Článek
Evropa čelí nové fázi ruských hybridních operací, které jsou nenápadné, levné a obtížně prokazatelné.
Řeč je o náborových sítích, improvizovaných výcvikových kempech a lidech, kteří často ani netuší, do čeho se zapletli.
Právě takový model Moskva podle nových zjištění testuje v Moldavsku, které se v posledních letech stalo jakýmsi laboratorním prostředím pro destabilizační operace.
„Rusko se zaměřuje na Moldavsko, protože jde o malý stát s omezenými zdroji, mimo NATO a ústavně neutrální, což ho činí zranitelnějším vůči vlivu. Navzdory pokroku v integraci do EU přišly institucionální reformy, včetně těch v oblasti bezpečnosti a zpravodajských služeb, poměrně pozdě, což umožnilo některým proruským prvkům setrvat na klíčových pozicích,“ říká pro Seznam Zprávy moldavský novinář a historik Constantin Dicusar.
Vysvětluje, že Moskva tyto mezery využívá, včetně těch v soudnictví, policii a bezpečnostních službách, k zastrašování proevropských politiků a novinářů nebo k podkopávání reforem. „Takové prostředí umožňuje ruským operacím působit efektivně a koordinovaně,“ doplňuje Dicusar.
Placený „výlet“
Vyšetřování v Moldavsku ukazuje, že nejde o izolované incidenty, ale o promyšlenou infrastrukturu sahající napříč Evropou. Rekruti, nalákaní na zdánlivě nevinné nabídky, končí ve výcvikových táborech na Balkáně, kde se učí dovednosti využitelné při sabotážích nebo pouličních nepokojích.
Typický průběh ilustruje případ mladého muže z Kišiněva jménem Maxim Roșca, který popsal deník Politico. Na ulici ho oslovil náborář jménem Anatoli Prizenco s nabídkou placeného dvoutýdenního „výletu“. Bez větších detailů, jen s příslibem několika stovek dolarů a s tím, že další instrukce přijde z Moskvy. Během několika týdnů se ocitl ve výcvikových kempech v Bosně a Hercegovině a v Srbsku.
Tam se podle výpovědi před soudem učil ovládat drony, pracovat se zápalnými zařízeními nebo unikat policii během protestů. Výcvik probíhal těsně před podzimními prezidentskými volbami 2024, v nichž měla být znovu zvolena proevropská prezidentka Moldavska Maia Sanduová a které byly poznamenány ruskými zásahy.
Podle soudních přepisů účastníci kempu uvedli, že jim bylo řečeno, že pokud Sanduová zvítězí, „v zemi vypukne válka, stejně jako na Ukrajině“.
Jeden svědek popsal několik dní výcviku v táboře tvořeném čtyřmi stany u řeky, kde se rekruti učili ovládat drony pomocí brýlí a joysticků. Instruktoři byli podle moldavských zpravodajských služeb součástí mezinárodní sítě s vazbami na ruskou žoldnéřskou Vagnerovu skupinu.
Podle vedoucího prokurátora případu Vitalie Chișkyho však tato síť sahala mnohem výše. „Předpokládáme a intuitivně cítíme, že tyto operace ve skutečnosti neřídí (náborář) Prizenco, ale že za nimi stojí někdo jiný, některé služby,“ uvedl Chișca a jmenoval muže jménem Vladimir Firsov, který se podle všeho nachází v Rusku.
Moldavští vyšetřovatelé mají za to, že se jednalo o součást koordinovaného, Ruskem podporovaného systému, který si takto vytváří síť lidí připravených zasáhnout při destabilizačních operacích po celé Evropě.
Ruská hybridní válka. Analýzy Seznam Zpráv
Věřit nemůžeme ničemu, musí usoudit snad každý, kdo tráví čas na internetu. Právě to je ovšem jedním z cílů tzv. hybridní války. Evropa je na tento typ konfliktu špatně připravena. Škody jsou nenápadné, ale hluboké.
Už více než rok dochází v Evropě k sabotážím a další činnosti iniciované ruskými zpravodajskými službami. Odhalené případy ukazují, že Kreml je agresivnější než kdy dřív a má nové metody.
Na případ úřady narazily 11. října 2024, kdy muže zastavily při návratu z Rumunska do Moldavska. Cestoval minibusem značky Mercedes-Benz, ve kterém policie objevila srbskou a bosenskou hotovost, baterky, SIM karty i USB disky. Kromě toho našla i součástky pro drony, brýle pro virtuální realitu, rádiové ovladače a šest černých zařízení, která soud popsal jako jednorázové mechanismy pro shazování granátů z výšky.
Podobných případů podle úřadů rychle přibývá. Moldavští prokurátoři tvrdí, že Prizenco skutečně působil jako náborář v širší, zahraničně vedené síti. Ta školila desítky lidí.
Existenci sítě, která rekrutovala zájemce k provádění sabotáží a destabilizačních operací v evropských zemích, potvrzuje i Centrum pro boj s dezinformacemi při Radě pro národní bezpečnost a obranu Ukrajiny.
Podle ukrajinských zpravodajských služeb nabízeli identifikovaní náboráři obyvatelům Moldavska, Bulharska, Srbska a dalších východoevropských zemí „snadný výdělek“ – 300–500 dolarů (v přepočtu asi 7050–11 750 korun) a placený dvoutýdenní výlet s aktivním programem.
Moldavská prokuratura momentálně vyšetřuje více než 80 lidí podezřelých z podněcování masových nepokojů, zhruba dvě desítky už byly formálně obžalovány. Další osoby napojené na výcvikové tábory jsou podle vyšetřovatelů spojovány i s jinými operacemi ve Francii a Německu.
„Tito mladí lidé, často ruskojazyční, byli rekrutováni, přepraveni do speciálně organizovaných táborů a trénováni v taktikách, jako je prolomení policejních kordonů,“ uvedla pro Politico moldavská ministryně vnitra Daniella Misail-Nichitinová.
Jak upozorňuje Dicusar, jakákoli činnost, kterou Rusko v Moldavsku provádí, případně k níž využívá místní občany, souvisí s operacemi plánovanými na nejvyšší úrovni ruského státu.
„Jedním z důkazů této koordinace je, že aktivity necílí na náhodná období, ale na klíčové a rozhodující momenty pro zemi. Takové operace se například odehrály během prezidentských voleb nebo referenda o vstupu do EU, tedy v době, která zásadně ovlivňuje budoucí směřování Moldavska. Připomíná to i situaci v Černé Hoře, kde Rusko v době vstupu země do NATO zorganizovalo rozsáhlou provokaci v hlavním městě,“ popisuje Seznam Zprávám novinář.
Podle něj je vše řízeno z nejvyšší úrovně a spouštěno v rozhodujících okamžicích. „Rusku se daří oslovovat lidi z různých sociálních vrstev v Moldavsku. Nízká životní úroveň a mzdy, spolu s přetrvávající postsovětskou rusofilní kulturou, výrazně ovlivňují rozhodování části obyvatel,“ doplňuje Dicusar důvody, proč Rusko v zemi dokáže takto efektivně působit.
Podle zahraničních zpráv a vyšetřování se Rusko snaží v Moldavsku ovlivňovat politický a veřejný život i prostřednictvím sítí aktivistů a mediálních kampaní, které šíří proruské, protiunijní a protizápadní narativy.
Investigativní zprávy odhalily, že tajná síť financovaná z Ruska například nabízela lidem platbu za šíření proruské propagandy a falešných zpráv online během volební kampaně, včetně placených příspěvků a dezinformací zaměřených na oslabení proevropské vlády.
To potvrzuje i Dicusar. „V minulosti jim Rusko také platilo, aby hlasovali pro proruské strany. Mnohé z těchto stran byly následně zakázány a část voličů byla postavena před soud kvůli volební korupci. Ne všichni se však přestali zapojovat – někteří jsou stále využíváni v různých korupčních schématech a provokacích, a to jak uvnitř země, tak zvenčí,“ doplňuje.
V předvolební kampani byly rovněž provedeny rozsáhlé policejní razie a zatčení lidí podezřelých z přípravy nepokojů a destabilizace, přičemž úřady označily tyto aktivity za součást pokusu o „ruský vliv“ a zasahování do demokratického procesu. Další bezpečnostní analytici a monitoring médií upozorňují, že placené proruské kampaně měly posílit narativy o manipulaci voleb a podkopat důvěru v proevropské politické síly.
Také mezinárodní organizace a think tanky sledující informační operace dokumentovaly použití umělé inteligence, falešných webů a botů, které zaplavovaly sociální sítě proruskými zprávami s cílem změnit veřejné mínění a ovlivnit výsledky voleb.
