Článek
Donald Trump má jeden velký sen. Touží po tom, aby se na skále Mount Rushmore v Jižní Dakotě objevila jeho kamenná tvář hned vedle čtveřice prezidentů Washingtona, Jeffersona, Roosevelta a Lincolna.
Trump měl své přání prozradit tehdejší guvernérce Jižní Dakoty Kristi Noemové. Ta dnes zastává v Trumpově administrativě pozici ministryně pro vnitřní bezpečnost a myšlenku podporuje. Rozhodně není sama.
Po schválení Trumpova mega rozpočtového a imigračního zákona (pouze s pomocí hlasů republikánů), přezdívaného „velký krásný zákon“, se přidávají další. Například republikáni z Tennessee, kteří zákon citují jako jeden z mnoha Trumpových úspěchů.
„Odkaz Mount Rushmore nemůže zůstat zamrzlý v kameni. Musí se vyvíjet, aby odrážel celý oblouk amerických dějin, včetně jejich nejnovější a transformativní kapitoly,“ napsal na sociální platformě X konzervativni zákonodárce za Tennessee Andy Ogles.
V Kongresu už dokonce existuje návrh zákona, který „nařizuje ministru vnitra, aby zajistil vytesání tváře prezidenta Donalda J. Trumpa na Mount Rushmore“. Návrh byl postoupen sněmovnímu výboru pro přírodní zdroje. Ten o něm dosud nejednal.
„Mount Rushmore, nadčasový symbol svobody a síly našeho národa, si zaslouží, aby odrážel jeho (Trumpův) vznešený odkaz - odkaz, který ještě více upevnil mocný začátek jeho druhého funkčního období,“ uvedla republikánská poslankyně za Floridu Anna Paulina Luna, předkladatelka návrhu.
K památníku Mount Rushmore ročně dorazí v průměru dva miliony turistů.
Místo na Mount Rushmore má svoji obrovskou symbolickou váhu. Američané se občas mezi sebou dohadují například nad tím, kdo je rockovou skupinou, géniem, sportovcem, spisovatelem či filmovým hercem Mount Rushmore, který by si zasloužil na hoře zvěčnění.
Pro řadu republikánů, a to především z řad MAGA, prezidentova politického hnutí, o Trumpově velikosti není pochyb. Už teď je mezi mnohými konzervativci považován za toho nejlepšího z prezidentů za posledních 100 let.
Zvěčněný násilník a lhář
Mezi demokraty je reakce diametrálně odlišná, někteří z nich nedokážou pojmout představu, že by na skále byl zvěčněn odsouzený zločinec, soudem uznaný sexuální násilník a politik, který se podle nich 6. ledna 2021 podílel na de facto státním převratu. A jeho „velký krásný zákon“ označují za „velký ošklivý zákon“. Podle nich navýší státní dluh o 3,3 bilionu dolarů a vezme 17 milionům Američanů zdravotní pojištění.
„Umím si představit, že by se podobizna Trumpa stala oblíbeným terčem vandalismu. Je hrozné, že bychom chtěli do skály vytesat takového lháře a podvodníka,“ řekl SZ Andrew Loyd, filmový zvukař z Los Angeles.
Památník Mount Rushmore
Čtyři prezidenty a jejich přesné umístění vybral sochař Gutzon Borglum. Ten navrhl jejich masivní řezby a od roku 1927 dohlížel na jejich stavbu po dobu čtrnácti let.
Jako prvního nechal vytesat George Washingtona, který vedl armádu amerických kolonií v boji o nezávislosti na koloniální Británii. Přibyli pak ještě Thomas Jefferson (autor Deklarace nezávislosti), Abraham Lincoln, který zrušil otroctví, a Theodore Roosevelt. Tento prezident byl mimo jiné vůbec prvním Američanem, jenž obdržel Nobelovu cenu míru.
Borglum tuto čtveřici vybral jako nejlepší reprezentanty tehdy teprve 150 let starých USA. Dnes o sto let později se k nim chce přiřadit Donald Trump.
List New York Times, který se tématu Trump na Rushmore nedávno věnoval, napsal, že debata o nové tváři na skále má právě dvě roviny - filozofickou a geologickou.
Deník, který v textu zveřejnil i imaginární grafiku, kam Trumpovu podobiznu umístil hned vedle Abrahama Lincolna, zmínil, že autor sousoší Gutzon Borglum považoval své dílo za kompletní.
„K Borglumově Mount Rushmore byste nepřidali další tvář, stejně jako byste nepřidali další tvář k da Vinciho Poslední večeři,“ řekl NYT Dan Wenk, který mezi lety 1985-2001 působil jako správce Národního památníku Mount Rushmore. Odkazoval na slavnou malbu italského renesančního umělce Leonarda da Vinciho.
Neuspěl Kennedy či Reagan
Pokusy o přidání páté tváře na Mount Rushmore se nicméně v minulosti objevovaly. Demokraté prosazovali Franklina D. Roosevelta či Johna F. Kennedyho, republikáni se mocně domáhali zvěčnění Ronalda Reagana.
Nakonec všechny tyto kampaně postupem času ustaly. Na politické scéně se ale objevil Donald Trump, který se sám na Mount Rushmore navrhl.
„Je to provokativní nápad. Historici ho nedávno zařadili mezi nejhorší prezidenty v americké historii, zatímco všichni čtyři na Mount Rushmore jsou v první pětce,“ napsaly NYT.
Trumpově snu nakonec může zamezit samotná příroda. Geologové opakovaně upozorňují na fakt, že by skála další tvář prostě „neunesla“. Praskliny ve skále by mohly vést k jejímu zhroucení.
Model sousoší v ateliéru sochaře Gutzona Borgluma (1936).
Ostatně sám sochař Borglum musel podle NYT ustoupit od svých prvních, daleko ambicióznějších plánů (prezidenti měli mít ve skále vytesán i trup). Umělec vystřízlivěl, když zjistil, jak je skladba skály nestabilní. Většinu Mount Rushmore tvoří žula, nachází se zde ale i hůře či těžko opracovatelné horniny, jako například šupinatá, vrstevnatá břidlice či krystaly známé jako růženíny.
Ty sochaře dokonce donutily „posunout“ Roosevelta těsně k Jeffersonovi a zúžit mu obličej. A tyto krystaly jsou i důvodem, proč Lincolnovy vlasy zůstaly „neposedné“ a proč se Jefferson dívá do dáli, popisuje americký list.
Někteří si Jeffersonův „vizionářský“ výraz přitom mylně vyložili jako symbol doby, kdy mladý národ expandoval. Za prezidentství Jeffersona se území USA dvojnásobně zvětšilo. Prezident totiž v roce 1803 od Francie odkoupil tzv. Louisianské teritorium, které se rozkládalo od řeky Mississippi až po Skalisté hory.
Byly to ale vady v hornině, které přiměly sochaře Borgluma Jeffersonovu hlavu naklonit dozadu. Také ji „pootočil“ doleva, aby se skalní praskliny protínaly pod jeho nosem, nikoliv přes něj, vysvětlují dále New York Times.
Zahrada velikánů
Trump se tak na Mount Rushmore zřejmě jen tak neobjeví, to ale prezidenta neodradilo od jiných podobných nápadů. Trump například navrhl „Národní zahradu amerických hrdinů“, kde by mělo být umístěno na 250 soch těch nejvýznamnějších Američanů. Republikán chce zahradu odhalit příští rok 4. července, kdy si USA připomenou 250 let od vyhlášení své nezávislosti na britské koruně.
Portál stanice CNN připomněl, že Trump o tomto projektu mluvil už v roce 2020, kdy během projevu právě u Mount Rushmore slíbil vystavění památníku „největších Američanů, kteří kdy žili“. Stavba zahrady už má být přitom v plném proudu, ostatně výše uvedený „velký krásný zákon“ projektu zajistil 40 milionů dolarů.
Zahrada je podle Trumpa jeho odpovědí na hnutí za odstranění soch z dob Konfederace a rasově motivované ikonografie po celé zemi. Prezident tehdy promluvil jen pár týdnů po vraždě černocha George Floyda rukou bílého policisty, která zažehla v zemi velké protesty. Někteří demonstranti začali přitom bourat sochy konfederačních generálů a politiků.
„Rozzuřené davy se snaží strhávat sochy našich zakladatelů, hanobit naše nejposvátnější památníky a rozpoutat v našich městech vlnu násilí,“ řekl Trump. „Tento útok na naši svobodu, naši velkolepou svobodu, musí být zastaven,“ dodal.
Jedním ze způsobů, jak podle něj tomuto „útoku“ čelit, je i zahrada, kam sám prezident vybere národní hrdiny. Za ty Trump zřejmě nepovažuje demokratické prezidenty, kteří v návrhu jmen chybějí. Do výběru se (zatím) nedostal ani nikdo z hispánské komunity či zástupce původních obyvatel Ameriky.
Stojí přitom za zmínku, že památník Mount Rushmore stojí na indiánské posvátné půdě, kterou jim federální vláda podle verdiktu Nejvyššího soudu nezákonně odebrala.
