Hlavní obsah

Co potřebuje Ukrajina nejvíc? Zbraně a pak spoustu tvrdé měny, říká bankéř

Foto: Seznam Zprávy

Guvernér Národní banky Ukrajiny Kyrylo Ševčenko.

Reklama

28. 3. 18:13

Ukrajinský byznys se velmi rychle přizpůsobuje novým, i velmi extrémním podmínkám, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy guvernér Národní banky Ukrajiny Kyrylo Ševčenko.

Článek

Ukrajinská centrální banka se snaží získat co nejvíc dolarů, eur a dalších cizích měn, aby mohla tamní ekonomika dál fungovat.

Usiluje o to především prostřednictvím tzv. měnových swapů, kdy Národní banka Ukrajiny vymění svou měnu za měnu jiné země. Získá tak likviditu v cizí měně, aby ji mohla poskytnout bankám, vládě i armádě na další provoz, na nákup zbraní, potravin a všeho potřebného ze zahraničí.

„Jsme v neustálém kontaktu s mezinárodními partnery a vyjednáváme o financování. Jednáme o swapu i s Evropskou centrální bankou, ale v této fázi se zpomalila kvůli potřebě zajištění. A iniciujeme otevření swapové linky také s americkou centrální bankou Fed,“ říká ve druhé části rozhovoru pro SZ Byznys guvernér Národní banky Ukrajiny Kyrylo Ševčenko (První část je zde).

Souhlasíte s předpovědí Mezinárodního měnového fondu (MMF), že ukrajinská ekonomika letos zažije „hlubokou recesi“, kdy by se HDP mohlo snížit až o 35 procent?

Je těžké dělat nějaké odhady, vzhledem k tomu, že ruský ozbrojený útok pokračuje. Zároveň nemůžu souhlasit s interpretací hodnocení MMF, jelikož podle základního scénáře MMF očekává pokles minimálně o 10 procent. Na druhou stranu 25 až 35 procent je maximální možný pokles, který nastal při dlouhých nepřátelských akcích v Iráku, Libanonu, Sýrii a Jemenu.

Pokud se budeme bavit o scénáři, kdy Ukrajina v co nejkratším čase zvítězí, ubrání svá území a ještě více se propojí s Evropskou unií, může být propad naší ekonomiky méně bolestivý.
Kyrylo Ševčenko, guvernér Národní banky Ukrajiny

Podle mě bude v první řadě všechno záležet na tom, jak a kdy tato válka pro Ukrajinu skončí. To určí náš potenciál. Pokud se budeme bavit o scénáři, kdy Ukrajina v co nejkratším čase zvítězí, ubrání svá území a ještě více se propojí s Evropskou unií, může být propad naší ekonomiky méně bolestivý.

S mezinárodní pomocí – jsem přesvědčen, že přijde – , vzestupem ekonomiky a zvýšením produktivity budeme schopni rychle obnovit ekonomický potenciál země.

Vidíme, že ukrajinský byznys se velmi rychle a efektivně přizpůsobuje novým, i velmi extrémním podmínkám. Nyní máme kromě dobrovolnictví normální tržní ekonomiku, která nadále podporuje společnost a armádu a odvádí daně do státního rozpočtu.

Kyrylo Ševčenko (49)

  • ukrajinský bankéř a od července 2020 předseda Národní banky Ukrajiny
  • v letech 2014 až 2020 působil v představenstvu státní banky Ukrgasbank
  • v roce 2010 Kyrylo Ševčenko spolu se svým obchodním partnerem, prvním náměstkem ministra financí za Azarovovy vlády Vadymem Kopylovem, koupili dnes již zlikvidovanou Terra Bank
  • Terra Bank následně prodali strukturám spojeným s Ruslanem Tsyplakovem, blízkým přítelem synů Viktora Janukovyče
  • v roce 1994 Ševčenko absolvoval Charkovskou státní ekonomickou univerzitu
  • od září 1987 do srpna 1989 pracoval Ševčenko jako opravář v dole Illich v Kadijivce v Luhanské oblasti
  • je ženatý a má dceru

Polská centrální banka vám poskytla swapovou linku ve výši jedné miliardy dolarů. (Je to dohoda mezi dvěma centrálními bankami o výměně měn, která umožňuje získat likviditu v cizí měně). Snažíte se zřídit další linky s ostatními centrálními bankami a vládami, abyste mohli financovat válku?

Pomoc našich partnerů je neocenitelná. Jsme v neustálém dialogu s Národní bankou Polska, jehož výsledkem je jak otevření swapové linky, tak přesun obrněných vozidel k evakuaci obyvatelstva z hotspotů, a dohoda o výměně zlotých za hřivny.

Rád bych v současných podmínkách vyzdvihl bezprecedentní pomoc Mezinárodního měnového fondu (Ukrajina také už dostala miliardu dolarů v rámci finanční pomoci od MMF, pozn. red.). Také jsme obdrželi finanční pomoc od Světové banky, Evropské unie, Evropské investiční banky a partnerských zemí a jsme velmi vděční za jejich podporu.

Jsme v neustálém kontaktu s mezinárodními partnery a vyjednáváme o financování. Zejména otázkou otevírání nových swapových linek se v současnosti zabývá řada evropských centrálních bank. A již jednáme o swapu i s Evropskou centrální bankou, ale v této fázi se zpomalila kvůli potřebě zajištění. Iniciujeme také otevření swapové linky s americkou centrální bankou Fed.

Diskutuje se teď i o tom, jestli válečným běžencům dovolí Evropská centrální banka a další centrální banky měnit hřivny za eura. Jak ta jednání vypadají?

Před pár dny, pětadvacátého března, vstoupila v platnost smlouva, kterou jsme uzavřeli s Národní bankou Polska o výměně ukrajinské hřivny za polské zloté Ukrajinci v Polsku. Směnný kurz se bude co nejvíce blížit oficiálnímu.

Diskutovali jsme také o možnosti poskytnout ukrajinským občanům, kteří jsou nuceni přebývat v zahraničí, možnost vyměnit si hotovost hřivny za místní měnu u centrálních bank sousedních zemí s největším počtem uprchlíků.

Kromě toho jsme začátkem března umožnili ukrajinským bankám nakupovat hřivny v hotovosti od zahraničních finančních institucí za bezhotovostní cizí měnu ve výši až jednoho milionu eur denně (ekvivalent). To znamená, že Ukrajinci v zahraničí budou moci získat měnu za hotové hřivny, což jim výrazně zjednoduší život. Například komerční banky jako OTP Bank, Raiffeisen Bank, Banca Comercială Română a Erste Bank Österreich začaly pomocí tohoto mechanismu směňovat hotovostní hřivny v zahraničí za jinou měnu.

Jak se ve válce ukrajinská ekonomika změnila?

Před začátkem války byla vnější pozice Ukrajiny stabilní. Mezinárodní rezervy činily 29,1 miliardy dolarů. Stačilo to na pokrytí přibližně 3,6 měsíce dovozu. V roce 2021 zůstal hrubý zahraniční dluh v absolutním vyjádření téměř beze změny (64,8 procenta HDP, pozn. red.). V relativním vyjádření se ukazatele zadlužení zlepšily díky výraznému nárůstu nominálního HDP.

Ruská vojenská agrese proti Ukrajině narušila výrobní a dodavatelské řetězce, způsobila pokles ekonomické aktivity a soukromé spotřeby.

Naopak spotřeba vlády se pravděpodobně zvýšila, když mnoho průmyslových odvětví přeorientovalo své aktivity na vojenské, obranné a humanitární účely. Během prvních týdnů války se tedy poptávka po dovozu pravděpodobně výrazně snížila.

Ukrajina nyní brání nejen svou nezávislost, ale i demokratické základy světa jako takového.
Kyrylo Ševčenko, guvernér Národní banky Ukrajiny

Avšak vzhledem k vyčerpání zásob, poškozeným průmyslovým kapacitám a skladům, včetně potravin a farmaceutických výrobků, zvýšené poptávce po lécích a dalších zdravotnických potřebách, a dále obrovskému počtu vnitřně vysídlených osob do regionů, které na takový počet spotřebitelů nebyly připraveny, se poptávka po dovozu v nadcházejících měsících pravděpodobně zvýší.

Struktura ukrajinské agregátní poptávky se však pravděpodobně také výrazně změnila. Myslím, že dochází k velkému posunu směrem ke zboží potřebnému k obraně, zdravotnické služby, dodávky energií, základní potřeby.

Kromě toho potřebujeme dodávky pro ta odvětví, která pracují v regionech nezasažených válečnými akcemi. A nejde jen o výrobu potřebného zboží a služeb, ale také o zajištění zaměstnanosti, zajištění potřebných příjmů pro mnoho lidí a také o placení daní pro vyčerpaný státní rozpočet.

Potřebujete dolary a eura, abyste mohli dovážet zboží. S jakou podporou počítáte ze zahraničí?

Celková finanční podpora Ukrajiny oznámená různými organizacemi a partnerskými zeměmi dnes přesahuje 20 miliard dolarů. Část těchto peněz už dorazila na Ukrajinu. Zároveň doufáme, že objem finanční pomoci bude i nadále narůstat, vzhledem k tomu, že Ukrajina nyní brání nejen svou nezávislost, ale i demokratické základy světa jako takového.

Od prvních dnů války jsme otevřeli účty na pomoc naší armádě a humanitární pomoci. Již jsme vybrali přibližně 13 miliard hřiven, z čehož přibližně ekvivalent 3,8 miliardy hřiven pochází ze zahraničí. Národní banka již převedla více než 12,9 miliardy hřiven na potřeby armády a nyní je zůstatek asi 21 milionů hřiven.

Vyzývám každého, kdo si rozhovor přečte, aby se přidal k pomoci Ukrajině. Je to pro nás velmi důležité.

Jste přesvědčen, že ukrajinská ekonomika a banky zvládnou ruskou agresi?

Za prvé, díky vyvážené makroekonomické politice měla Ukrajina rezervy pro případ mimořádných událostí. Patří mezi ně mírné rozpočtové deficity, menší dluhová zátěž, kontrola nad inflačními očekáváními, plovoucí směnný kurz a značné mezinárodní rezervy, což dohromady vytváří nezbytnou bezpečnou rezervu.

Za druhé jsme měli stabilní finanční systém.

Za třetí, máme značné zkušenosti s administrativními omezeními. Jakmile jsme si proto čtyřiadvacátého února uvědomili, že žijeme v plnohodnotné válce, měli jsme jasnou představu o tom, co je třeba udělat pro stabilizaci bankovního systému. Navíc jsme měli plán na nepřetržitou práci v podmínkách agrese. Vždy jsme doufali, že ho nebudeme potřebovat realizovat, ale byli jsme připraveni.

Vzhledem k těmto změnám v zemi a také významné mezinárodní podpoře jsem přesvědčen, že dokážeme přežít a zvítězit.

Samozřejmě, že válka bude mít negativní důsledky pro dlouhodobý ekonomický růst. Infrastruktura je ničena, Ukrajinci jsou nuceni emigrovat. Tuto situaci bude moci napravit pouze rozsáhlý program na podporu obnovy Ukrajiny, ke kterému se snad připojí i naši partneři.

V celé zemi včetně regionů, kde se bojuje, fungují banky skoro na 70 procent.
Kyrylo Ševčenko, guvernér Národní banky Ukrajiny

K největší destrukci země dochází na východě a jihu. Jaká část bank teď na Ukrajině funguje?

Bez ohledu na lokalitu se snažíme zajistit chod bankovního systému. V oblastech Ukrajiny, kde nejsou nepřátelské vojenské akce, jsou téměř všechny pobočky aktivní. V celé zemi včetně regionů, kde se bojuje, je to skoro 70 procent. Některé pobočky obsluhují zákazníky i v bojové zóně. Banky také, pokud je to možné, postupně zásobují bankomaty hotovostí. Bezhotovostní platby probíhají bez omezení.

Snažíme se, aby naši občané, advokáti, podniky a stát cítili jistotu ve finančních záležitostech, měli včasný přístup k osobním prostředkům, nezbytným finančním nástrojům a potřebné pomoci.

Banky zůstávají likvidní, ziskové a dobře kapitalizované. Mají dostatečnou zásobu majetku, aby dostály závazkům vůči zákazníkům, zejména hodnota standardu LCR (tj. jak jsou schopny banky plnit krátkodobé závazky, pozn. red.) k prvnímu březnu výrazně převyšovala minimální požadavky Národní banky Ukrajiny. To je velmi dobrá úroveň bezpečnosti.

Dodáváte peníze těm bankám, které mají problémy?

V případě potřeby mají banky další nástroje na podporu likvidity od Národní banky Ukrajiny, včetně refinancování bianco, které jsme zavedli hned čtyřiadvacátého února. Poptávka po takovém refinancování je přitom v současnosti mírná. To naznačuje, že banky nepociťují nedostatek likvidních aktiv ani v totální válce.

V rámci podpory bank jsme navíc co nejvíce zjednodušili požadavky na jejich současnou práci, umožnili bankám realizovat úvěrové prázdniny nejpohodlnějším způsobem a nepřijímáme opatření k ovlivnění porušování předpisů. Po osvobození Ukrajiny od ruských okupantů dostanou banky dostatek času, aby uvedly své aktivity do souladu s regulačními požadavky.

Ministerstvo financí Ukrajiny vydává každý týden válečné dluhopisy na financování války. Kdo je nakupuje?

Ke čtyřiadvacátému březnu letošního roku se Ministerstvu financí podařilo pomocí válečných dluhopisů získat více než 26 miliard hřiven a téměř 12 milionů amerických dolarů. Dnes je největší portfolio vojenských dluhopisů soustředěno mezi primárními dealerskými bankami (ukrajinské banky oprávněné obchodovat se státními dluhopisy Ukrajiny, pozn. red.).

Zároveň byl spuštěn sekundární trh pro distribuci dluhopisů všem příchozím. Vlastníky vojenských dluhopisů se tak stalo více než 2,9 tisíce občanů a firem Ukrajiny i dalších zemí.

Vzhledem k potřebě financovat ozbrojené síly Ukrajiny v boji proti ruské vojenské agresi navíc ukrajinská národní banka nakoupila vojenské dluhopisy v hodnotě 20 miliard hřiven spíše na základě bilaterální dohody, nikoli na základě aukce dluhopisů. To znamená, že se jedná o dodatečné příjmy do rozpočtu.

Jak dlouho podle vás bude válka trvat?

Věříme v co nejrychlejší vítězství. Národní banka Ukrajiny je připravena na různé scénáře.

Banky fungují dál. Obavy z výrazného odlivu peněz se neuskutečnily. Bankovní systém zůstává likvidní. Nedávno jsme například zvýšili denní limit pro výběr hotovosti z devizových účtů z ekvivalentu 30 na 100 tisíc hřiven (tedy asi 3 400 dolarům resp. 76 tisíc korun). Obdobný limit byl od počátku války stanoven pro výběr hotovosti v hřivnách na Ukrajině. Bezhotovostní platby jak na Ukrajině, tak i v zahraničí jsou prováděny bez omezení.

Chceme zachovat dobrou likviditu bank. Negativní dočasný dopad nepřátelských vojenských akcí na výkonnost bank by neměl vyústit v to, že nejvíc postižené banky se ocitnou v platební neschopnosti. Těmto bankám bychom pak dali čas na obnovení finanční stability po skončení stanného práva.

Chceme monitorovat poctivý odraz skutečné finanční situace bank. Ať už jsou válečné ztráty jakékoli, nelze je utajit „přikrášlováním“ finančních výkazů. Je velmi důležité vidět skutečný obraz. Jinak bude hodně obtížné realizovat plán na sanaci bankovního systému po válce.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované