Článek
Šéfce francouzského Národního sdružení a prezidentské uchazečce byl potvrzen trest za zpronevěru peněz Evropského parlamentu. Le Penová měla hrát klíčovou roli v systému, jehož prostřednictvím coby europoslankyně dvanáct let financovala lidi v centrále svojí strany v Paříži, což je v rozporu s unijními pravidly.
Rozpočet europarlamentu tím měla připravit o několik milionů eur. Odvolací soud potvrdil, že se dopustila podvodu, a ponechal původní trest ve složení pokuta - podmínka - zákaz výkonu veřejné funkce. Jen ho zmírnil, zkrátil jeho délku.
Trojice pařížských soudců tak doložila, že je možné soudit a odsoudit vysoce postavenou političku, vážnou kandidátku na post francouzské prezidentky, za zdánlivou „prkotinu“, jíž se dopouštěla v minulosti (ke zneužívání peněz pro unijní asistenty mělo docházet v letech 2004-2016) a navíc „kdesi“ v europarlamentu.
Je dobrou zprávou, že francouzská justice dokáže být slepá a umí chránit evropské fondy před velkými rybami. Proti korupčníkům z Řecka, Bulharska, Maďarska nebo Česka se rozhoduje přece jen snáz než proti nejmocnější ženě evropské krajní pravice.
Je ale zároveň dobrou zprávou, že při ukládání trestu nezůstali soudci slepí k jeho důsledkům. Le Penové byl zkrácen zákaz výkonu veřejné funkce z původních pěti let na patnáct měsíců. Ty se počítají ode dne původního rozsudku, tedy od 31. března 2025. Patnáctiměsíční zákaz tím vypršel na konci letošního června.
De iure tak může Le Penová příští rok ve volbách na přelomu dubna a května kandidovat - po právní stránce ji nic nestojí v cestě.
Součástí trestu je ale i jeden rok domácího vězení - z původních dvou -, kdy by měla nosit elektronický náramek a neopouštět daný perimetr. Do konce března 2027 tak Le Penová bude mít omezený prostor pohybu. První kolo voleb se uskuteční už 18. dubna.
Politička v minulých dnech prohlašovala, že se nebude ucházet o prezidentský úřad, pokud by nemohla vést plnohodnotnou kampaň v terénu. „Nemohu být závislá na tom, jestli mi soudce povolí uspořádat nějaké předvolební shromáždění nebo navštívit trh,“ řekla minulý týden v rozhovoru pro francouzskou televizi LCI.
K tématu také
To ale tvrdila ještě před dnešním verdiktem. Jak s ním naloží, když už ho zná, zatím nesdělila. Rozhodnutí má oznámit dnes (v úterý) po 20. hodině večer.
Docela hroší kůže
Le Penová kritizovala loňské vyřazení ze startovní čáry kandidátů na mnoho let dopředu jako „politický rozsudek“ – tvrdila, že soudci rozhodli o něčem, co náleží primárně francouzským voličům.
Na tomto argumentu samozřejmě něco je a slyšela na něj řada lidí, a nejen stoupenců političky.
Nynější faktické právní vyklizení cesty pro její kandidaturu vrací věc tam, kde má být - do roviny osobního rozhodnutí Le Penové a její strany a následně případného posouzení voliči. Soudci řekli, že je vinná, ale zároveň se stáhli z jejího dalšího osudu.
Je to chytré a je to dobře. Odpadne plošné obviňování francouzské justice z kampaně proti političce a zpochybňování jednoho z pilířů právního státu. Těžko si v rozvířeném mezinárodně politickém kontextu přát něco lepšího než alespoň někde návrat k základním principům.
Sama Le Penová neskončí jako poražená, i kdyby se rozhodla nekandidovat. Francouzskou krajní pravici vytáhla z politického suterénu a postavila do středu scény jako relevantní sílu, která se uchází o hlasy a hněv dělnické třídy. Její metody následovala německá AfD, rakouští Svobodní i další radikálně pravicové strany, které podobně jako Národní sdružení dál ve svých zemích rostou ve volebních preferencích.
Favoritem průzkumů na prezidenta ve Francii je nyní korunní princ krajní pravice, teprve třicetiletý uhlazený předseda strany Jordan Bardella (Le Penová je zpravidla za ním). Pokud by se rozhodla neriskovat zmařenou kampaň a za Národní sdružení nakonec kandidoval Bardella, ona sama může pět let počkat a pokusit se o vysněný post poté.
Le Penové je teprve 57, což je na francouzskou politiku málo, a jak říká: „Není jednoduché mě sestřelit. Mám docela hroší kůži.“
