Hlavní obsah

Seznam ruských zvěrstev na Ukrajině bobtná

Foto: ShapikMedia, Shutterstock.com

Oběti ruské agrese v masovém hrobě ve městě Buča, snímek ze 7. dubna 2022, Ukrajina.

Reklama

1. 6. 17:11

Ukrajina identifikovala více než 600 Rusů podezřelých z válečných zločinů na jejím území a přes osm desítek z nich už začala stíhat. Denně však zaznamenává i stovky nových případů.

Článek

Rusko svou vinu dlouhodobě odmítá, na údajné válečné zločiny jeho vojáků na Ukrajině ale poukazují fotografie, videa i svědectví občanů. Od začátku války tak již Ukrajina přijala hlášení o  15 tisících podezření z porušení Ženevských úmluv, přičemž do statistik má denně přibývat dalších 200 až 300 případů.

Nejnovější bilanci novinářům v Haagu sdělila Iryna Venediktová, ukrajinská generální prokurátorka. Podle ní již úřady identifikovaly přibližně 600 podezřelých a zahájily na 80 trestních stíhání. Seznam údajných pachatelů zahrnuje vysoké představitele armády, politiky i „propagandistické agenty Ruska“.

Válečné zločiny

Mezi válečné zločiny patří tzv. vážná porušení Ženevských úmluv a jejich dodatkových protokolů. Jeden z nejúplnějších uznávaných katalogů válečných zločinů je obsažen v článku 8 Římského statutu ICC:

  • úmyslné zabití
  • mučení nebo nelidská zacházení, včetně biologických pokusů
  • protiprávní deportace či přesun nebo protiprávní zbavení osobní svobody
  • braní rukojmích
  • úmyslné vedení útoků proti civilnímu obyvatelstvu jako takovému nebo proti jednotlivým civilním osobám, které se přímo neúčastní nepřátelských akcí
  • úmyslné vedení útoků proti civilním objektům, tedy objektům, které nejsou vojenskými objekty
  • útok nebo bombardování měst, vesnic, obydlí nebo budov, které nejsou bráněny a nejsou vojenskými cíli, jakýmikoli prostředky

...

K několika tisícům z těchto možných zločinů mělo dojít na Donbase, východním separatistickém regionu Ukrajiny. Oblast je momentálně hlavním dějištěm bojů mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami. Podezření na provinění proti válečnému právu ale přicházejí i z jiných částí země.

Ukrajinský seznam válečných zločinů podle Venediktové zahrnuje násilné přesuny do různých částí Ruska, mučení lidí, zabíjení civilistů nebo ničení civilní infrastruktury. Ukrajinské úřady nicméně nemají přístup do oblastí ovládaných Ruskem, podrobnosti proto vyšetřovatelé získávají díky rozhovorům s evakuovanými a válečnými zajatci.

Oficiální vyšetřování válečných zločinů zahájil již začátkem března Mezinárodní trestní tribunál (ICC) v Haagu. V jeho čele stojí prokurátor Karim Khan, jehož kancelář vyslala na Ukrajinu tým vyšetřovatelů i forenzních expertů, který v úterý informoval, že ICC „pracuje na otevření kanceláře v Kyjevě“, jež celé vyšetřování podpoří.

Za jeden provaz

K mezinárodnímu vyšetřovacímu týmu se nově také připojily další tři země a dosavadní polsko-litevsko-ukrajinskou trojici tak doplní Estonsko, Lotyšsko a Slovensko. Společně chtějí pomoci koordinovat sdílení důkazů o možných zvěrstvech prostřednictvím agentury Evropské unie pro justiční spolupráci Eurojust.

Podle Khana tato týmová práce podtrhuje závazek mezinárodního společenství k právnímu státu. „Myslím, že to ukazuje, že existuje určitá společná fronta dodržování zákonů, která je naprosto nezbytná. Nejen pro Ukrajinu, ale také pro pokračování míru a bezpečnosti na celém světě,“ citovala prokurátora agentura AP.

Haag ovšem není jediný orgán, který hledá odpovědnost za dění na ukrajinském území. Státní zástupci v Polsku, Německu, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Francii, Slovensku, Švédsku, Norsku a Švýcarsku již zahájili vyšetřování vlastní.

Sílí také výzvy k ustavení zvláštního tribunálu, který by soudil Rusko za zločin agrese na Ukrajině. Ten ICC nemůže stíhat, protože ani Rusko, ani Ukrajina nejsou jeho členy.

První odsouzení

Minulý týden nicméně zazněl první rozsudek spojený s válkou, když ukrajinský soud v prvním případě svého druhu odsoudil zajatého ruského vojáka k doživotnímu trestu za zabití civilisty. Jednadvacetiletý Vadim Šišimarin v prvních dnech války zastřelil do hlavy dvaašedesátiletého Oleksandra Šelipova v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Jeho právník již avizoval, že proti verdiktu nejspíše podá odvolání.

V úterý pak soud na Ukrajině odsoudil dva ruské vojáky – Alexandra Bobykina a Alexandra Ivanova – k 11,5 letům vězení kvůli ostřelování civilních budov. Dvojice byla součástí dělostřelecké jednotky, která střílela na cíle v okolí Charkova ze sousední Bělgorodské oblasti v Rusku. Ostřelování zničilo školu ve městě Dergači, ale nikdo při něm nezemřel. Bobykin a Ivanov byli údajně zajati poté, co překročili hranici a pokračovali v útoku.

Běh na dlouhou trať

Analytici již nyní varují, že proces nastolení spravedlnosti bude dlouhý a složitý, protože vyšetřovatelé musejí nashromáždit forenzní i další důkazy. S jejich pomocí by ale následně měli zjistit, kdo nařídil či věděl o údajných zvěrstvech a nedokázal jim zabránit nebo je potrestat.

„Jak víme, Mezinárodní trestní soud nebude schopen se vypořádat se vším. Vyšetřování válečných zločinů je ze své podstaty složité a může trvat velmi dlouho. Myslím si tedy, že se situací na Ukrajině budeme zabývat mnoho následujících let, jak tomu bylo již třeba v případě Bosny a Hercegoviny, kde stále stíhají válečné zločiny z konfliktu v letech 1992–1995,“ uvedl pro web Al-Džazíra Toby Cadman, specialista na mezinárodní právo.

„Pokud jde o to, zda se nám podaří dostat pachatele před soud, většinou to budou ruské vojenské a politické osobnosti, které při vyšetřování nebudou nutně spolupracovat. To je důvod, proč dokumentace těchto zločinů musí proběhnout nyní. Aby byly zabezpečeny důkazy. Takže i když se nám nyní nepodaří dostat Vladimira Putina před soud, jednoho dne se nám tam vysoce postavené pachatele dostat povede,“ věří Cadman.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované