Berlín boří klišé o pečlivých Němcích. Zpackané má letiště i volby

Jedna ze zažitých představ o Německu zní, že je to země, kde všechno funguje spořádaně, a že její obyvatelé jsou velmi přesní a pracovití. I podle samotných Němců už ale toto klišé neplatí zdaleka tak jako dříve.

O tom, že německá dokonalost může být někdy spíš iluzorní, svědčí aktuální situace v hlavním městě Spolkové republiky. Vedení Berlína si tento týden vysloužilo zahanbující důtku, když zemský ústavní soud rozhodl o neplatnosti výsledků loňských voleb do městského sněmu i zastupitelstev jednotlivých městských částí. Kvůli mnoha pochybením v organizaci voleb se hlasování bude příští rok v únoru opakovat.

Podle soudu se už během přípravy vyskytly natolik „závažné systémové nedostatky“, že byl zdárný průběh voleb v září 2021 ohrožen předem. Množství chyb bylo ojedinělé, i když nešlo o první případ v novodobé historii Německa (v první polovině 90. let se opakovaly zemské volby v Hamburku kvůli chybám na kandidátní listině křesťanských demokratů).

V některých berlínských volebních místnostech chyběly hlasovací lístky, voliči si museli leckdy vystát dlouhou frontu. A ve stovkách případů se hlasovalo ještě dlouho po osmnácté hodině večer, kdy volby oficiálně skončily. Některé komise obdržely volební dokumenty, které patřily jinam. Celkem soud evidoval pochybení u nejméně 20 až 30 tisíc voličů.

Ve stejný den se navíc hlasovalo i v celoněmeckých volbách do Spolkového sněmu. Jeho poslanci tento měsíc rozhodli, že se bude hlasovat znovu jen v necelé pětině všech berlínských okrsků. Stále se ale mohou podávat stížnosti, takže není vyloučeno, že se budou v celém Berlíně opakovat i parlamentní volby.

Verdikt ústavních soudců nebyl překvapivý, svůj názor dali najevo už při veřejném slyšení letos v září. Přesto však po rozsudku dopadla na vedení hlavního města velká vlna tvrdé kritiky šlendriánství městské správy. V komentářích se psalo o „pohromě“, „skandálu“,„frašce“ nebo „berlínském volebním chaosu“.

O další rozruch se postarala berlínská primátorka Francizka Giffeyová ze sociální demokracie (SPD), která prohlásila, že se při organizaci voleb sice staly nepřijatelné chyby, zdráhala se však přímo omluvit a řekla, že vina „leží na bedrech mnohých“.

Nepodpořila ani volání po odvolání stranického kolegy z městské samosprávy, který měl jako tehdejší berlínský senátor pro vnitro v kompetenci i dohled nad pořádáním voleb. „Vaše strana – SPD – nese na této blamáži zdaleka největší zodpovědnost,“ vzkázal primátorce Kai Wegner, předseda nejsilnější opoziční frakce CDU v berlínském sněmu.

Berlín se přitom nepotýká se špatnou pověstí jen kvůli zemským volbám. Na titulky německých novin se v posledních měsících dostal také kvůli chronickému nedostatku učitelů, kterých na školách v hlavním městě chybí přes tisíc. Důvodem jsou hlavně relativně nízké platy.

Už dříve renomé německé metropole pošramotila zdlouhavá a prodražená výstavba nového mezinárodního letiště pojmenovaného podle někdejšího kancléře Willyho Brandta.

Letiště, které se začalo stavět v roce 2006, mělo být podle původních plánů zprovozněno v listopadu 2011. Kvůli chybnému plánování, slabému stavebnímu dozoru a množství technických nedostatků byl termín celkem sedmkrát odsunut a nakonec se letiště otevřelo až v říjnu 2020. Kvůli zvyšovaným nákladům, které nakonec přesáhly sedm miliard eur, se projekt stal symbolem megalomanského projektu, který se vymkl kontrole.