Biden navrhl rekordní výdaje na obranu

Rusko-ukrajinská jednání v Turecku začnou v úterý, oznámili dnes nezávisle na sobě mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov i jeden z členů ukrajinské delegace, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija.

Ukrajinští zástupci již dorazili do Istanbulu, informovala dnes podle agentury TASS turecká televize. Obě strany daly podle médií najevo skepsi ohledně vyhlídek na průlom v nadcházejících rozhovorech.

Také ruská delegace by měla dorazit do Istanbulu dnes večer, řekl agentuře Interfax-Ukrajina člen ukrajinské delegace Arachamija, podle něho mají rozhovory začít v úterý kolem desáté dopoledne. Původní zprávy hovořily o možném startu rozhovorů už později dnešní den. Po sérii diskusí prostřednictvím videokonferencí mají vyjednavači v Istanbulu vést rozhovory tváří v tvář.

Ukrajinské úřady mají důkazy, že ruské síly použily kazetové bomby v Chersonské a Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, řekla podle webu Ukrajinska pravda ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová. Z ostřelování ukrajinských měst touto municí, kterou řada zemí zakazuje, obvinila dříve Rusko například organizace Human Rights Watch (HRW).

„Máme důkazy z Oděské a Chersonské oblasti, kde byly použity kazetové bomby… Ohledně Kyjeva pracujeme na důkazech,“ sdělila prokurátorka.

Venediktovová řekla, že prokuratura má informace i o použití dalších zakázaných zbraní, ale že zatím nemůže oznámit bližší informace, dokud nebude mít dostatečné důkazy, jako jsou střepiny nebo analýza půdy.

Kazetové bomby v sobě nesou desítky menších bomb, a mají tak ničivější účinek. Řada států podepsala kvůli vysokému nebezpečí, jaké představují pro civilisty, úmluvu o jejich zákazu, Rusko ale signatářem není.

Americký prezident Joe Biden ve svém návrhu rozpočtu pro další fiskální rok požaduje přibližně čtyřprocentní navýšení výdajů na obranu na rekordních 813 miliard dolarů (přes 18 bilionů Kč). Dnes zveřejněný plán počítá mimo jiné se zvýšením platů pracovníků ministerstva obrany a se 682 miliony dolarů pro Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, informují americká média.

Podle agentury Reuters invaze ruských vojsk na Ukrajině vyústila ve volání zástupců obou velkých politických stran v USA po posílení obranných výdajů. Nový plán Washingtonu mimo jiné žádá bezmála sedm miliard dolarů na podporu vojenských operací v Evropě, samotné Ukrajině by pak přinesl dalších 682 milionů.

Peníze by prý zemi pomohly „postavit se proti škodlivému ruskému vlivu a uspokojit potřeby spojené s bezpečností, energiemi, otázkami kyberbezpečnosti, dezinformacemi, makroekonomickou stabilizací a odolností občanské společnosti“.

Na patnáctinásobek původních nabídek pomoci, které registrovaly zejména nevládní organizace, se vyhoupla současná pomoc uprchlíkům.

Ruští vojáci, kteří obsadili areál jaderné elektrárny Černobyl, nasměrovali své tanky a obrněná vozidla do oblasti s vysokou mírou radiace, která je nazývána „Červený les“, a to bez jakékoliv ochrany proti radiaci. Vozidla zároveň zvířila mohutná oblaka radioaktivního prachu. Zprávu uvedla agentura Reuters s odkazem na vyjádření zaměstnanců elektrárny.

Zdroje potvrdily, že vojáci neměli žádnou ochranu proti radiaci. Jeden ze zaměstnanců uvedl, že takové chování je „sebevražedné“, jelikož radioaktivní prach, jehož se vojáci nadýchali, velmi pravděpodobně způsobí v jejich tělech vnitřní radiaci.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) uzavírá své kanceláře v Moskvě a Minsku. Reaguje tak na ruský útok na Ukrajinu, který byl veden i z běloruského území. Oznámila to dnes banka ve své tiskové zprávě.

„EBRD důrazně odsuzuje válku na Ukrajině a rozhodnutí uzavřít kanceláře v Moskvě a Minsku je nevyhnutelný důsledek akcí uskutečněných Ruskou federací s pomocí Běloruska,“ uvedla EBRD.

„Nadále nabízíme Ukrajině svou neochvějnou podporu,“ dodala. Upozornila, že již představila počáteční balík opatření na podporu lidem, podnikům i zemím zasaženým válkou na Ukrajině v hodnotě dvou miliard eur (téměř 50 miliard Kč).

Nejméně dva členové ukrajinského vyjednávacího týmu a ruský miliardář Roman Abramovič zapojený do rozhovorů zřejmě přišli do kontaktu s chemickou zbraní, uvedly to zdroje deníku Wall Street Journal.

Spojené státy kvůli Ruskem vyvolané válce na Ukrajině dále posilují vojenskou přítomnost v Německu. Do spolkové republiky přesunou šest bojových letounů EA-18 Growler a s nimi 240 vojáků a techniků. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na mluvčího amerického ministerstva obrany Johna Kirbyho.

Přeložení letadel a členů armády má sloužit k dalšímu posílení postavení Severoatlantické aliance v Evropě a odstrašení Ruska od případného útoku na některou ze členských zemí. Od začátku roku se počet amerických vojáků v Evropě zvýšil zhruba o 20 tisíc na téměř 100 tisíc. V Německu je nyní přibližně 35 tisíc vojáků americké armády.

Ruský rubl dnes při obchodování v Moskvě zpevnil na 90 RUB za dolar, a blíží se tak měsíčnímu maximu. Ruské akcie ale třetí den po obnovení obchodování po měsíční pauze dál oslabily.

Podle analytika Dmitrije Polevoje ze společnosti Locko-Invest rubl podporují pokračující kapitálové kontroly a skutečnost, že se dál nezpřísňují sankce. Na mezibankovním trhu byl ale rubl slabší, obchodoval se za necelých 96 RUB za dolar. Pro další vývoj kurzu bude zásadní výsledek dalších jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která jsou plánována na úterý, uvedla agentura Reuters.

Akcie na moskevské burze dnes oslabovaly, výjimkou byly akcie leteckého dopravce Aeroflot, které přidaly pět procent poté, co se na začátku obchodování dostaly nejníže od roku 2009.

„Ukrajinský byznys se velmi rychle přizpůsobuje novým, i velmi extrémním podmínkám,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy guvernér Národní banky Ukrajiny Kyrylo Ševčenko.

Náměstek ruského ministra obrany Dmitrij Bulgakov nařídil vyrobit falešné videomateriály, které mají dokazovat, že Ukrajinci týrají zajaté ruské vojáky. Napsal to dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na skupinu hackerů Anonymous, kteří tvrdí, že získali sken Bulgakovem podepsaného rozkazu.

Dotyčná videa se o víkendu objevila na internetu. Kyjev v reakci varoval před falešnými materiály špinícími ukrajinskou armádu, nicméně slíbil vyšetřit vzniklá podezření.

Sken rozkazu skupina Anonymous zveřejnila na twitteru. Ukrajinska pravda v této souvislosti poznamenala, že nemá možnost prověřit nezávislými zdroji pravost tohoto dokumentu. Z textu je podle listu zřejmé, že cílem je negovat videa, která ukazují normální zacházení Ukrajinců se zajatci, což by mohlo další ruské vojáky inspirovat k tomu, aby se vzdali.

Tři členové mírových delegací měli na počátku března po vyjednáních příznaky odpovídající otravě chemickými zbraněmi. Zprávu potvrdila investigativní novinářská skupina Bellingcat.

Členové delegace měli trpět příznaky otravy v noci z 3. na 4. března po jednáních, která se odehrála na ukrajinském území. Jednou z obětí měl být ruský oligarcha Roman Abramovič, jenž se též účastnil zmíněných mírových jednání.

V ukrajinském Mariupolu zemřelo od 1. března, kdy začalo obléhání města ruskými silami, podle odhadů místních úřadů téměř 5000 lidí, uvedl web Ukrajinska pravda. V izolovaném městě podle stejné statistiky, na níž se web odvolává, nadále zůstává okolo 170.000 lidí.

„Podle přibližného odhadu vedení města do 27. března zemřelo téměř 5000 lidí včetně přibližně 210 dětí. Přesný počet obětí nelze nyní spočítat,“ napsal ukrajinský web.

Ve městě bylo při útocích poničeno 2340 bytových domů, 61.200 rodinných domů, sedm nemocnic, čtyři polikliniky, tři porodnice, 57 škol, 70 školek a sedm vysokoškolských zařízení, uvádí podle webu statistika.

Ukrajinské síly osvobodily z rukou ruských vojáků město Irpiň, jedno z hlavních ohnisek bojů u Kyjeva, oznámil dnes odpoledne místní starosta Oleksandr Markušyn. Upřesnil, že ve městě probíhají razie a že zatím není bezpečné se do něj vrátit. Informaci o znovudobytí města zatím nepotvrdily další zdroje.

Rusko v pondělí v další zkrácené seanci rozšířilo dříve omezené obchodování na všechny akcie kótované na moskevské burze. Některá omezení však dále přetrvávají, týkají se především zahraničních investorů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky prohlásil, že některé ukrajinské starosty, unesené ruskými okupanty, našli mrtvé, jiné zase nelze najít vůbec. Uvedla to dnes agentura Unian s odvoláním na rozhovor, který šéf státu poskytl týdeníku The Economist.

Zelenskyj v interview zdůraznil, že Rusko používá stejné metody, po kterých sáhlo v roce 2014 na Donbasu na východě Ukrajiny při vytváření separatistických „republik“.

„Unášejí starosty našich měst. Zabili několik z nich. Některé z nich nemůžeme najít. Některé jsme už našli a byli mrtví,“ citoval Unian prezidenta.

Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková v pátek uvedla, že Rusové se zmocnili starostů 14 ukrajinských měst. Osvobození těchto rukojmí se podle ní řeší na mezinárodní úrovni.

Starosta Mariupolu volá po úplné evakuaci města, uvedla CNN. Po několikatýdenním obléhání, během něhož ruská okupační vojska srovnala se zemí většinu budov, zůstává ve městě asi 160 000 lidí.

Rusko opakovaně prohlašuje, že umožní vytvoření humanitárních koridorů, avšak v praxi stále neumožňuje rozsáhlejší evakuaci. Ukrajinští představitelé několikrát oznámili, že ruské síly brání humanitárním konvojům v bezpečném přiblížení se nebo opuštění města.

„V našich silách není vše,“ uvedl starosta Vadim Bojčenko v televizním vysílání. „Bohužel jsme dnes v tomto ohledu v rukou okupantů.“

Bojčenko vyzval k úplné evakuaci zbylých obyvatel Mariupolu. Dle odhadů zůstává ve městě asi 160 000 lidí. Před válkou žilo v Mariupolu asi 400 tisíc obyvatel.

„Dle našich odhadů zůstává v obleženém městě asi 160 000 lidí. Je prakticky nemožné tam žít, jelikož není voda, nefunguje elektřina ani topení. Lidé jsou velmi vystrašení,“ dodal starosta.

Z dostupných zpráv není zcela zřejmě, zda v Mariupolu stále probíhají boje.

Severní Makedonie označila pět ruských diplomatů za nežádoucí osoby, dopustili se podle ní činů nevhodných pro diplomatický status. Pětice diplomatů musí zemi opustit do pěti dní. Rusko recipročně vyhostí makedonské diplomaty. Informovalo o tom balkánské vysílání Hlasu Ameriky (VOA).

Ministerstvo zahraničních věcí Severní Makedonie předalo příslušnou nótu ruskému velvyslanci ve Skopje Sergeji Bazdnikinovi. Podle VOA to není poprvé, kdy Severní Makedonie vyhostila ruské diplomaty za činnost v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích.

Ruský miliardář Roman Abramovič se osobně podílí na mírovém vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou. Informoval o tom list The Times. V rámci rozhovorů se v Kyjevě setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a v Moskvě navštívil jeho ruského protějška Vladimira Putina, píše list.

Abramovič při setkání Putinovi údajně předal ručně psaný dopis od Zelenského s podmínkami nutnými k ukončení války, který ruský státník nepřijal nadšeně.

V Istanbulu se miliardář setkal s Rustemem Umerovem, krymským Tatarem a poslancem ukrajinského parlamentu, který je podle The Times zástupcem Kyjeva při jednáních. Oba muži následně odcestovali přes Varšavu do ukrajinské metropole, kde se oligarcha osobně setkal se Zelenským.

Skupina G7, která sdružuje ekonomicky nejvyspělejší státy světa, odmítne ruský požadavek platit za ruskou energii v rublech. Dnes to řekl německý ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck.

„Všichni ministři G7 se shodli, že by se jednalo o jednostranné a evidentní porušení stávajících smluv,“ řekl Habeck. „Platba v rublech je neakceptovatelná a budeme dále naléhat na dotčené společnosti, aby nepřijaly Putinův požadavek,“ dodal.