Článek
Stav boje proti korupci na Slovensku za loňský rok je katastrofální, řekl ve středu novinářům slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka. Poukázal na propad počtu ukončených korupčních případů, ve kterých probíhalo stíhaní, a počtu nově obžalovaných za tyto trestné činy. Příčinou jsou podle něj změny v zákonech a v organizační struktuře policie za nynější vlády. Slovenské policejní prezidium kritiku odmítlo jako neodbornou a nepodloženou.
„Odmítám vysvětlení, že zmizela korupční trestná činnost. Ten skok nemůže být 70 procent. Toto jsou žalostné výsledky,“ uvedl Žilinka k loňským výsledkům vyšetřování korupce. Například počet lidí obžalovaných za korupci se loni snížil meziročně o zhruba dvě třetiny.
Podle Žilinky loni nebyl na Slovensku odhalen ani jeden korupční případ na takzvaných nejvyšších místech. Generální prokurátor dodal, že v otázce boje proti korupci se při své pondělní schůzce s premiérem Robertem Ficem neshodl.
„Policejní sbor zásadně odmítá tvrzení generálního prokurátora o tom, že by systematicky selhával při vyšetřování korupce,“ napsalo v prohlášení slovenské policejní prezidium. Dodalo, že policie v této záležitosti nedostala žádnou výzvu ani analýzu. Podle něj generální prokuratura nemá přesné statistiky ohledně kriminality, kterou se zabývá policie.
Šéf sboru poradců slovenského premiéra a europoslanec Erik Kaliňák v reakci kritizoval práci generální prokuratury. Opozice Žilinkovo uvedené vyjádření naopak uvítala.
Nedostatky v boji proti korupci vytkla Slovensku už loňská zpráva Evropské komise (EK) o právním státu. Ficova vláda pak tento dokument kritizovala.
Korupce není jediným tématem, u kterého se slovenský generální prokurátor v uplynulém období dostal do sporu s vládou. Žilinka měl výhrady například vůči schválenému zákonu o zrušení stávajícího úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a jeho nahrazení novou institucí. Kvůli tomuto zákonu, jehož účinnost pozastavil slovenský ústavní soud, EK letos v lednu zahájila proti Slovensku řízení. Žilinka zase podal ústavnímu soudu podnět k přezkoumání poslední novely trestního řádu, která oslabila postavení některých spolupracujících obviněných v trestním řízení.
Současná vládní koalice dříve prosadila rozsáhlé změny ve slovenském trestním právu, jejichž součástí bylo i snížení trestních sazeb a zkrácení promlčecích lhůt trestných činů také například za korupci. Opozice tvrdila, že cílem změn bylo zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na současné vládní strany. Představitelé Ficova kabinetu například úpravu trestního zákoníku zdůvodňovali snahou sladit trestní sazby na Slovensku s jinými zeměmi. Reorganizace se dotkla také slovenské policie, která mimo jiné rozpustila svůj elitní útvar NAKA a vytvořila nové složky.
