s Trumpovým jménem.
Část příjmů pochází z investice firmy svázané s vládou Spojených arabských emirátů do World Liberty Financial, ke které došlo jen pár dní před Trumpovou inaugurací. Deník The New York Times připomíná, že krátce poté Trumpova administrativa povolila vývoz cenných amerických čipů do Emirátů, a to i přes námitky národně-bezpečnostních poradců.
Agentura Reuters pak poznamenává, že Trumpova vláda po svém nástupu schválila několik nařízení ve prospěch obchodu s kryptoměnami.
Omezila například dohled, který nad ním vykonávalo ministerstvo spravedlnosti a Komise pro kontrolu cenných papírů. Nebo přijala opatření zvýhodňující jednu z forem kryptoměn, do níž Trumpova rodina krátce předtím investovala.
Bílý dům po publikaci přiznání odmítl podezření, že by prezident mohl být ve střetu zájmů. „Prezident Trump svými exekutivními kroky hrdě učinil ze Spojených států světovou kryptometropoli,“ prohlásila mluvčí Anna Kellyová s tím, že Trump činí vše v „nejlepším zájmu amerického lidu“.
Přestože Bílý dům v minulosti tvrdil, že o rodinný byznys se v současnosti starají prezidentovy děti, Trump zůstává hlavním beneficientem aktiv, která vložil do svěřeneckého fondu.
Resortům se daří
Trump nadále bohatl také díky byznysu, který ho proslavil nejvíc: realitám. Příjmy z golfových klubů a rekreačních zařízení oproti předchozímu roku navýšil o 15 procent na více než 500 milionů dolarů.
Nejvýrazněji si zlepšily bilanci místa, kde prezident tráví po svém návratu do funkce hodně času. Zimní Bílý dům, jak Trump nazývá své známé floridské sídlo Mar-a-Lago, mu v roce 2024 vyneslo 50 milionů dolarů, loni už to bylo 77 milionů. O 11 milionů se zvýšil také příjem golfového klubu u Miami.
Naopak golfovému klubu v Los Angeles příjmy klesly. U známých newyorských nemovitostí, jako je třeba Trump Tower, přiznání neuvádí konkrétní příjmy, ale jen jejich rozmezí. U většiny z nich je stejné nebo nižší než před deseti lety.
Obchody Trumpova zetě:
Další miliony pocházejí z realitních obchodů ve státech Blízkého východu (35 milionů). Patří mezi ně i developerské projekty v Saúdské Arábii, mj. jeden navázaný na tamní vládu, se kterou mají Spojené státy úzké vazby. Trump profituje také z projektů ve Vietnamu, v Rumunsku, Indii, Turecku nebo Indonésii.
Mimosoudní vyrovnání
I tato neobvyklá položka je v loňském Trumpově přiznání poměrně výrazná. Přes mimosoudní vyrovnání si prezident přišel na víc než 80 milionů dolarů.
Loni uzavřel dohody například s televizemi ABC a CBS, provozovatelem sociální sítě Facebook Metou, videoportálem YouTube nebo s firmou X Elona Muska. Většinu těchto peněz převedl na svou budoucí prezidentskou knihovnu, případně na nadaci pečující o washingtonské památky.
Na druhou stranu Trump stále nezaplatil 50 milionů dolarů, které podle verdiktu dluží spisovatelce E. Jean Carrollové. Soud jí v občanskoprávním sporu přiznal odškodné za to, že ji Trump měl sexuálně zneužívat a pomlouvat. Tento týden v pondělí Nejvyšší soud USA odmítl Trumpovu žádost o přezkum verdiktu.
Bezprecedentní zbohatnutí
Z přiznání vyplývá, že Trump během loňského roku zbohatl, jako ještě žádný jiný americký prezident v historii. „Je to naprosto bezprecedentní,“ poznamenala pro NYT historička Megan Gormanová, autorka knihy All the Presidents' Money, která zkoumala bohatství prezidentů v 250leté historii Spojených států.
Gormanová upozorňuje, že prezidenti v minulosti dbali na to, aby se během mandátu oddělili od byznysu, u kterého by mohlo vzniknout podezření ze střetu zájmů.
Nejdůležitější americké zákony o střetu zájmů se nicméně na prezidenta nevztahují. Předchozí šéfové Bílého domu se jim podvolovali dobrovolně. George Bush mladší kvůli tomu například prodal svůj podíl v baseballovém týmu Texas Rangers a Jimmy Carter se odstřihl od své burákové farmy.
„Za Trumpa tyto normy vyletěly oknem,“ prohlásil pro agenturu Reuters někdejší šéf federálního úřadu pro etiku Don Fox. „Lépe než kdokoli jiný ukazuje, že nastal čas pro další reformu etiky,“ dodal.
„Samozřejmě, že je to střet zájmů,“ komentoval Trumpovu situaci pro britskou BBC Richard Painter, bývalý právní etik v administrativě Bushe mladšího.
Trumpova rodina už před začátkem tohoto období dávala najevo, že se starými zvyklostmi nehodlá řídit.
„V prvním období jsme udělali vše, co se dalo, abychom se vyhnuli dojmu čehokoli nepatřičného, ale upřímně, stejně nás drtili,“ řekl Eric Trump už koncem roku 2024. „Nemůžeme jen tak donekonečna nečinně sedět, já nebudu,“ dodal.
