Rychlá reakce na hybridní útok. Moskva dostala jasný vzkaz, říká finský novinář

Na finsko-ruskou hranici začaly v posledním týdnu přicházet desítky žadatelů o azyl z Iráku, Sýrie a dalších zemí bez platných dokladů. Finská vláda reagovala rychle a v noci na sobotu uzavřela nejfrekventovanější hraniční přechody. Napětí na více než 1300 kilometrů dlouhé hranici však zatím neutichá.

Premiér severské země Petteri Orpo oznámil, že stále přibývají náznaky ukazující na to, že Rusko pomáhá žadatelům o azyl s přesunem na hranici. V Helsinkách tak nadále probíhá debata, zda by nemělo Finsko opatření zpřísnit a uzavřít i další přechody. V oblasti pak posílila vojenská přítomnost a u hranic se objevily improvizované zábrany.

Tento scénář připomíná postup diktátora a spojence Kremlu Alexandra Lukašenka, který dlouhodobě používá migranty coby nástroj hybridní války s cílem destabilizovat situaci v baltských státech a v Polsku.

Moskva se proti aktuálnímu postupu Finů ohradila s tím, že jde o uspěchaný krok, který s ní nikdo nekonzultoval. Ruské ministerstvo zahraničí pak předložilo finskému velvyslanci v zemi oficiální protest.

„Většina Finů tento druh opatření podporuje, protože je opravdu zřejmé, že se jedná o hybridní ruskou operaci, “ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy finský novinář Simo Ortamo z veřejnoprávní stanice Yle. „Moskva tak dováží na hranici lidi, které ruská pohraniční stráž přes přechod volně pouští, zatímco dříve tomu tak nebylo.“

Jaká je nyní situace na finsko-ruské hranici?

Uzavření se týká čtyř hraničních přechodů na jihu země, konkrétně jde o nejvytíženější místa – Vaalimaa, Nuijamaa, Imatra a Niirala. Jejich uzavření má trvat až do února.

Kde leží tyto přechody?

Na severu jsou pak další čtyři přechody, které jsou stále otevřené, a dva z nich dokonce přijímají i žadatele o azyl.

Do dnešního odpoledne tam bylo asi 50 až 60 lidí, kteří prošli do Finska. Na těchto místech jsou stanoviště, kde armáda nyní postavila improvizované zábrany.

A co se týče politické situace, vláda se nejspíše dnes sejde a bude rozhodovat o dalším uzavření hranic, ale to zatím není potvrzeno. A podle mediálních zdrojů jsou tam nějaké právní problémy, které se ohledně toho teď řeší, takže o tom zatím opravdu nevíme moc.

Na hranicích panují také silné mrazy. Jak to komplikuje situaci?

Někteří lidé, kteří projdou, jsou podle pohraničníků dost promrzlí, nemají dost oblečení, protože je opravdu zima. Na místě jsou ale už dobrovolníci z Červeného kříže, kteří jim poskytují čaj a jídlo.

Z hranic jsou pak lidé poměrně rychle posíláni do azylových center a procházejí výslechem, kde vysvětlují, proč potřebují ve Finsku azyl.

Myslím si, že v tuto chvíli jsou ty počty tak malé, že s tím nejsou žádné velké problémy, alespoň zatím. V oblasti také nedošlo k žádným střetům s pohraničníky, protože by se někteří lidé snažili dostat do země například přes lesy. To by ovšem bylo rovněž velmi nebezpečné kvůli chladu. V tuto chvíli všichni přicházejí přes hranice, které jsou ještě otevřené.

Jaké problémy to přináší lidem žijícím v okolí?

To je velmi ošemetná věc, protože zejména na jihu Finska žijí lidé, kteří byli zvyklí jezdit do Ruska pro benzin nebo alkohol a nyní si na tato omezení stěžují. Největší potíže z toho ale plynou podle mě pro ruskou menšinu, která žije ve Finsku, ale většinu příbuzných má na druhé straně hranice. Pro ty přicházejí komplikace s návštěvami a tím, že má omezení trvat až do února, řeší například vánoční svátky.

Jak vypadalo napětí předtím, než se vláda uchýlila k tomuto rozhodnutí?

Začalo to už někdy na podzim, to šlo ale pouze o pár případů. První zprávy o tom, že se na finsko-ruské hranici objevuje více lidí, se objevily v médiích teprve minulý týden, kdy šlo o desítky migrantů. A v tu chvíli se vláda rychle usnesla a rozhodla o uzavření několika hraničních přechodů.

Mám pocit, že i když to nebyl velký počet lidí, tak chtěli jednat velmi rychle, aby nevypadali před Ruskem slabě. Moskvě tímto krokem spíše vyslali vzkaz, že nebudou takové akce respektovat.

Je tu ale i druhá linka této věci, a to snaha o získání podpory v čistě domácím politickém prostředí. Jedna z vládních stran, Strana Finů, což je pravicová a populistická strana, vystupuje v tomto tématu velmi silně. Staví se proti imigraci a stejně tak chce ukázat i odolnost vůči Rusku. Pro ně bylo i nyní před prezidentskými volbami velmi důležité nahnat na tomto problému průbojnou a silnou vizáž.

Jak se Finové na tento krok vlády dívají? Převládá ve společnosti i na politické scéně jednotnější názor?

Zatím nebyl zveřejněný žádný průzkum, takže to vlastně přesně nevíme. Ale co jsem četl z médií nebo od politiků, tak si myslím, že většina Finů tento druh opatření podporuje, protože je opravdu zřejmé, že se jedná o plánovanou ruskou operaci. Moskva tak nyní dováží na hranici lidi, které ruská pohraniční stráž přes přechod volně pouští, zatímco dříve tomu tak nebylo.

Něco podobného se dělo už před několika lety, konkrétně v roce 2015 a 2016 při velké azylové krizi, kdy Rusko poslalo do Finska také asi dva tisíce žadatelů o azyl. A i tehdy to byla zcela evidentně naplánovaná ruská operace.

O vyhrocenosti situace vypovídá i to, že například prezidentský kandidát strany zelených Pekka Haavisto v úterý požadoval, aby se hranice rychleji uzavřela. Takže i kandidát strany, která prosazuje otevřenější politiku vůči migrantům, chce přijmout tvrdší opatření.

Ve finské společnosti přetrvává napětí v tom, že někdo prosazuje potřebu zachovat možnost dostat azyl za každé situace, a hlasy spíše z pravice říkají, že nastal čas uzavřít úplně všechny cesty. Otázkou zůstává i to, jak pomáhat lidem, kteří uváznou mezi hranicemi nebo v divoké přírodě, ale v tuto chvíli zatím žádný takový problém není.

Finský premiér obvinil Rusko, že nebrání migrantům bez platných dokladů v překročení hranic do Finska, ale spíše jim pomáhá dostat se na hranice. Nápadně to připomíná situaci, která se odehrává na bělorusko-polské hranici. Jsou si tyto případy v něčem podobné?

Ano, myslím, že je to dost podobné v tom, že se někteří lidé nejprve pokusili dostat do Evropy přes jednu zemi a pak byli jejím režimem posláni do jiné s nějakým cílem.

Ale vidím třeba rozdíl v tom, že v tuto chvíli se všichni lidé na finské hranici snaží dostat pouze přes hraniční přechod, a ne přes lesy jako v Polsku. A také v tom, že finská pohraniční stráž, pokud je hranice otevřená, přijímá žadatele o azyl. Myslím, že v Polsku je velmi obtížné se k tomuto procesu vůbec dostat.