Hlavní obsah

Rusko a Bělorusko dostaly po odmlce pozvání na udílení Nobelových cen

Foto: Paramonov Alexander, Shutterstock.com

Nobelova cena.

Reklama

Rusko a Bělorusko loni kvůli válce na Ukrajině nebyly pozvány na předávání Nobelových cen. Letos už se podle nadace zúčastnit mohou. Stejně tak i dříve vyřazený Írán. Švédská europoslankyně mluví o „nebezpečném precedensu“.

Článek

Nobelova nadace se rozhodla letos znovu pozvat Rusko a Bělorusko na slavnostní předávání Nobelových cen ve Stockholmu. Krok odůvodnila tím, že chce podporovat dialog mezi lidmi s odlišnými názory a zapojit i ty, kteří nesdílejí hodnoty ocenění.

Zástupci Ruska a Běloruska byli v loňském roce vyřazeni ze slavnostního předávání Nobelovy ceny kvůli válce, kterou Moskva s podporou Minsku, svého klíčového spojence, rozpoutala na Ukrajině.

Do švédské metropole se nadace letos opět rozhodla pozvat také Írán, který v loňském roce pozvánku na předávání cen nedostal kvůli nařčením z porušování lidských práv. OSN se domnívá, že se íránská vláda při potlačování loňských protestů mohla dopustit zločinů proti lidskosti.

Na stockholmský banket byl nově pozván také lídr kontroverzní protiimigrační strany Švédští demokraté Jimmie Akesson.

„Je zřejmé, že svět je stále více rozdělen do sfér, v nichž se omezuje dialog mezi těmi, kteří mají odlišné názory. Abychom této tendenci čelili, rozšiřujeme nyní naše pozvání, abychom oslavili a pochopili Nobelovu cenu a význam svobodné vědy, svobodné kultury a svobodné, mírové společnosti,“ vzkázal výkonný ředitel Nobelovy nadace Vidar Helgesen.

O loňském předávání Nobelových cen

Nobelova cena za mír měla v loňském roce tři držitele, mezi nimi i ruskou organizaci Memorial. „Jsou pod obrovským tlakem… To ocenění přichází v symbolický den,“ popsal v rozhovoru pro Seznam Zprávy historik Štěpán Černoušek.

Rozhodnutí nadace vyvolalo rozporuplné reakce. Švédská europoslankyně Karin Karlsbrová označila rozhodnutí přizvat tyto země za „krajně nevhodné“, upozornila stanice BBC.

Nobelova nadace podle ní vytvořila „nebezpečný precedens“ tím, že pozvala Rusko „na okouzlující večírek, zatímco rakety padají na ukrajinská kulturní centra a vraždí děti“.

V rozhovoru pro švédský veřejnoprávní rozhlas označila Rusko, Bělorusko a Írán za „darebácké státy“, které „utlačují své občany, vedou válku a teror proti vlastním lidem a sousedním zemím“.

„Zaujímají [neuvěřitelně naivní] postoj. Podkopává to soudržnost, kterou potřebujeme v celé společnosti,“ vzkázala Karlbrosová s odkazem na rozhodnutí Nobelovy nadace.

Pět ze šesti Nobelových cen se každoročně uděluje ve švédském Stockholmu. Nobelova cena za mír se uděluje v norském Oslu, kde se konají samostatné slavnosti.

Reklama

Doporučované