Smrtelně bledý, těžce oddechuje. Jak hlady umírají děti v Gaze

„Jazan normálně jedl, pil, hýbal se a smál… Hrávala jsem si s ním. Teď se nemůže hýbat a nedokáže nic dělat,“ vypráví matka dvanáctiletého chlapce z palestinského Pásma Gazy Um al-Kafarnaová.

V reportáži britské stanice Channel 4 mezitím sledujeme extrémně vyhublé dětské tělo, které spíše než živého člověka připomíná kostru. Vidíme chlapce s propadlými tvářemi, smrtelnou bledostí ve tváři, který je upoutaný na lůžko a jen těžce oddechuje.

Přestože se Jazan nakonec dostal do péče lékařů poté, co s ním matka utekla ze severu Pásma Gazy na jih, nakonec zemřel. Na podvýživu.

Izraelská invaze proti teroristům z hnutí Hamás zahájená po útocích na Izrael ze 7. října loňského roku ochromila zásobování regionu.

Tragédie dvanáctiletého chlapce tak není v Pásmu Gazy ojedinělá. Jen na severu zemřelo na podvýživu nebo dehydrataci podle dat ministerstva zdravotnictví kontrolovaného Hamásem ze začátku března minimálně 20 lidí, včetně dětí.

Reportáž britské stanice Channel 4 z Pásma Gazy.

Obětí bude nicméně s největší pravděpodobností výrazně víc a může být ještě hůř. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) tento týden varovala, že hladomor v Pásmu Gazy bezprostředně hrozí už v květnu, pokud se tamní situace nezmění.

Obává se toho i nejdůležitější spojenec Izraele – podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena hrozí všem lidem v Gaze „akutní nedostatek jídla“. Mezinárodní organizace i někteří jeho spojenci vyzývají Izrael, aby zajistil příměří a odblokoval další cesty pro humanitární pomoc.

Izrael ale trvá na tom, že dělá vše, co je v jeho silách, aby zajistil zásobování regionu. Vinu svaluje na OSN a Hamás. „Naší politikou není, aby došlo k hladomoru, ale abychom se stali vstupní branou humanitární podpory podle potřeby a v takovém rozsahu, v jakém je potřeba,“ řekl v nedělním rozhovoru pro americkou CNN premiér Benjamin Netanjahu.

Mezitím ale v Gaze umírají další lidé, mezi nimi například dvouměsíční kojenec Mahmud Fatu, jehož příběh přibližuje britská BBC. „Jeho matka nedostávala jídlo, takže nemohla kojit. Všichni jsme byli v šoku. To dítě mohlo být kohokoliv z nás,“ vysvětlil lékař, který chlapce ošetřoval.

Mezi životem a smrtí zatím osciluje i šestiletý Fadi. I on v reportáži Channel 4 připomíná spíše kostru. Je tak slabý, že sotva mluví a bez pomoci matky se nedokáže ani posadit.

Kromě jídla, které akutně potřebuje, Fadimu podle matky chybí také léky pro boj s chronickým onemocněním. „Je to velmi chytrý chlapec,“ říká jeho matka Šajmá al-Zantová. Dřív byl podle ní aktivní a plný zájmů.

O život bojuje i šestnáctiletý Rafík Dughmúš, který při izraelském ostřelování přišel o 11 členů rodiny, včetně matky a sourozenců. Sám pak utrpěl zranění a přišel o nohu.

Rafík trpěl podvýživou už před tímto incidentem. Teď je ale jeho situace ještě horší. „Jsem vyhublý… Jsem tak slabý, že nemůžu pohnout tělem z jedné strany na druhou. Hýbat se mnou musí můj strýc,“ vypráví pomalu reportérům BBC.

Jen na severu Pásma Gazy, kde je situace nejhorší, trpí katastrofálním hladem 70 procent lidí, kteří na místě zůstali, vyplývá z dat OSN. S nedostatkem jídla se nicméně potýkají lidé v celém regionu.

Každý den vyráží do ulic hledat jídlo například jedenáctiletý Mohammed. Když má úspěšný den, vrací se za svou nemocnou matkou a sourozenci s jednou mísou uvařených fazolí, které získá od místní charity. Když jídlo sežene, jeho rodina je vždy šťastná. Jsou ale i dny, kdy se vrací domů s prázdnou, a přiznává, že pak bývá smutný.

Jak přežívá již téměř pět měsíců v táboře pro vnitřně vysídlené na jihu Pásma Gazy, popisuje na sociálních sítích také pětadvacetiletá filmařka Bisan Owdaová. Jen na instagramu sledují její videa čtyři miliony lidí.

Minulý týden právě v jednom z nich popsala, jak vypadá její strava během války. „Rajčata v plechovce, zelenina v plechovce, sýr v plechovce, hovězí, tuňák, cizrna, hrášek, všechno v plechovce,“ říká. „Jak mají být lidé zdraví?… Jak mají děti růst,“ ptá se.