Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Rusko v Evropě vraždí, ruští turisté si tu užívají. Češi chtějí kolektivní trest

Foto: Profimedia.cz

Jedním z míst, kde postrádají ruské turisty nejvíce, je středomořský Kypr. Snímek je z letoviska Ayia Napa.

Reklama

11. 8. 11:01

Nemohou už chodit do McDonald's, kupovat si oblečení západních značek nebo létat přímo do zemí EU. Rusové však stále mohou trávit dovolenou v Evropě – pokud je neodradí složité cestování s přestupy. Předsednická Praha chce změnu.

Článek

Snímek usmívajícího se prominenta ruského režimu projíždějícího benátské kanály na gondole obletěl před časem sociální sítě. Vyvolal vlnu rozhořčení, zároveň však přispěl k uvědomění, že pokud nejsou sankce plošné na všechny Rusy, v užívání si v evropských letoviscích jim nic nebrání.

Evropská unie má aktuálně na svém sankčním seznamu celkem 108 entit a 1 212 jednotlivců, nyní se připravuje už sedmý sankční balíček. Snahou Unie bylo cílit na lidi mající blízko k režimu a ekonomická odvětví, z nichž může Vladimir Putin financovat válku na Ukrajině. Na obyčejné Rusy až dosud sankce nemířily.

To se nyní může změnit. Estonsko a Finsko totiž žádají, aby EU přestala Rusům vydávat turistická víza.

Vedou agresivní válku a cestují po Evropě

Finsko zjistilo, že i když samo víza nevydává, Rusové se do země dostávají díky schengenským vízům vydaným jinými unijními státy.

Země na problém upozornila ostatní evropské lídry s tím, že by se o případném zastavení vydávání víz mohlo mluvit na příštím, říjnovém summitu Evropské rady.

„Zastavte vydávání víz Rusům. Návštěva Evropy je privilegium, ne lidské právo,“ napsala na Twitteru estonská premiérka Kaja Kallasová. A dodala, že ostatní země vydávají víza a břemeno nesou ruští sousedé (Finsko, Estonsko a Lotyšsko).

Stejný názor má i finská premiérka Sanna Marinová, citovaná stanicí Yle: „Není správné, že Rusko vede v Evropě agresivní a brutální válku a zároveň mohou Rusové žít normálně a jako turisté cestovat po Evropě.“

Fungují protiruské sankce?

Moskva se velmi dobře naučila sankce obcházet. Politoložka Roberta Bonazziová proto doporučuje do jejich vymáhání lépe zapojit banky a auditory.

Názory obou premiérek okamžitě vyvolaly podrážděnou reakci Kremlu, jehož mluvčí Dmitrij Peskov mluvil o tom, že „lidé, kteří šíří tato prohlášení, přijdou k rozumu“.

Potrestat všechny?

Brusel se až dosud kolektivnímu trestu vyhýbal. Jeho odpůrci argumentují tím, že by takový zákaz dopadl i na ruské opozičníky a obecně lidi, kteří Putinově válce nefandí.

„EU částečně pozastavila zjednodušení vízového režimu s Ruskem. Pozastavení cílí na lidi, kteří mají blízko k ruskému režimu. Obyčejných ruských občanů se prozatím netýká,“ řekla deníku Financial Times Anita Hipperová, mluvčí eurokomisařky pro vnitřní záležitosti, migraci a vnitřní bezpečnost.

V souvislosti s proputinovskými turisty se často mluví o Itálii, ruská turistka ale slovně napadala ukrajinské uprchlíky i v Německu. A Deník N odhalil, že v Praze žije vlivná ruská propagandistka Agnessa Němirovskaja, jež dostala ještě po invazi vyznamenání od Putina za dobrou službu režimu.

České úřady přestaly hned po invazi Rusům turistická víza vydávat, přesto sem ale ve druhém čtvrtletí letošního roku přicestovalo na ruské pasy přes osm tisíc lidí.

„Jsou to primárně Rusové žijící v Evropě a cestující s ruským pasem. Ministerstvo zahraničí jinak víza nevydává a Česká republika je jednou z nejstriktnějších zemí, co se týče přístupu k Rusku,“ podotýká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Herget, ředitel agentury CzechTourism. Dodává přitom, že CzechTourism se z Ruska stáhl a pro příští rok tam s žádnými aktivitami nepočítá.

Pro zákaz vydávání turistických víz Rusům na úrovni EU se vyslovil i Marek Ženíšek (TOP 09), předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny. Případ popsaný Deníkem N bude podle něj možné řešit až po přijetí tzv. Magnitského zákona, který již prošel prvním čtením v parlamentu.

„Pokud daná osoba není na seznamu EU, budeme mít dle této právní úpravy možnost mít (seznam) vlastní. Do ČR se teď může dostat z kterékoliv země v rámci Schengenu,“ řekl Seznam Zprávám.

Praha je pro

Česká vláda se s názorem Estonska, Finska a Lotyšska ztotožňuje.

Jak napsal ve zprávě pro Seznam Zprávy šéf české diplomacie Jan Lipavský, Česko jako první členský stát EU plošně pozastavil vydávání víz pro občany Ruské federace bezprostředně po vypuknutí Putinovy agresivní války na Ukrajině 25. února letošního roku.

„Tento plošný zákaz trvá dosud. Česko tuto otázku opakovaně zvedá na jednáních v Bruselu na úrovni premiéra i mé osoby a snaží se o koordinovaný postup celé Evropské unie. V době ruské agrese nemůže být řeč o běžném turismu ruských občanů. Jsme přesvědčeni, že právě pozastavení vydávání víz pro běžné ruské občany dá velmi jasný a přímý signál tamější společnosti, že západní svět nehodlá tolerovat agresi páchanou ruským režimem,“ napsal Lipavský.

Občané Ruska by podle něj měli vnímat, že militantní politika má své důsledky. Otázku víz chce proto otevřít během neformálního jednání ministrů zahraničí na konci srpna v Praze.

Příběhy

Klavdija a Vera dva roky prohledávaly archivy ve dvou zemích. Podařilo se jim shromáždit dostatek materiálů na sestavení rodokmenu – důkazu, že ačkoli se narodily v Rusku, mají české kořeny. Ještě před válkou na Ukrajině Ministerstvo zahraničních věcí Klavdiji a Veře, matce a dceři, jejich český původ potvrdilo a označilo je za takzvané krajany. V lednu 2022 měly dostat víza. O dva měsíce později jim, stejně jako dalším občanům Ruské federace, odbor Ministerstva vnitra zamítl trvalý pobyt. Začala válka.

Ruské peníze

Evropské země letos očekávají, že turistický byznys přijde asi o tři miliony ruských návštěvníků. Nejvíce postiženými státy budou Německo, Řecko a Kypr.

Posledně jmenovaný stát je přitom na turistickém ruchu závislejší než Němci nebo Řekové: „Na základě našich odhadů jsme očekávali, že letos přijede milion turistů z Ukrajiny a Ruska, což je asi 20–25 procent turistického trhu na Kypru. Klíčová je doba trvání této krize. Pokud to za měsíc skončí, vyjdeme z toho bez úhony. Pokud to bude trvat déle, žádná ekonomika nevyjde čistě,“ poznamenal v květnu ministr financí Constantinos Petrides.

V Česku, kam dříve mířilo zhruba půl milionu Rusů ročně, pociťují výpadek podle Jana Hergeta nejcitelněji Karlovy Vary: „Ruští klienti byli v jedné věci výjimeční – oproti všem ostatním jezdili po celé republice, zůstávali tu relativně dlouho a také hodně utráceli.“

Jiná místa než jen „povinnou“ Prahu navštěvují podle něj často i turisté z Polska či Německa, ti už jsou ale oproti Rusům spořivější.

V Karlových Varech je kromě chybějících lázeňských hostů znát i zmrazení ruského majetku. „Poměrně hodně hotelů je zavřených. Na druhou stranu je tu ale spousta majetků považovaných za ruské, ve skutečnosti je ale vlastní například Uzbeci nebo Kazaši,“ připomíná ředitel CzechTourismu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované