Článek
Ruští představitelé uspořádali pro tchajwanské hosty projekci starého sovětského dokumentárního filmu s názvem Rozdrcení militaristického Japonska. Navzdory malému počtu diváků vyvolalo promítání 81 let starého filmu znepokojení tchajwanské vlády. Ta se domnívá, že Rusko pomáhá Číně prosazovat její narativ o rostoucí vojenské hrozbě ze strany Japonska a snaží se zasít neshody ve vztazích Tchaj-peje s Tokiem a dalšími západními partnery.
Japonská premiérka Sanae Takaičiová loni naznačila, že hypotetický čínský útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat japonskou vojenskou reakci. Taková situace by podle ní vedla k diplomatické krizi mezi Tokiem a Pekingem.
Tchajwanští představitelé se domnívají, že promítání filmu, které minulý týden uspořádala de facto ruská ambasáda v Tchaj-peji, je součástí nové snahy šířit a posilovat čínskou linii „nového militarismu“ namířenou proti Japonsku. To je klíčovým, byť neoficiálním, spojencem Tchaj-peje.
Ruské ministerstvo zahraničí na žádost o komentář nereagovalo. Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že o promítání starého filmu ze sovětské éry neví. Doplnilo, že spojenecké mocnosti, včetně Číny, Ruska a USA, porazily japonský militarismus a že „udržování a prosazování správného historického pohledu na druhou světovou válku je společnou odpovědností mezinárodního společenství“.
„Lupičská filozofie božské nadřazenosti“
Film, který Rusové promítali, pochází z roku 1945. Oficiální název je Porážka militaristického Japonska, ruská kancelář jej ale na Facebooku přeložila do čínštiny jako Rozdrcení militaristického Japonska. Snímek, který je dostupný i na YouTube, ukazuje záběry sovětského útoku na Japonskem okupované Mandžusko a Kurilské ostrovy. Hlas mimo obraz odsuzuje „lupičskou filozofii božské nadřazenosti japonské rasy“ a ukazuje záběry japonských zvěrstev páchaných na čínských civilistech.
Promítání tohoto filmu se dotýká pro Tchaj-wan citlivé oblasti. Svoboda projevu je sice ústavně chráněna, ale existují zde také zákony, jejichž cílem je zabránit nepřátelským zahraničním silám v tajném ovlivňování tchajwanské politiky, namířené jsou zpravidla proti Číně.
Před promítacím sálem nebyla přítomna policie a ani se nikdo nepokoušel promítání filmu zastavit. Tchajwanská Rada národní bezpečnosti, která je nejvyšším vládním orgánem dohlížejícím na bezpečnost a kontrašpionáž, uvedla, že „pečlivě sleduje čínsko-ruskou vojenskou spolupráci a spolupráci v oblasti kognitivní války“. „Obě země se snaží zveličovat konkrétní témata a zkreslovat historická fakta a politické otázky,“ doplnila.
Tchajwanští představitelé uvedli, že Rusko představuje novou výzvu, protože Moskva může oslovovat Tchajwance lépe než čínští představitelé, kteří jsou pod větší kontrolou. Jejich činnost totiž podléhá tchajwanským bezpečnostním zákonům. Tchajwanské ministerstvo zahraničí uvedlo, že na promítání bylo pozváno přibližně 20 osob z akademického světa. Podle něj by aktivity pořádané ruským zastoupením měly respektovat historická fakta a být v souladu s hodnotami, jako je demokracie a svoboda.
Pouze pro pozvané
Zaměstnanci ruského zastoupení reportéry agentury Reuters na promítání nepustili s tím, že se jedná o akci pouze pro pozvané. Po promítání ruský zástupce Pavel Lapin uvedl, že moskevská kancelář v Tchaj-peji doufá, že v budoucnu uspořádá podobné akce, sdělila osoba, která se akce zúčastnila.
„Sovětský svaz a čínský lid utrpěly v této válce nejtěžší ztráty. Jejich přínos k porážce německého fašismu a japonského militarismu je nesporný a nelze jej zlehčovat,“ uvedla ruská kancelář v příspěvku na Facebooku věnovaném promítání.
Jeden z účastníků uvedl, že mezi přítomnými byli bývalí novináři, podnikatelé, akademici a další osobnosti veřejného života.
V srpnu vydaly Čína a Rusko společné prohlášení, v němž varovaly před remilitarizací v asijsko-pacifickém regionu. Podle diplomatických zdrojů se ruští diplomaté v Tchaj-peji od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 obecně drží velmi v pozadí. Tchaj-wan je na ruském seznamu „nepřátelských“ zemí a území od té doby, co se připojil k ostatním západním spojencům a uvalil na Rusko sankce v návaznosti na jeho invazi na Ukrajinu. Vysoce postavení ruští představitelé otevřeně podporují čínské nároky na demokratický Tchaj-wan.
Moskva a Tokio vedou dlouhodobý spor ohledně zabrání čtyř Kurilských ostrovů u severního pobřeží Japonska Ruskem na konci druhé světové války. Jeden z nich minulý měsíc navštívil ruský prezident Vladimir Putin, což vyvolalo odsouzení ze strany Tokia.
