Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Duplombův zákon je z vědeckého, etického, enviromentálního i zdravotního hlediska hanebnost. (…) Dnes jsem jediná, kdo to píše, ale nikoli jediná, kdo si to myslí,“ zakončila třiadvacetiletá francouzská studentka Eléonore Pattery petici proti kontroverznímu návrhu zemědělského zákona.
Předpis by měl rozvolnit environmentální regulace v zemědělství, a především povolit používání insekticidu acetamiprid. Petici za více než dva týdny k pátečnímu odpoledni podepsalo více než 1,9 milionu lidí. Stala se tak historicky nejúspěšnější peticí publikovanou na stránkách francouzského parlamentu a nejspíš tak přiměje poslance návrh znovu prodebatovat.
„Zákon s cílem odstranit překážky ve výkonu zemědělských povolání“, obvykle přezdívaný podle svého předkladatele, republikánského senátora Laurenta Duplomba, poslanci schválili začátkem července. Jednoznačně ho podpořily strany tradiční a krajní pravice, ale i většina Macronovy vládní koalice, včetně premiéra Françoise Bayroua. Proti se postavily levicové strany a někteří vládní poslanci.
Díky procedurálnímu manévru byl nakonec schválen bez závažnější debaty o jeho možných úpravách.
Přináší přitom několik změn. Zahrnuje zmírnění regulací pro uskladňování vody v zemědělství nebo podmínek velkochovu dobytka a drůbeže. Největší pozornost ale vyvolal plán znovu zavést zmíněný acetamiprid, který Francie zakázala v roce 2018.
Ve většině ostatních zemí EU, včetně Česka, je tento přípravek stále legální, na rozdíl od některých dalších látek ze skupiny neonikotinoidů
Pro podporovatele zákona, zejména pěstitele cukrové řepy a lískových oříšků reprezentovaných Národní federací zemědělských odborů (FNSEA), zůstává nejefektivnější obranou proti parazitům. Předseda FNSEA proto zákon v rozhovoru pro konzervativní deník Le Figaro označil za nezbytný pro „zachování potravinové suverenity Francie“.
Ozvala se i Liga proti rakovině
Kritici naopak upozorňují na dopady acetamipridu na včely a lidské zdraví. „Pro včely asi není mezi neonikotinoidy nejhorší,“ komentoval spory toxikolog Jean-Marc Botamin v rozhovoru pro deník Libération. Na rozdíl od jiných látek funguje pomaleji a má postupně oslabit nervový systém živočichů.
„Může být ale nebezpečnější pro lidské zdraví, protože produkuje látky, které v těle zůstanou,“ dodává Botamin. Mohl by tak zvyšovat riziko cukrovky druhého typu, poruch autistického spektra nebo rakoviny.
Proti zákonu se proto postavili nejen zástupci včelařů či ekologové, ale i francouzská Liga proti rakovině. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin je ale potřeba konkrétní dopady acetamipridu na lidské zdraví před úplným zákazem ještě zkoumat.
V mobilizaci proti Duplombovu zákonu nejde jen o obvyklé napětí mezi efektivním zemědělstvím a vedlejšími účinky používaných látek. Petice se stala především symbolem frustrace části francouzské společnosti s tradičním fungováním „vysoké politiky“ a snahy ovlivnit ji „zdola“.
Jednací řád Národního shromáždění sice už od roku 2019 dovoluje otevřít zde debatu na základě petic, které shromáždí více jak 500 tisíc podpisů. Petice proti Duplombovu zákonu je ale první, které se podařilo symbolickou hranici překročit. Pro srovnání, dosud nejúspěšnější petice za zrušení pořádkových jednotek BRAV-M dosáhla pouhých 263 tisíc podpisů.
I někteří politici vládní většiny, kteří pro zákon hlasovali, teď proto vyjádřili podporu obnovení debaty v parlamentu. „Francouzi nebo alespoň nějaká část Francouzů chce, aby se o tom debatovalo, (…) a tomu jsem samozřejmě nakloněna,“ odpověděla na dotaz stanice France Info předsedkyně Národního shromáždění Yaël Braun-Pivetová za Macronovu koalici Společně.
Zároveň ale zdůraznila, že veřejná debata nemůže být považována za zpochybnění legitimity zákona. „Signatáři jedné petice přeci nemohou změnit to, na čem se shodli reprezentanti zvolení celým francouzským lidem,“ dodala.
Zástupci opozičních stran proto apelují na prezidenta, aby zákon odmítl podepsat a o využívání insekticidů v zemědělství vyhlásil referendum. „Emmanuel Macron by si měl uvědomit historický význam událostí, které prožíváme. Debata bez hlasování nestačí,“ napsala na sociální sítě předsedkyně strany Zelených Marine Tondelierová.
Otevřela petice novou éru?
Volání po větším občanském zapojení do tvorby zákonů přitom není ve Francii ničím novým. Možnost navrhovat nebo rušit zákony za pomocí referend z občanské iniciativy se stala jedním z klíčových požadavků protestního hnutí žlutých vest z roku 2019.
Historicky bylo ve Francii zavádění nástrojů přímé či participativní demokracie především levicovým tématem. V posledních letech se jich však začalo dovolávat i krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penová i prezident Macron. Ten se podle deníku Libération v roce 2019 vyslovil pro možnost podat návrh zákona za pomocí občanské petice s milionem podpisů. Následně měly být buď projednány parlamentem, nebo se stát předmětem celostátního referenda.
To ale prozatím francouzské zákony nedovolují. Referendum může vyvolat jen společná iniciativa pětiny členů parlamentu a alespoň desetiny oprávněných voličů (dnes asi 4,8 milionu). A toho se nikdy dosáhnout nepodařilo.
„Mohla by se tak otevřít nová éra, v níž budou petice běžnou součástí právní, politické a občanské hry,“ komentovala úspěch petice pro rádio France Culture Sylvie Sallesová přednášející ústavní právo na univerzitě v Nîmes.
Ke zrušení samotného Duplombova zákona ale nejspíš nepovede. Poslanecká debata pravděpodobně proběhne bez nového hlasování a nemůže tak mít podle ústavního právníka Benjamina Morela z univerzity Paris-Panthéon-Assas „žádný přímý dopad“.
Stejně nepravděpodobná mu přijde i možnost, že by zákon mohl vetovat prezident nebo ho zrušit Ústavní rada, obdoba ústavního soudu. Referendum na základě společné iniciativy poslanců a občanů by se pak mohlo za současných podmínek konat až rok po přijetí zákona.
Výjimečný úspěch petice tak může mít dlouhodobě větší vliv na francouzské debaty o občanské mobilizaci a nástrojích přímé demokracie spíše než na povolení toho či onoho insekticidu.
