Republikáni i MAGA cupují na kusy Trumpovu dohodu s Íránem

Bývalý viceprezident, mediální influenceři a moderátoři, současní senátoři. Klíčoví republikáni a členové hnutí MAGA vyjadřují nelibost či přímo vášnivý odpor vůči dohodě s Íránem.

Takzvané memorandum o porozumění podepsal Donald Trump na francouzském zámku Versailles. Od chvíle, kdy začaly na veřejnost prosakovat detaily dokumentu, se na prezidenta valí kritika a zdá se, že opravdu ze všech stran.

„Chování Íránu v posledních 47 letech jasně ukazuje, že vyjednávání využívá jako taktiku k prosazení svých cílů. Přesto jsme upustili od vojenského zničení Íránu a nevyužili všechny naše možnosti k svržení režimu, včetně toho, že jsme íránskému lidu nedodali zbraně – částečně kvůli průzkumům veřejného mínění a cenám benzinu,“ ozval se například vlivný televizní moderátor a prezidentův velký spojenec Mark Levin.

Mike Pence, Trumpův viceprezident z prvního funkčního období, pro změnu memorandum popsal jako strategii, která „zavání ústupem“.

Nespokojenost, obavy či údiv vyjadřuje i celá řada republikánských senátorů. Ti kritizují například ustanovení o zrušení amerických sankcí na vývoz íránské ropy a plán na zřízení fondu ve výši 300 miliard dolarů (v přepočtu 6,3 bilionů korun) na obnovu země.

„To je spousta peněz,“ řekl stanici Fox News republikánský senátor za stát Arkansas, Tom Cotton.

„A víme, že tento teroristický revoluční režim tyto peníze neutratí za školky ani za nemocnice. Využijí je k doplnění svých zásob dronů a raket a k financování Hamásu a Hizballáhu,“ dodal s odkazem na palestinská a libanonská teroristická hnutí.

Podle jeho odhadů by uvolnění sankcí mohlo Teheránu měsíčně přinést 4,5 až 6 miliard dolarů, tedy v přepočtu mezi 93 a 127 miliardami korun.

Začínají se ozývat i experti, kteří poukazují na Trumpovu kritiku dohody, k níž v roce 2015 s Íránem přistoupil tehdejší prezident Barack Obama. Nutno podotknout, že ji tehdy podepsaly i Francie, Velká Británie, Německo, EU, Rusko a Čína.

Smlouva s označením JCPOA o 160 stránkách se zaměřila především na omezení íránského jaderného programu. Jak připomíná deník The Washington Post (WP), dohoda umožňovala po dobu 15 let minimální obohacování uranu na úroveň 3,67 procenta, což je míra vhodná pro jaderné reaktory a nižší než 20 procent, která se považuje za vysoce obohacený uran. Úroveň 90 procent je už obvykle považovaná za dostatečné množství k výrobě jaderné pumy.

Dohoda rovněž stanovila, že Írán musí zlikvidovat 98 procent svých tehdejších zásob obohaceného uranu a omezila počet a typ odstředivek, které směl mít, stejně jako jejich umístění, dodává WP.

Obamova dohoda nezahrnovala fond na obnovu země, jelikož demokratický prezident žádnou válku nezahájil. Nemusel se tedy, tak jako Trump, zaobírat například znovuotevřením Hormuzského průlivu, který Teherán během amerických náletů zablokoval a ochromil tak globální ekonomiku.

„Obsahovala ale zmírnění sankcí a převod 1,7 miliardy dolarů v hotovosti za účelem vyřešení desítky let trvajícího arbitrážního sporu mezi Spojenými státy a Íránem,“ píše k JCPOA list The USA Today.

Republikánský prezident tyto „peníze“ ve své často nevybíravé a vulgární kritice Obamy připomíná. V roce 2015 také tvrdil, že Obama na Írán zaútočí, protože je slabý vyjednavač.

Ve středu Trump ve svém projevu na summitu skupiny G7 ve Francii uvedl, že Íránci se „Obamovi smáli“ a říkali o něm, že je to „pitomec a parchant“.

Dnes se republikán sám s režimem ajatolláhů potýká a sleduje, jak si z něj íránská propaganda s pomocí AI utahuje.

Už jednou zmíněný list The Washington Post píše, že je obtížné v tomto okamžiku obě dohody porovnávat. Zatímco ta Obamova představovala plně propracovaný pakt, Trumpův návrh je zatím jen „raným náčrtem, u něhož zbývá vyřešit klíčové otázky“.

Ostatně memorandum odstartovalo 60denní lhůtu, která má, pokud budou Američané a Íránci spokojeni, skončit trvalým mírem mezi oběma státy.

Vše ale může podle expertů zkrachovat například už na prvním ze čtrnácti bodů. V něm se totiž hovoří o tom, že Izrael ukončí údery v Libanonu, kde se snaží zničit Íránem dlouhá desetiletí podporovaný Hizballáh.

Je přitom otázkou, zda se bude memorandem řídit izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ten režim v Teheránu dlouhodobě považuje za hrozbu pro existenci židovského státu.

Podle WP se od Obamovy éry změnil kontext: Írán své jaderné know-how rozšířil a do jednání vstupuje po měsících války, během níž americké a izraelské nálety a raketové údery těžce oslabily jeho armádu a zabily nejvyššího duchovního vůdce.

Donald Trump tvrdí, že Írán „naprosto kapituloval“ a zavázal se k tomu, že nikdy nebude usilovat o jadernou zbraň. Prohlásil ale také, že když se nepodaří výše uvedené memorandum naplnit k jeho spokojenosti, začne Írán opět bombardovat.

I kvůli těmto nejasným signálům a vágnosti některých slibů ze strany Íránu se na Trumpa snáší další a další kritika. Politický komentátor Scott Galloway z Newyorské univerzity a přispěvatel podcastu „Zuřící Umírněnci“ označil memorandum za „zas**nou katastrofu“.

Také on porovnal Obamův a Trumpův pakt s Teheránem s tím, že ten první byl uzavřen za účelem restrikcí jaderného programu výměnou za peníze. Ten druhý, zdůraznil Galloway, za účelem restrikcí jaderného programu výměnou za peníze.

„Proč tedy ta válka?“ ptá se rozčarovaně profesor.