Hlavní obsah

Státy EU se shodly na prodloužení sankcí proti Rusům, dvě jména zmizela

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Sankce, které Evropská unie uvaluje na ruské a běloruské občany a firmy, budou prodlouženy na další tři roky. Na kroku se na pondělním jednání dohodli velvyslanci členských států při EU.

Článek

Členské státy EU se dohodly na tříletém prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy. Původně se sankce prodlužovaly vždy jen o šest měsíců. Jde o kompromisní dohodu, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři - Michail Fridman a Ališer Usmanov. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Bez dohody by sankce přestaly platit v úterý 22. září.

Shody bylo dosaženo na pondělním jednání velvyslanců členských států při EU (Coreper) v Bruselu, nyní bude ještě zahájena takzvaná písemná schvalovací procedura, aby bylo vše formálně potvrzeno.

Velvyslanci jednali o sankcích již poněkolikáté za uplynulé dva týdny. Často se sešli nejprve ráno, následně vše konzultovali s národními vládami, kompromisu se ale nedařilo dosáhnout. Sankce měly původně vypršet již v úterý 15. září, bylo dosaženo nicméně alespoň shody o prodloužení o sedm dní, aby mohla probíhat další jednání.

Problematické požadavky mělo zejména Slovensko, které požadovalo odstranit ze sankčního seznamu právě Usmanova, uvedl již dříve bruselský server Politico. Překvapivé a pobouřené reakce následně podle agentury Reuters vyvolal krok Francie, která se k Bratislavě přidala. Odvolávala se přitom na obavy o národní bezpečnost. Lucembursko následně začalo požadovat i odstranění Fridmana.

Mluvčí francouzského ministerstva zahraničí odmítl již dříve celou záležitost komentovat. List Financial Times nicméně napsal, že za postojem Paříže stojí pravděpodobně vyjednávání s Ázerbájdžánem. Francie údajně usiluje o propuštění několika francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu a vyřazení Usmanova ze sankčního seznamu má být součástí této dohody.

Podle žebříčku agentury Bloomberg činil Usmanovův majetek začátkem letošního roku 18,8 miliardy dolarů (395 miliard Kč). Miliardář, který zbohatl především díky podnikání spojeném s těžbou a zpracováním kovů, podal v Evropě několik žalob, jejichž cílem bylo zrušení sankcí. Magnát má rovněž majetek v telekomunikačních a internetových společnostech a v médiích. Vlastní také ruský ekonomický deník Kommersant.

Rovněž Fridman patří k nejbohatším ruským podnikatelům. Je spoluzakladatelem Alfa Group a Alfa-Bank, jedné z největších soukromých bank v Rusku. I on sankce napadl u Soudního dvora EU.

Na sankčním seznamu Evropské unie je nyní téměř 3000 lidí a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování. Důvodem pro uvalení sankcí byl podle EU podíl těchto fyzických a právnických osob na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.

Každých 12 měsíců se musí prodlužovat i hospodářské sankce proti Rusku, které jsou zahrnuty v jednotlivých sankčních balíčcích. Sektorové sankce se týkají ruského finančnictví, dopravy, energetiky, průmyslového zboží, ale i obranných produktů. Dosud Evropská unie schválila 21 balíků těchto sankcí. Původně se i tyto sankce musely prodlužovat každých šest měsíců, na červnovém summitu se ale unijní lídři shodli na prodloužení o celý rok.

Doporučované