Sílící bezmoc a chudoba. Demonstranti z Francie mluví o svých motivech

Někteří účastníci víkendových protestů ve Francii tvrdí, že za rostoucí nespokojeností stojí dlouhodobý pocit bezmoci a nedostatek peněz. Šestadvacetiletá demonstrantka Zelie v Paříži řekla BBC, že lidé mají pocit, že je vláda neposlouchá a že jejich ekonomická situace se od Macronova nástupu do úřadu zhoršila.

„Pořád nás umlčují. Berou nám peníze, platíme vysoké daně a my nemůžeme nic říct,“ uvedla. „Dnes jsme v ulicích, protože už to trvá příliš dlouho.“

BBC hovořila také se dvěma maskovanými dospívajícími demonstranty, kteří nechtěli zveřejnit svá jména. Podle nich jejich generace ztrácí naději a cítí se vládou opuštěná. Jeden z nich odsoudil rabování, které provázelo předchozí víkendové protesty, zároveň však poukázal na sociální příčiny násilností.

Podle mladíka protesty neskončí, dokud vláda neodpoví na požadavky demonstrantů. „Opravdu chceme, aby se ve Francii něco změnilo,“ dodal.

Protestní hnutí se nechystá ustoupit. Hnutí Žluté vesty plánuje další protestní den na následující sobotu a odborová centrála CGT vyzvala ke spuštění stávkové kampaně od 5. listopadu.

Nepokoje mohou ovlivnit také politickou situaci před prezidentskými volbami, které se mají konat v dubnu a květnu příštího roku. Lídryně krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová v neděli vystoupila se svým prvním předvolebním projevem před přibližně deseti tisíci členy RN v Orléans. Macronovu centristickou vládu kritizuje za nedostatek autority a příliš mírný přístup k násilným demonstrantům.

Proti krajní pravici se v Orléans konala také pokojná demonstrace. Té se podle agentury AFP zúčastnilo přibližně 13 tisíc lidí.

Jedna z účastnic protestu, pětatřicetiletá učitelka jógy Antonine Rochetová, agentuře AFP řekla, že se obává nejen politiky krajní pravice, ale také atmosféry, kterou by její nástup k moci mohl ve společnosti vytvořit. „Pokud se krajní pravice dostane k moci, bojíme se, že se situace výrazně zhorší,“ uvedla.

Podle nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos zveřejněného v sobotu by Le Penová mohla v prvním kole prezidentských voleb získat 33,5 procenta hlasů.

Le Penová v kampani slibuje snížit životní náklady například zastropováním cen energií pro domácnosti a snížení daní. Chce také omezit příspěvek Francie do rozpočtu Evropské unie. Kriticky se staví k NATO i k francouzské podpoře Ukrajiny. RN se zároveň snaží profilovat jako strana, která podporuje policii a klade důraz na bezpečnost.

Kritikou Macronovy vlády nešetří ani radikálně levicové hnutí Nepoddajná Francie (LFI) vedené Jean-Lucem Mélenchonem. Ten podle BBC obvinil francouzská média, že nevěnují dostatečnou pozornost pokojným demonstracím. Policejní postup označil za záměrně vytvořenou situaci, která měla vyvolat chaos a vedla k těžkým zraněním dvou lidí.

Zatímco představitelé Národního sdružení kritizují výtržníky a zdůrazňují potřebu obnovit pořádek, levicoví politici podporují protesty organizované odbory. Politici obou táborů přitom přičítají odpovědnost za současnou situaci Macronovi. Rozdílně však vysvětlují příčiny nepokojů i to, jak by na ně měla vláda reagovat.

Mélenchon by podle zmíněného průzkumu Ipsos získal v prvním kole prezidentských voleb 17 procent hlasů a je tak v tuto chvíli favoritem na postup do kola druhého.