Hlavní obsah

Srbská armáda je v pohotovosti, náčelník štábu jede na hranici s Kosovem

Foto: BETAPHOTO/SIPA, Profimedia.cz

Srbský prezident Aleksandar Vučić při listopadovém vojenském cvičení.

Reklama

aktualizováno •

Srbská armáda je ve stavu zvýšené pohotovosti. V pondělí večer to nařídil tamní prezident Aleksandar Vučić, informovala státní televize RTS. Jde o reakci na kosovsko-srbské napětí.

Článek

„Srbský prezident (…) nařídil srbské armádě, aby byla v nejvyšším stupni bojové připravenosti, tedy na úrovni použití ozbrojené síly,“ citovala prohlášení srbského ministra obrany Miloše Vučeviće agentura ČTK. „Není důvod k panice, ale důvod ke znepokojení ano,“ dodal ministr.

Náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilović uvedl, že ho prezident Vučič vyslal k hranicím s Kosovem. Právě tam si podle náčelníka „složitá situace“ vyžaduje přítomnost armády.

Srbská agentura Danas podotýká, že pondělní pokyn prezidenta znamená „připravenost srbských ozbrojených sil v případě potřeby v co nejkratším čase reagovat na jakýkoli vývoj situace“. Jednotky teď přechází přímo pod velení náčelníka generálního štábu.

Krok není v posledních letech výjimečný. Vučić kvůli dění v Kosovu nařídil armádě „bojovou připravenost“ už loni v září, v listopadu 2019 i v září 2018.

Kontrolu nad Kosovem ztratilo Srbsko již v roce 1999, kdy se válečný konflikt mezi jugoslávskou armádou pod srbským vedením a Kosovskou osvobozeneckou armádou rozhodlo ukončit NATO bombardováním bývalé Jugoslávie. Nezávislost země vyhlásila v roce 2008 a například většina států Evropské unie suverenitu Kosova uznává.

Napětí mezi Bělehradem a Prištinou

Během listopadu a prosince došlo mezi Srbskem a Kosovem k sérii incidentů, které zvýšily napětí v regionu. Situaci dlouhodobě sledujeme:

Srbsko však nezávislost Kosova neuznává a nadále jej označuje za svou provincii, byť už na většinu tamního území nemá přímý vliv. Počet obyvatel Kosova se dnes blíží dvěma milionům a kosovských Srbů je kolem 100 tisíc.

Barikády na hranicích

Priština začátkem prosince vyslala na sever stovky policistů z řad kosovských Albánců. Učinila tak poté, co kosovští Srbové v listopadu opustili svá místa v kosovských institucích včetně policie na protest proti snaze Prištiny donutit kosovskosrbské obyvatelstvo používat výhradně kosovské registrační značky vozidel.

Srbové v reakci na zvýšenou přítomnost kosovské policie 10. prosince postavili na severu země barikády, které od té doby ochromují dopravu na dvou hraničních přechodech.

Kosovská vláda chce barikády odstranit a o součinnost žádá i misi Severoatlantické aliance KFOR.

Barikády v úterý postavili kosovští Srbové podle agentury Reuters i v pohraničním kosovském městě Mitrovica. Nákladní automobily nově zablokovaly cesty spojující ve městě jeho část obývanou Srby s částí obývanou etnickými Albánci.

Krátce před odjezdem srbského generála Mojsiloviče do pohraniční oblasti zveřejnilo několik srbských médií na sociálních sítích video, na kterém jsou slyšet výstřely. Situaci popisují jako „boj“, k němuž došlo, když se kosovské síly snažily rozebrat barikádu. Kosovská policie to okamžitě popřela a na svém facebookovém profilu napsala, že se žádné střelby neúčastnila.

Kosovská média uvedla, že se v oblasti střelby nacházela hlídka kosovských sil pod vedením kosovské mise Severoatlantické aliance KFOR. Hlídka KFOR byla podle kosovského ministra vnitra Xhelala Sveçly napadena.

Kosovská mise NATO oznámila, že vyšetřuje střelbu z „25. prosince v blízkosti hlídky mise NATO v Kosovu“. „Nedošlo k žádným zraněním ani materiálním škodám,“ uvedla v prohlášení.

Srbská premiérka Ana Brnabičová minulý týden uvedla, že situace s Kosovem je „na pokraji ozbrojeného konfliktu“.

Reklama

Související témata:

Doporučované