Seizmolog k Venezuele: Nezbývá než doufat, že tentokrát predikce nevyjdou

Venezuelu zasáhla v průběhu pár desítek sekund dvě silná zemětřesení - první o magnitudě 7,2, druhé pak 7,5.

Podle prvotních analýz zřejmě nešlo o otřes a následný dotřes, jak bývá běžné, ale o jev nazývaný „earthquake doublet“, jenž označuje situaci, kdy dochází ke dvěma samostatným otřesům.

„U silných zemětřesení se s tím až tak často nesetkáváme,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Aleš Špičák, seizmolog a ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

„Nejpodstatnější je, že se uvolnilo obrovské množství energie odpovídající síle zemětřesení, a bohužel hodně té energie dopadlo drtivě na zemský povrch. A to zejména kvůli tomu, že ohniska zemětřesení a celý proces, který se během nich odehrál, byl mělko pod zemským povrchem - v hloubce asi 10 kilometrů,“ podotýká.

Venezuelu zasáhla dvě silná zemětřesení o magnitudě 7,2 a 7,5 během zhruba 40 sekund. První analýzy naznačují, že šlo o dva samostatné otřesy. Co zatím víme o jejich vzájemném vztahu?

Vznikly velmi blízko u sebe. V takovémhle případě se nad záznamy ze zemětřesení ještě určitě bude debatovat o tom, zda se nejednalo o jeden jev, který byl nějakým způsobem rozfázovaný.

Zlomová zóna na severu Venezuely je velmi komplikovaná, čili i tohle je pravděpodobný scénář, ale celkem to není úplně podstatné.

Nejpodstatnější je, že se uvolnilo obrovské množství energie odpovídající síle zemětřesení, a bohužel hodně té energie dopadlo drtivě na zemský povrch. A to zejména kvůli tomu, že ohniska zemětřesení a celý proces, který se během nich odehrál, byl mělko pod zemským povrchem – v hloubce asi 10 kilometrů.

Není tedy ani tak podstatné spekulovat o tom, co přesně se během těch 40 vteřin stalo. Hlavní problém je v té síle a v poloze nehluboko pod zemským povrchem.

Pokud se potvrdí, že šlo o dva samostatné silné otřesy, mluví se v takových případech o takzvaném earthquake doubletu. Co tento pojem znamená a jak často se s ním setkáváme?

Přiznám se, že jsem si nestačil vyhledat, kdy naposled takhle silný doublet byl, ale u takto silných zemětřesení to rozhodně není obvyklá věc. Odehrává se to spíše třeba v případě západočeských zemětřesných rojů, kde jsou ty jevy slaboučké. Takových dvojic bychom tam určitě našli spoustu.

Epicentra byla velmi blízko sebe a já musím zdůraznit jednu věc, na kterou se v této souvislosti zapomíná: Energie se při zemětřesení neuvolňuje z ohniska, čili z jednoho bodu, ale speciálně u takto silných zemětřesení se ten proces odehrává na obrovské ploše.

V tomto případě byla svislá a dlouhá asi 150 až 200 kilometrů a do hloubky, do zemské kůry, dosahuje nějakých 20 kilometrů.

Podél této obrovské plochy se pohnuly sousední horninové bloky - karibská deska směrem na východ, relativně vůči jihoamerické.

Rychlost běžného pohybu, který tam probíhá pomaličku po staletí, tisíciletí, miliony let, je asi dva centimetry za rok. Je to tedy rozhodně oblast, která je riziková, ale síla těchto zemětřesení byla daleko větší, než co tam bylo za posledních 100 let pozorováno.

A jak se situace, kdy dojde na dva samotné otřesy, liší od běžnějšího scénáře, kdy hlavní otřes doprovází následné dotřesy?

Když o zemětřeseních informujete, tak i když se třeba mluví o jednom otřesu, není to u velmi silných zemětřesení tak jednoduché, tedy že tam podél zlomu dojde k prudkému pohybu dvou sousedních bloků najednou. Takto silný jev trvá několik desítek sekund až třeba minutu a během té doby se sousední bloky zrychlují a zpomalují. Pohyb není podél celé té obrovské plochy všude stejně velký.

U silných zemětřesení je to vždy komplikovaný proces, ale tady bylo evidentní, že jevy jsou v zásadě dva. Není ale vyloučeno, že třeba za několik týdnů v nějaké publikaci zanalyzují, že šlo o jeden jev.

Jak ale říkám: Pro obyvatele, pro škody, pro tamní integrovaný záchranný systém to není podstatné. Podstatné je to obrovské množství energie, které se k povrchu dostalo.

Zmínil jste, že ta oblast, kde k zemětřesení došlo, je riziková. Jak častá jsou zde silná zemětřesení?

Zemětřesení o síle přes 6 tam bylo před asi třemi nebo čtyřmi lety. Taková zemětřesení tam nejsou úplně vzácná.

Když se podíváte na mapu epicenter, kterou publikujeme na našem webu, bude z ní vidět, že speciálně na severu Venezuely, kudy prochází ten obrovský zlom, na kterém k zemětřesení došlo, je za posledních padesát sedmdesát let spousta epicenter.

Se střední Evropou se to vůbec nedá srovnávat, je to oblast velice aktivní. Nicméně v porovnání s extrémy, které známe třeba z Indonésie, Japonska, kde jsou zemětřesení až přes 8, je Venezuela o něco klidnější.

Nachází se ale na rozhraní litosférických desek a pohyb je tam, jak jsem říkal, relativně rychlý - asi dva centimetry za rok. U nás se horninové bloky vůči sobě vůbec nepohybují. Takže je to oblast, která musí být na pozoru před silnými zemětřeseními.

Americká geologická služba USGS krátce po otřesech se 44procentní pravděpodobností odhadovala, že bude více než 10 tisíc obětí, a s 30procentní pravděpodobností, že jich bude přes 100 tisíc. Jak takové modely fungují?

Doufejme, že v tomto případě modely ukazují větší problém, než tam reálně je.

Ten model je založený na tom, že USGS shromáždila obrovskou databázi všech obcí na světě, až do poslední vesničky, i u nás. A kromě toho jsou tam ještě různé kategorie toho, jak jsou které osady, obce a města vybudovány a z hlediska rizik silných zemětřesení postaveny.

V momentě, kdy zemětřesení vznikne, informace o síle a poloze zemětřesení projde databází a vyjde z toho statistika.

Dá se k tomu ale podotknout, že model vůbec nepočítá s tím, jak zemětřesení proběhne. Jedna věc je energie, která odpovídá 7,5, ale druhá věc je, že škody na budovách způsobuje především zrychlení zemského povrchu, které seizmické vlny rozhýbou.

A pokud pohyb na zlomu je, řekněme, z hlediska lidské civilizace milosrdný a je třeba pomalejší a nejsou tam nějaké rázy, o kterých jsem před chvílí mluvil, důsledkem je, že zrychlení zemské půdy je menší, a tudíž škody nejsou tak velké.

Věřme, že chování zlomu bylo vůči Venezuele přátelské a špatný scénář se nenaplní.

Jak přesné bývají prvotní predikce škod při pohledu na dřívější případy?

Pamatuji si na zemětřesení v Nepálu, při kterém v dubnu 2015 zahynulo 10 tisíc lidí, většina v Káthmándú. Tam byl odhad naprosto přesný.

Mají to v logaritmických stupních, takže odhad byl od tisíce do 10 tisíc obětí s vysokou pravděpodobností a tenhle odhad vyšel. Čili já jenom doufám, že tentokrát to nevyjde.

Když se bavíme o rozsahu škod, jakou roli v tom hraje například kvalita zástavby?

Obrovskou. To by také odhad USGS - ta takzvaná makroseizmická intenzita, což nemá nic společného s magnitudem.

Ta je odhadována v obrovské dlouhé zóně - právě podél toho zlomu až skoro ke Caracasu - na 8. stupeň desetistupňové škály. To nám říká, že padají hůře postavené objekty, komíny a struktury, které nejsou patřičně zajištěné.

Ve Venezuele to bude asi velký problém. Jak asi všichni, kdo trochu sledujeme mezinárodní dění, víme, Venezuela má v posledních letech tragickou ekonomiku, a tohle je něco, co se tam neřeší. Z tohoto pohledu je pravděpodobnost maléru velká. Proto také model geologické služby vychází tak tragicky.