Hlavní obsah

Sopka se uklidnila. Někteří obyvatelé La Palmy však stále čekají na pomoc

Foto: Profimedia.cz

Erupce sopky Cumbre Vieja za sebou zanechala zničené domy, zemědělskou úrodu i hřbitovy. Na snímku hřbitov v Las Manchas.

Reklama

29. 12. 2021 22:12

Během vánočních svátků skončila po 85 dnech aktivita sopky Cumbre Vieja na ostrově La Palma. Za sebou nechala téměř 1700 zničených budov, silnic i zemědělských pozemků. Mnoho místních na pomoc od státu i dárců stále čeká.

Článek

„Práce na obnově ostrova začíná,“ řekl v pondělí španělský premiér Pedro Sánchez při návštěvě La Palmy. Předseda vlády během návštěvy oznámil, že na ostrov zamíří pomoc ve výši 138 milionů eur, tedy téměř 3,5 miliardy korun.

Úkol, který leží před místními obyvateli i španělskou vládou, je ale možná ještě větší než ohromné množství lávy, kterou během více než 85 dnů vychrlila sopka na La Palmě, informuje deník El País. Aktivita sopky podle místních úřadů a odborníků skončila během letošních Vánoc.

Sánchez se v pondělí na ostrově objevil v doprovodu svého kolegy ze Socialistické strany (PSOE) a regionálního premiéra Ángela Víctora Torrese spolu s předsedou regionální rady Marianem Hernándezem Zapatou z Lidové strany (PP). Premiér navštívil symbol erupce obec El Paso.

Láva, která ostrov prakticky rozdělila na dvě části, pohřbila podle místních úřadů 74 kilometrů silnic, převážně těch, které spojovaly západ a jih ostrova. Láva zničila také část rozestavěné silnice LP-2 a cesty skrz ostrov se tak mnohonásobně prodloužily. Jízdní řády hromadné dopravy pak bylo potřeba z velké části zcela změnit.

„Obnovení těchto cest bude nějakou dobu trvat,“ řekl deníku El País technický ředitel týmu Pevolca Rubén Fernández, který monitoroval samotnou erupci i události po ní. „Pro začátek musíme počkat, až láva vychladne. Budeme muset být trpěliví,“ dodal Fernández.

Postižena byla také ekonomika ostrova. Erupce totiž značně zasáhla jeden z hlavních zdrojů příjmů ostrova, a to pěstování banánů. Žluté ovoce podle údajů z roku 2018 stojí za 180 miliony eur z celkového španělského HDP ve výši 1,58 miliardy eur.

Láva zdevastovala celkem 228,7 hektaru banánových plantáží, což je většina rozlohy zničené zemědělské půdy ostrova. Místní farmáři přišli celkem o 370,1 hektaru zemědělské půdy, mezi kterou patří i vinice nebo avokádové sady.

„Buď nám pomohou, nebo bychom měli jít domů. Je mnoho z nás, kteří skončili bez prostředků k žití,“ řekl minulý týden deníku El País obyvatel obce Tazacorte Juan Carlos González.

Láva nepoškodila jen zdroje obživy místních zemědělců nebo klíčovou infrastrukturu, ale také stavby uchovávající vzpomínky místních. Tavenina zcela zničila hřbitov v Las Manchas a stejný osud potkal i základní školu v obci La Laguna, kterou navštěvovalo okolo 160 studentů. „Musela jsem začít tlačit na ministerstvo školství, aby začalo hledat řešení,“ řekla deníku El País ředitelka školy Mónica Viñaová. Studenti základní školy zatím docházejí do dvou škol v okolí.

Zatímco místní obyvatelé během erupce prokázali svou odolnost a trpělivost, nyní se jim začíná obého nedostávat. Ředitelka Viñaová, podobně jako stovky dalších místních obyvatel, se chtěla v pondělí připojit k demonstraci v obci Los Llanos de Aridane, která požadovala co nejrychlejší dodání další pomoci místním. „Znám mnoho rodin, které nedostaly vůbec nic,“ vysvětlila Viñaová.

Největší krize se místních obyvatel týká v oblasti bydlení. Podle úřadů láva zničila až 1676 nemovitostí, z toho 1345 budov bylo rezidenčních. „Chápeme situaci a chceme Palmeros (přezdívka obyvatel La Palmy) říci, že se budeme i nadále snažit vyhovět jejich požadavkům,“ řekl předseda ostrovní rady Mariano Hernández Zapata.

„Stále jsme bez jakýchkoli plánů, neposlouchají nás,“ stěžoval si v pondělí na regionální vládu mluvčí organizace sdružující oběti erupce Juan Morín. Demonstranti vyzvali regionální radu a zastupitelstvo Los Llanos de Aridane, aby rozdělily dary, které se stále nedostaly k potřebným. „Situace, kterou prožíváme, nemůže dlouho trvat. Dobročinnost obyvatel naší země nemá meze, ale naše duševní zdraví ano,“ řekl Morín.

Psychika místních je jedním z velkých problémů, kterým úřady čelí. Šéf místního zdravotnictví Kilian Sánchez řekl, že „skutečný problém duševního zdraví teprve přijde“. „Pokud nejsme schopni nabídnout pomoc a necháme tyto problémy, aby přerostly v chronické, můžeme mít dlouhodobý problém,“ dodal Sánchez.

Pomoc potřebným po přírodní katastrofě je tématem také v Německu, které letos v červenci zasáhly rozsáhlé povodně. Německo následně oznámilo, že vloží do fondu na obnovu po povodních nejméně deset miliard eur (254 miliard korun), uvedl na svém webu týdeník Der Spiegel. Polovinou do něj přispěje šestnáct spolkových zemí a polovinou federální vláda.

Na rozdíl od povodní v roce 2013 ale částka nebude uvolněna ihned, uvádí list. Podle zdrojů z ministerstva se do něj budou prostředky postupně doplňovat tak, aby v něm nezůstaly nevyužité miliardy ležet. V roce 2013 do fondu doputovalo osm miliard eur, z nichž však nakonec bylo potřeba jen šest miliard.

Katastrofální záplavy nastaly poté, co přívalové deště zasáhly ve dnech 14. a 15. července spolkové země Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko. Celkově si záplavy na západě Německa vyžádaly zhruba 180 životů, další téměř čtyři desítky lidí zemřely v sousední Belgii.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované