Článek
Ruský soud poslal na 22 let do vězení aktivistku Nadin Gejslerovou, která v Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou pomáhala uprchlíkům ze sousední země, proti níž Rusko čtvrtým rokem vede válku. Ruskojazyčný servis stanice BBC informuje, že dostala také pokutu ve výši 320 000 rublů (asi 88 000 korun)
Nadin Gejslerová, vlastním jménem Naděžda Rossinská, se po začátku ruské invaze na Ukrajinu zapojila do iniciativy nazvané Armáda krásek, která pomáhala ukrajinským běžencům. Mladou ženu zadrželi loni v únoru v Belgorodě a zpočátku ji obvinili z veřejného nabádání k provádění činnosti vedoucí proti bezpečnosti státu. Později proti ní úřady zahájily trestní stíhání kvůli podpoře teroristické činnosti a vlastizradě. Podle ruských vyšetřovatelů sbírala peníze pro ukrajinskou armádu. Předloni v létě prý na instagramu zveřejnila příspěvek, ve kterém vyzývala lidi, aby přispěli na ukrajinský pluk Azov, který je v Rusku považován za teroristickou organizaci.
Gejslerová ale odmítala, že by jí tento účet patřil a v době, kdy byla zadržena, už byl zrušený. Před soudem žena i její právní zástupci tvrdili, že nevědí, co to bylo za účet a kdo ho spravoval. Upozorňovali také na to, že neexistují žádné důkazy o tom, že by nějaké peníze Azovu poslala.
Prokuratura pro tuto ženu navrhovala trest odnětí svobody v délce 27 let. Gejslerová během procesu řekla, že soud požádá o uložení trestu v délce 27 let a jednoho dne, aby překonala „rekord“ Darji Trepovové, kterou soud poslal na 27 let do vězení kvůli atentátu na proválečného blogera. Jde o nejdelší trest pro ženu v moderních dějinách Ruska, píše agentura Reuters.
BBC píše, že ve vazbě se Gejslerové projevily zdravotní problémy. Jde o tachykardii, potíže se zrakem, ostré bolesti hlavy a slabost, kvůli které nemůže stát.
Do začátku ruské invaze na Ukrajinu Gejslerová pracovala jako fotografka. Po 24. únoru 2022 začala sbírat peníze pro uprchlíky a pomáhala s odvozem zvířat z Ukrajiny. Podílela se na dobrovolnickém hnutí Armáda krásek a spolu s dalšími dobrovolníky dovážela Ukrajincům jídlo a léky nebo je pomáhala evakuovat z míst bojů. BBC píše, že jisté ženě z Charkovské oblasti pomohla najít děti, které se v důsledku bojů octly na opačné straně fronty. Rodinu se podařilo spojit.
V Rusku od začátku agrese proti Ukrajině výrazně přibylo lidí stíhaných kvůli terorismu, špionáži a spolupráci s cizím státem. Podle lidskoprávního projektu Pěrvyj otděl bylo za tyto trestné činy loni odsouzeno 359 osob, píše agentura Reuters.
