Rusové se stahují z okolí Kyjeva. Jednotky ale přesouvají jinam, uvedl Pentagon

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že prvotní známky mírových rozhovorů jsou sice „pozitivní“, ale „nepřehluší“ výbuchy ruských střel.

V nočním televizním projevu Zelenskyj uvedl, že jeho země může věřit pouze konkrétním výsledkům případných jednání.

Zelenskij vyjádřil opatrnost v souvislosti s oznámením Ruska, že omezuje operace v blízkosti Kyjeva, a poznamenal, že to neznamená konec bojů.

„Situace se neulehčila,“ řekl.

Ukrajinský chlapec Jura byl svědkem toho, jak byl jeho otec bezdůvodně zastřelen ruským vojákem. Došlo k tomu nedaleko Kyjeva v městě Buča. Chlapec reportérům televize Current Time popsal, jak k této tragické události došlo.

Ruská armáda stahuje některé jednotky z Kyjevské a Černihivské oblasti, uvedl dnes generální štáb ukrajinské armády. Štáb kromě toho zaznamenal přeskupování vojsk s cílem soustředit největší sílu ve směru na města Doněck a Slobožanske na východní Ukrajině a částečné stahování vojáků na běloruské území.

Informace ukrajinské armády se shodují s dnešními výroky ruských představitelů. Ruské ministerstvo obrany dnes podle BBC ohlásilo, že zásadně omezí bojové aktivity v Kyjevské a Černihivské oblasti v centrální, resp. severní části Ukrajiny, což zopakoval po jednání ruské a ukrajinské delegace v Turecku náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes během porady s ruskou generalitou řekl, že Rusko se nyní bude moci soustředit na „osvobození“ Donbasu na východní Ukrajině.

Mluvčí Pentagonu John Kirby dnes potvrdil, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná v blízké době chystá velkou ofenzivu. Rusko dnes po rozhovorech s ukrajinskými vyjednávači řeklo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, američtí činitelé však sdělení přijali ostražitě a řekli, že počkají na reálné kroky Moskvy.

Reportéři Seznam Zpráv na slovensko-ukrajinských hranicích sesbírali několik svědectví, kdy se lidé domnívají, že se uprchlíci nevědomky dostávali do aut kuplířům či jiným podvodníkům.

Americký prezident Joe Biden a lídři Británie, Francie, Itálie a Německa při dnešní společné telekonferenci potvrdili odhodlání zvyšovat ekonomický tlak na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu a nadále poskytovat Ukrajině pomoc, aby se mohla bránit proti ruské armádě. V prohlášení to uvedl Bílý dům. Podle vyjádření německé vlády se shodli na cíli přimět Moskvu ke klidu zbraní a stažení vojsk.

Biden, německý kancléř Olaf Scholz, britský premiér Boris Johnson, jeho italský protějšek Mario Draghi a francouzský prezident Emmanuel Macron podle vyjádření Bílého domu rovněž zhodnotili snahy svých zemí o poskytnutí humanitární pomoci těm Ukrajincům, kteří stále setrvávají ve své zemi, i těm, kteří před boji uprchli do zahraničí. V rozhovoru mluvili také o důležitosti stabilizace trhů s energiemi.

Podle německého vládního mluvčího západní lídři při telefonátu společně vyzvali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby „konečně umožnil doručení nutně potřebné humanitární pomoci lidem na Ukrajině a ustavil efektivní humanitární koridory (…) zejména pro město Mariupol“, které několik týdnů čelí ruskému obležení a intenzivnímu ostřelování.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se při dnešním telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem neúspěšně pokusil prosadit příměří pro ostřelovaný ukrajinský Mariupol. „Odchod civilistů z Mariupolu v tuto chvíli není možný,“ sdělil podle agentury Reuters Elysejský palác. Putin podle Paříže slíbil, že o humanitární operaci „bude přemýšlet“.

Macron představil Putinovi plán evakuace, který Francie připravila společně s Řeckem a Tureckem. „Podmínky zahájení humanitární operace v nejbližších dnech na pomoc obyvatelům Mariupolu nejsou v této fázi splněny,“ oznámil Elysejský palác.

Doněcká lidová republika bude zvažovat možné připojení k Rusku, až dostane pod kontrolu celé území ukrajinské Doněcké oblasti. Dnes to řekl Denis Pušilin, šéf samozvané republiky ovládané proruskými separatisty.

„Doněcká lidová republika se bude otázkou přičlenění k Ruské federaci zabývat po osvobození celého území republiky,“ řekl Pušilin podle ruských médií.

Proruští separatisté ovládli zhruba třetinu území Doněcké oblasti ve válce s ukrajinskou armádou v roce 2014. Pod jejich kontrolou se nacházejí velká města jako Doněck, Makijivka nebo Horlivka. Letos v únoru ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Rusko uznává nezávislost Doněcké lidové republiky i druhého separatistického útvaru, Luhanské lidové republiky. Následně s nimi uzavřel dohodu o přátelství a spolupráci. Jednotky z těchto povstaleckých území se připojily k ruské agresi proti Ukrajině, kterou Putin zahájil krátce po uznání jejich nezávislosti.

Rozhovory v Istanbulu přinesly možná větší pokrok, než se čekalo. Ukrajina představila Rusku plán, který by ji měl přivést k neutralitě, a mluví o možnosti schůzky na úrovni prezidentů. Spousta otázek ale zatím zůstává otevřená.

Nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny po ruské invazi do této země potrvá do konce května. Vláda Petra Fialy (ODS) jej bude moci o téměř dva měsíce prodloužit, dnes získala potřebný souhlas Sněmovny. Dolní komora prodloužení nouzového stavu schválila hlasy poslanců pětice koaličních stran. Zákonodárci opozičních ANO a SPD žádost kabinetu nepodpořili. O návrhu hnutí ANO na prodloužení stavu nouze o 30 dnů, tedy do začátku května, už dolní komora nehlasovala. Poslanecká debata trvala zhruba devět hodin.

Stav nouze je podle vlády nadále nutný ke zvládání přílivu ukrajinských běženců. Kabinet jej vyhlásil na 30 dnů od pátku 4. března. S ohledem na dnešní sněmovní souhlas bude moci trvat do úterý 31. května. Vládní představitelé zdůrazňují, že nouzový stav na rozdíl od jeho trvání při koronavirové krizi neomezuje české obyvatele.

„Ruské síly dnes podnikly raketový úder na leteckou základnu ve městě Starokosťantyniv v Chmelnycké oblasti a zničily tamní strategické zásoby paliv a maziv,“ uvedl na facebooku starosta města.

Útok si podle něj nevyžádal žádné oběti ani zraněné, ale způsobil značné škody. Na letiště ve Starokosťantynivu útočilo Rusko již začátkem března. Ruské ministerstvo obrany tehdy tvrdilo, že ruské jednotky leteckou základnu zničily.

Poradce ukrajinského prezidenta a hlavní vyjednavač země Mychajlo Podoljak se v Istanbulu, kde se dnes konala mírová jednání, sešel s Halukem Bayraktarem, generálním ředitelem firmy Baykar Technologies, která vyrábí bezpilotní letouny Bayraktar.

Podoljak o tom informoval na twitteru, kde sdílel společnou fotografii. „Budu navždy vděčný autorovi a otci těchto superzbraní Halukovi. Za naše vítězství,“ uvedl Podoljak.

Ukrajinský voják Roman Hrybov, který před ruskými vojsky bránil Hadí ostrov a stal se autorem slavného výroku „ruská válečná lodi, jdi do pr***e“, se vrátil domů a byl vyznamenán, uvedly ukrajinské úřady.

Původně se předpokládalo, že 13 pohraničníků, kteří na ostrově sloužili, zemřelo. Na výzvu, aby složili zbraně, vojáci důstojníkovi na palubě ruské válečné lodi odpověděli vzdorovitě: „Ruská válečná loď, jdi do pr***e.“ Později se ukázalo, že vojáci přežili.

Tato věta se stala mezitím heslem ukrajinské obrany proti ruské okupaci a ukrajinská pošta ji otiskla na poštovní známce.

Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že Hrybov byl propuštěn z ruského zajetí a nyní se nachází doma ve městě Čerkasy.

Rusko dnes oznámilo, že „drasticky sníží“ vojenskou aktivitu v okolí Kyjeva a Černihivu. Neznamená to příměří, zdůraznil později hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinsky.

„Nejedná se o příměří, ale o naši snahu postupně dosáhnout deeskalace konfliktu alespoň na těchto frontách,“ uvedl Medinsky pro agenturu TASS. K dosažení vzájemné dohody s Ukrajinou podle něj zbývá „ještě dlouhá cesta“.

Irské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo ruského velvyslance a doporučilo mu odjezd čtyř vysoce postavených ruských diplomatů kvůli jejich chování, které podle Dublinu odporuje Vídeňské konvenci o diplomatických stycích. Irsko a Rusko by ale nadále měly udržovat diplomatické styky, stojí v prohlášení, které na Twitteru zveřejnil irský ministr zahraničí Simon Coveney. Ve stejném textu rovněž odsoudil „válku Ruské federace proti Ukrajině, kterou považujeme za závažné porušení mezinárodního práva“.

Vyhoštění diplomatů dnes oznámila také Belgie, Nizozemsko a Česká republika. Moskva avizovala odvetná opatření. „Na všechny (země) budeme reagovat,“ uvedla podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

Jeden diplomatický pracovník ruského velvyslanectví v Praze byl prohlášen za nežádoucí osobu a musí opustit Českou republiku do 72 hodin.

Deník N a týdeník Respekt tvrdí, že resort za nežádoucí osobu označil zástupce velvyslance Feodosije Vladyševského. Podle informací těchto médií české bezpečnostní složky Vladyševského označily za člověka s kontakty na ruské tajné služby, který škodí vzájemným vztahům.

Dá se očekávat, že Moskva zareaguje recipročně a vyhostí tedy zástupce českého velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňky.

Podle Spojených států amerických lze už nyní pozorovat, jak Rusko stahuje své jednotky z okolí Kyjeva. Je to známka změny ruské strategie na Ukrajině, uvedli vysocí američtí vojenští představitelé.

Ze směru od Kyjeva údajně přijíždí velké množství vojenských vozidel s ruskými vlajkami.

Náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin dnes po skončení mírových rozhovorů v Istanbulu uvedl, že Rusko „drasticky sníží“ svou vojenskou aktivitu kolem metropole Kyjev a města Černihiv.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken však prohlásil, že nevidí „známky skutečné vážnosti“ ze strany Ruska v úsilí o mír, a dodal, že Moskva by měla „okamžitě ukončit agresi, přestat střílet, stáhnout své síly a samozřejmě se zapojit do jednání“.

„Existuje to, co Rusko říká, a to, co Rusko dělá. My se zaměřujeme na to druhé,“ uvedl Blinken.

Polská vláda schválila návrh zákona zakazujícího dovoz uhlí z Ruska, oznámil dnes vládní mluvčí Piotr Müller. Polsko dováží asi pětinu uhlí, jež spotřebovává, většina importu pochází právě z Ruska. Polsko patří mezi ty země, které se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu snaží v Evropské unii prosadit zákaz dovozu energetických surovin z Ruska, nenašlo však pro to dostatečnou podporu.

„Nemůžeme déle čekat na rozhodnutí Evropské unie,“ řekl Müller.

Jeden diplomatický pracovník ruského velvyslanectví v Praze byl prohlášen za nežádoucí osobu a musí opustit Českou republiku do 72 hodin. Na Twitteru to dnes oznámilo Ministerstvo zahraničí.

„Spolu se spojenci snižujeme ruskou zpravodajskou přítomnost v EU,“ uvedla česká diplomacie.

Deset pracovníků ruských zastupitelských úřadů tento měsíc prohlásily za nežádoucí osoby pobaltské státy, Rusko zareagovalo recipročně. Současně s pobaltskými státy vyhostilo deset ruských diplomatů i Bulharsko a mezitím Polsko opustilo 45 vyhoštěných pracovníků ruského zastupitelského úřadu. Moskva přislíbila, že na tyto kroky odpoví.

Belgie vyhostí 21 ruských diplomatů, viní je ze špionáže a považuje je za hrozbu pro bezpečnost země. Agentuře Reuters to potvrdilo ministerstvo zahraničí Belgie. Všech 21 Rusů působí na ruské ambasádě v Bruselu nebo na konzulátu v Antverpách. První informaci bez uvedení zdroje přinesla agentura Belga.