Řeky plné rtuti a kyanidu. Nelegální těžaři změnili zvyky a způsobili spoušť

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštní zpravodajky v Ghaně/

„Nechoďte tam, jsou to nebezpeční lidé. Už jenom to, že tu jste, pro ně může být záminkou ke střelbě,“ varuje řidič, který nás dovezl z ghanského hlavního města do venkovské oblasti, kde se pěstuje kakao. Zjevně rozrušený nás nabádá, ať rychle nastoupíme do auta a pokračujeme v jízdě.

Farmáři z vesnice Abekoase, které jsme přijeli navštívit, nás vzali na místo, kudy se nedávno prohnali nelegální těžaři - jedni z úhlavních nepřátel pro jejich živobytí, jehož odolnost v poslední době testuje i klimatická změna.

Holý kus krajiny je posetý loužemi se zakalenou vodou v dírách, které tu zbyly po vrtech. Leží na okraji vesnice, kde bydlí, a co by kamenem dohodil jsou plantáže s kakaovníky, jež jsou jejich hlavním zdrojem obživy.

Podobných míst potkáváme na cestě západoafrickou Ghanou celou řadu. Přestože na nich probíhá nepovolená činnost, nezřídka kdy leží přímo uprostřed obydlených oblastí a jsou všem na očích. Na jedno z nich zhlížíme z frekventované silnice, kde každou minutu projedou desítky aut.

Nelegální těžba zlata, kterou místní běžně označují pojmem galamsey, v posledních letech Ghanu trápí čím dál víc - ohrožuje tamní přírodu, zdraví i živobytí místních obyvatel.

„Zkáza způsobená nelegální těžbou se vymkla kontrole,“ řekl stanici RFI Darly Bosu z environmentální neziskové organizace A Rocha Ghana. „Naše řeky jsou otrávené, zemědělská půda zničená a komunity vysídlené. V sázce je přežití milionů Ghaňanů,“ apeloval na představitele státu.

Podle něj krize, kterou Ghana zažívá, dalece přesahuje mantinely politiky. „Jde o samotnou duši Ghany – její vodu, jídlo a život jako takový,“ doplnil a jménem organizace vyzval prezidenta k vyhlášení národního stavu nouze.

Nelegální těžaři nedbají na regulace ani udržitelnost. Nemají problém vykácet lesní porosty, které jsou tolik důležité pro tamní biodiverzitu. K oddělování zlata od rudy používají toxické chemikálie jako rtuť nebo kyanid, které se dostávají do tamních řek, z nichž místní čerpají vodu.

„Rtuť se uvolňuje do ovzduší ve formě výparů a nakonec se usazuje ve vodních tocích. Dříve čiré řeky jsou dnes kalně hnědé. Voda v nich připomíná čokoládový nápoj,“ popisuje pro Seznam Zprávy dopady galamsey na životní prostředí v západoafrické zemi Richmond Aryeetey, profesor veřejného zdraví z Univerzity v Ghaně.

Podle mezinárodní nevládní organizace WaterAid hrozí, že pokud nedojde ke změně a zdroje vody budou nadále ubývat, Ghana může do roku 2030 dospět do situace, kdy bude muset dovážet vodu ze zahraničí.

„Zplodiny se usazují také v půdě a na plodinách a následně prochází potravním řetězcem,“ vysvětluje Aryeetey s tím, že nelegální těžba má negativní dopad i na potravinovou bezpečnost.

Odborníci varují, že konzumace plodin ze znečištěné půdy může místním způsobit vážné zdravotní problémy, včetně vrozených vad a chronických onemocnění.„Lékaři již teď potvrzují, že se setkávají s případy dětí, které přichází na svět s vrozenými vadami. Studie ukazují, že k tomu dochází právě v oblastech, které se vyznačují nelegální těžbou,“ dodává Aryeetey.

Lidé z oblastí zasažených těžbou podle něj musí často cestovat za nákupem čerstvých potravin do vzdálenějších míst, jelikož mají strach z úrody, kterou dala půda znečištěná těžkými kovy.

Klíčovou roli v tom, že se z nelegální těžby stal tak rozsáhlý problém podle mnohých sehrály čínské vlivy.

Když v Ghaně odstartovala v roce 2008 zlatá horečka, začali do země s vidinou snadného zbohatnutí proudit migranti z Číny. Do odvětví malé těžby, kterému se místní obyvatelstvo historicky věnovalo, vnesli nové technologie a zcela jej proměnili.

Z činnosti, která dosud spočívala na tradičních metodách a jednoduchých nástrojích, jako jsou krumpáč, lopata a rýžovací misky, se stala mechanizovaná výroba průmyslového formátu, jak vysvětluje Nathaniel Ocquaye z London School of Economics.

K ještě většímu rozmachu galamsey došlo v posledních letech spolu s globálním nárůstem ceny zlata, upozornil server Al-Džazíra.

Dnes většinu nelegální těžby provádí přímo Ghaňané. Čínští migranti z byznysu vymizeli po tom, co ghanská imigrační služba provedla v minulosti razie v nelegálních dolech a deportovala tisíce čínských státních příslušníků. Čínská stopa ovšem přetrvává. Tamní firmy dodnes ve velkém investují do těžby zlata v Ghaně.

Ghanská vláda v minulých letech slíbila proti nelegální těžbě zlata ostře zakročit. Výsledek se ale nedostavil. Podle odborníků hlavně proto, že jsou do procesu nelegální těžby zapojeni zástupci byznysových elit s vazbami na politiky a mnohdy i samotní vládní činitelé či jejich příbuzní a přátelé.

„Spoluúčast vládních činitelů je jedním z hlavních důvodů, proč jsme se s tím nedokázali vypořádat,“ je přesvědčen Aryeetey. „Mají v tom své zájmy, a tak nad tím zavírají oči a neplní svou roli,“ dodává.

Baaman Chatin, který má v organizaci Fairtrade Africa na starosti spolupráci s pěstiteli kakaa, na které těžba silně dopadá, nemá pochyb o tom, že do nelegální těžby jsou zapojeni i někteří policisté.

Pro ty zbylé podle něj není snadné se těžařům postavit. „Těžaři se brání ze všech sil. Mnohdy jsou ozbrojení. Po lidech, kteří se jim v těžbě snaží zabránit, ať už jde o běžné lidi či zástupce úřadů, střílí,“ vysvětluje nám.

Přestože si Ghaňané uvědomují rizika spojená s nelegální těžbou, řada z nich se do ní zapojuje. Klíčovým faktorem jsou peníze. Zatímco například pěstitelé kakaa si denně v průměru vydělají okolo dvou dolarů (asi 40 korun), těžaři si mohou přijít až na 50, vysvětlují nám s povzdechem farmáři, kteří na úkor těžby přichází o lidskou sílu.

Těžaři pěstitele připravují také o půdu, kterou od nich - mnohdy pod výhružkou - vykupují. „I když se farmáři rozhodnou, že nechtějí svou půdu prodat, těžaři stejně přijdou a začnou zde kopat. Nedávají jim šanci,“ potvrzuje Aryeetey slova místních pěstitelů.

Ghanská rada pro kakao známá pod zkratkou COCOBOD, kterou řídí tamní vláda, tvrdí, že kvůli těžbě země přišla už o 2 % celkové plochy určené k pěstování kakaa. Podle Chatina z Fairtrade Africa hrozí, že pokud bude galamsey dále bujet jako doposud, za deset, dvacet let Ghana možná zcela přijde o svůj vlivný kakaový byznys.

K tomu, aby Ghana krizi vyřešila, je podle akademika Aryeeteye zapotřebí zaměřit se na mladé lidi, kteří se dnes ve velkém zapojují do nelegální těžby, jelikož je pro ně finančně atraktivní.

„Pomohlo by, kdyby vláda poskytla příležitosti a pobídla zejména mladé lidi k tomu, aby se zapojili do zemědělsko-potravinářského průmyslu,“ myslí si. „Když se jí podaří, aby farmaření vypadalo a působilo jako důstojná práce, je šance, že to mladí půjdou dělat,“ shrnuje.