Fico se poprvé sejde se Zelenským. Poznámky si psal u Putina

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Mám na vás velmi nepříjemnou otázku,“ řekl slovenský premiér Robert Fico na začátek jednání s Vladimirem Putinem. „Jak se máte?“ zeptal se pak ruského diktátora odpovědného za invazi na Ukrajinu.

„Jsem naživu, už to je dobré,“ odpověděl mu rozesmátý a možná i trochu překvapený Putin a děkoval za otázku.

Pro kontrast: Německý kancléř Friedrich Merz tento týden o Putinovi prohlásil, že je „možná největší válečný zločinec naší doby“, a zvýšil varování před ruskými hybridními operacemi v Evropě. Šéf Kremlu zároveň proklamoval ochotu jednat o míru, po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem však další kroky blokuje a ve válce pokračuje.

Mezitím si Putin s Ficem vyměňoval komplimenty. Pochválil slovenského premiéra například za jeho proklamovanou „suverénní slovenskou politiku“. Ta má kromě schůzek s Putinem spočívat i v cestě do Pekingu, kde se politici sešli na okraj čínských oslav výročí konce druhé světové války.

Fico řekl, že s Putinem jednal hodinu mezi čtyřma očima. Výsledkem byl mimo jiné Putinův výrok o tom, že prý neplánuje útočit na Evropu, ale také věty o ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském. Slovenský premiér zas v Pekingu opakovaně kritizoval „krátkozrakost“ Evropské unie, která je podle něj „na třetí koleji“ nebo jako žába ve studni.

„Z důležitého rozhovoru (s Putinem) jsem si udělal několik závěrů a poselství, které chci v pátek odevzdat ukrajinskému prezidentovi,“ napsal Fico po schůzce s Putinem.

Jen o něco dříve Fico oznámil, že se v pátek v západoukrajinském Užhorodu sejde se Zelenským. Jednat tam bude i s ukrajinskou premiérkou Julijí Svyrydenkovou. Ke schůzce dojde v době napjatých vztahů. Ukrajina totiž v Rusku opakovaně zaútočila na infrastrukturu ropovodu Družba, který dodává ropu na Slovensko a do Maďarska.

Obě země jsou dál – i tři a půl roku od ruského vpádu na Ukrajinu – na ruské ropě závislé. Na rozdíl od jiných států EU, které diverzifikovaly zdroje energetických surovin ve snaze připravit Rusko o jeden z příjmů jeho válečné ekonomiky.

Maďarsko reagovalo na ukrajinské údery hrozbou „dlouhodobých důsledků“ pro Kyjev a sankcionovalo ukrajinského velitele dronových sil – paradoxně Maďara ze Zakarpatí.

Maďarský premiér Viktor Orbán si také dopisem postěžoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Ten mu odepsal, že je „velmi naštvaný“. Ve čtvrtek však měl Trump na státy zastoupené v takzvané koalici ochotných apelovat, aby nenakupovaly ruskou ropu.

„Prezident zdůraznil, že Evropa musí přestat nakupovat ruskou ropu, která financuje válku – Rusko totiž za jeden rok obdrželo od EU 1,1 miliardy eur na prodeji pohonných hmot,“ citovala agentura Reuters nejmenovaný zdroj z Bílého domu.

Taková výtka by znamenala trhlinu v Trumpových vztazích s Orbánem, na kterých si maďarský premiér velmi zakládá. Trump je však v zahraniční politice nepředvídatelný a nekonzistentní.

Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár volil ohledně Družby mírnější slovník než Maďaři. Útok na ropovod ale nese Bratislava nelibě. To je patrné i z Ficova vystoupení v Pekingu, kde řekl, že bude „silně protestovat“ proti zásahům ropovodu v Rusku.

Od Putina pak dostal radu, že Slovensko má Ukrajině kvůli útokům v Rusku utnout energetickou pomoc.

Úsměvy ne. Ukrajinská diplomacie včetně prezidenta Zelenského si už letos několikrát – rétoricky – sundala rukavice a Maďarsko i Slovensko otevřeně kritizovala za proruské postoje.

Ukrajinské zpravodajské servery o Ficovi a jeho vztazích s Kremlem píší často a podrobně. Tento týden si média všimla jeho výroků o normalizaci vztahů s Moskvou a snahy zvýšit dovoz ruských surovin na Slovensko.

K roztržce mezi Kyjevem a Bratislavou došlo už na přelomu roku, kdy přes Ukrajinu přestal podle dopředu oznámeného plánu proudit plyn. Premiér Fico na to reagoval předvánoční cestou za Putinem do Kremlu, jíž prolomil určité tabu. Zelenskyj pak napsal, že Fico udělal chybu, když vsadil na Moskvu místo na vlastní zemi, na sjednocenou Evropu a na zdravý rozum.

Cesta do Moskvy vyvolala na Slovensku sérii protivládních demonstrací a premiér pak přišel s teorií o pokusu o státní převrat. Ukrajině kvůli uzavření plynovodu z Ruska vyhrožoval odstřižením od slovenské energetické sítě.

„Pokud to bude nevyhnutelné, zastavíme dodávky elektrické energie, kterou Ukrajina naléhavě potřebuje při výpadcích sítě,“ hrozil a Kyjev obvinil ze sabotáže a Zelenského z korupce.

Později v lednu dodal, že má už Zelenského „plné zuby“. Zároveň ho pozval na jednání na Slovensko. „OK. Přijeďte v pátek do Kyjeva,“ odpověděl lakonicky ukrajinský prezident. Fico odmítl.

Spor nakonec vyzněl doztracena a Ukrajina neustoupila. Rusko od té doby dodává plyn na Slovensko přes Turecko.

Tentokrát se hlavní spor týká dodávek ropy, které Rusko posílá ropovodem Družba.

Zatímco s Putinem se Fico viděl za poslední rok už potřetí (dvakrát v Moskvě a jednou v Pekingu), se Zelenským půjde o vůbec první bilaterální schůzku. Konat se nebude v Bratislavě ani v Kyjevě, ale v Užhorodu na ukrajinsko-slovenských hranicích.

Kyjev dosud Fico nenavštívil, i když o ukrajinské metropoli v minulosti prohlašoval, že tam „žádná válka není“. Za rok a čtvrt ve funkci na Ukrajinu ještě nevyrazil ani slovenský prezident Peter Pellegrini.

Slovenští politici se dosud se Zelenským potkávali jen na unijních summitech, kterých se ukrajinský prezident účastnil jako host.

Zelenskyj dorazil do Užhorodu z pařížského jednání koalice ochotných – v té se Slovensko neangažuje. Už ve čtvrtek večer přistál ukrajinský prezidentský speciál na letišti v Košicích.

Fico přiletí přímo z Číny, kde ještě ve čtvrtek jednal s čínským prezidentem.

V Užhorodu už Fico jednal loni v lednu a v říjnu s tehdejším ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Jednání byla pragmatická, navzdory rozdílům.

Robert Fico totiž dlouhodobě zpochybňuje protiruské sankce, které přijala EU. Jeho vláda také opakovaně omezila poskytování státních příspěvků na ubytování uprchlíků z Ukrajiny a staví se i proti přijetí Ukrajiny do NATO.

Podle slovenského úřadu vlády bude hlavním tématem jednání energetická infrastruktura.

Ukrajinský server Hlas Karpat navzdory rozdílům píše i o styčných bodech, které se týkají hlavně ekonomických vztahů. Obchod mezi Slovenskem a Ukrajinou totiž letos podle Eurostatu vzrostl o 15 procent, hlavně díky energetice a dopravním projektům.

Důležitým tématem je podle Hlasu Karpat dokončení evropské železniční trati do Užhorodu, která má propojit Zakarpatí s Košicemi, Budapeští a dalšími městy EU bez technických bariér. Projekt by mohl zvýšit přepravu zboží o 30 procent a nastartovat místní turistiku i obchod.

Server připomíná i Ficův postoj ke vstupu Ukrajiny do EU, který se liší od zamítavého postoje maďarského premiéra Viktora Orbána.

„Navzdory své rétorice Fico chápe, že vstup Ukrajiny do EU podpoří slovenské podnikání, zejména v pohraničních oblastech, jako je Zakarpatská oblast,“ cituje server expertku Olenu Getmančukovou z Kyjevského institutu světové politiky.

Po jednání prezidenta s premiérem by měla následovat společná tisková konference.