Hráz padla. Rýsuje se první spojení Fica s extremisty

/Od spolupracovnice na Slovensku/

Letošní komunální volby v Prešově, třetím největším městě Slovenska, odhalí kromě jména budoucího župana i to, zda vládní strany dokážou spolupracovat s ultranacionalistickou Republikou.

Europoslanec a kandidát extrémní pravice Milan Mazurek už získal nepřímou podporu od premiéra Roberta Fica. „Mohu říci naprosto jasně, že pokud voliči Směru dostanou dvojici Majerský a Mazurek, budou přesně vědět, koho volit – a rozhodně to nebude Majerský,“ prohlásil předseda Směru v pořadu Sobotní dialogy Rádia Slovensko.

V případě Směru je to poprvé, co strana nepodpořila vlastního kandidáta. Zájem postavit Mazurkovi protikandidáta neoznámily ani Hlas a SNS.

Hlas přitom do posledních voleb vyslal Michala Kaliňáka, který byl společným kandidátem i Směru, SNS a Maďarské aliance. Letos se ale o přízeň voličů ucházet nebude, jak potvrdil Seznam Zprávám.

Dvaatřicetiletý Mazurek je tak zatím nejvýraznějším protikandidátem současného šéfa kraje Milana Majerského.

„Pan Majerský udělal velký obchod s Progresívním Slovenskem, že pokud ho PS podpoří při kandidatuře v Prešovském kraji, tak za to na sněmu KDH oznámí, že nepůjde do vlády se Směrem, s Hlasem a SNS,“ vymezil se Fico v rozhovoru proti poslanci a předsedovi Křesťanskodemokratického hnutí.

Připomeňme, že v posledních krajských volbách získal Majerský 111 tisíc hlasů, Kaliňák 83 tisíc hlasů a Mazurek 29 tisíc. Absence koaličního kandidáta a podpora Směru tak hrají v Mazurkův prospěch.

O podporu Směru se veřejně uchází i ministr informatizace, regionálního rozvoje a investic Samuel Migaľ, dohodu s Ficovou stranou ale uzavřenou nemá.

„Je logické žádat o takovou podporu jako ministr vlády Roberta Fica na ministerstvu v politické gesci Směru. Pravdou je, že je tato otázka stále otevřená,“ řekl Migaľ Seznam Zprávám. Zatím nicméně v koalici není nikdo, kdo by ho veřejně podpořil.

Mluvčí Republiky Ondrej Ďurica na dotaz Seznam Zpráv reagoval, že u Mazurkovy kandidatury nemají informaci o tom, že by Směr svoji podporu stáhnul. „Absolvovali jsme jednání a ctíme dohody. Jestli se něco změnilo od momentu, kdy do toho vstoupil ministr-vyděrač? Uvidíme. Nemáme ale informaci, že by tomu tak bylo,“ řekl.

Migaľ už při oznámení kandidatury uvedl, že k rozhodnutí kandidovat přispělo i to, kdo jsou hlavní favorité. „Je tu kandidát, vůči němuž mají lidé v Prešovském kraji velké výhrady - mám na mysli současného předsedu. A potom je tu další kandidát, který je odsouzeným extremistou v kraji, který má silný protifašistický ráz. Přijde mi smutné, že jsou v nabídce tito dva kandidáti,“ citoval ho server Sme.

Když před deseti lety Robert Fico oznamoval vznik vlády s maďarskou stranou Most-Híd a SNS, jejím cílem bylo „postavit hráz proti extremismu“. Ten představovala Lidová strana Naše Slovensko Mariána Kotleby se 14 poslanci. Motto se dostalo i do tehdejšího programového prohlášení.

„Vláda použije všechny právní i politické prostředky, aby nedala extrémismu šanci a zastavila tak další antisystémovou erozi parlamentní demokracie. Na úspěchu dnešní vládní koalice závisí i další vývoj standardní parlamentní a stranické politiky na Slovensku. Toto je výzva pro všechny zodpovědné občany státu a zároveň politický závazek a důvod vzniku dnešní většinové koaliční vlády – vlády státotvorné dohody,“ psalo se v dokumentu.

Právě v Kotlebově hnutí začal Milan Mazurek svoji politickou kariéru. V září 2019 se stal prvním slovenským poslancem, který přišel o mandát poté, co byl odsouzen za úmyslný trestný čin hanobení rasy, národa a přesvědčení. Stalo se tak poté, co v žilinském Rádiu Frontinus mluvil o „celé komunitě cikánských asociálů“.

Fico se Mazurka už tehdy zastal s tím, že politik řekl to, co si myslí celé Slovensko. „Pokud někoho popravíte za pravdu, uděláte z něj národního hrdinu,“ dodal lídr Směru.

Mazurek se svými výroky zviditelnil už před vstupem do parlamentu. Mluvil například o tom, jak je „historie úplně překroucena vítězi a Chazary“. „Neobhajuji žádný režim, ale o třetí říši víme jen lži a pohádky o šesti milionech a mýdle ze Židů. O Hitlerovi se učí samé lži.“ Z roku 2015 se dochovala videa, na nichž Mazurek křičí na muslimskou rodinu nedaleko bratislavského hlavního nádraží: „Je*u vašeho Alláha.“

V podobném stylu pokračoval i v parlamentu. Jednou z jeho prvních iniciativ coby poslance byl návrh uctít minutou ticha prezidenta fašistického Slovenského štátu Jozefa Tisa. „Je to den výročí justiční vraždy našeho jediného skutečného prezidenta, pana Jozefa Tisa,“ obhajoval nápad na plénu Národní rady s připnutou černou stužkou.

Nejde jen o říjnové volby do samospráv obcí a krajů. V současné vládě se najdou i politici, kteří s Republikou počítají i do parlamentních voleb, které Slovensko čekají příští rok.

„Máme různá měření. Ukazuje nám velký průnik voličů Směru a Hlasu, ukazuje nám větší efekt u SNS a Republiky. Menší efekt je Směr - SNS nebo Směr - Republika. Bloky, které můžou vzniknout ve středolevém pásmu, mohou být různé,“ řekl před časem předseda SNS Andrej Danko v rozhovoru pro projekt 360tka Michala Kovačiče.

Republika, která od nástupu Ficovy čtvrté vlády kritizovala kroky spojené s konsolidací a zahraniční politikou, v posledních týdnech své výroky mírní. Nadále ale tvrdí, že slovenská politika potřebuje generační obměnu.

Spolupráci se Směrem před parlamentními volbami připustil veřejně i Milan Uhrik. „Snažíme se získat oficiální podporu. Stejně tak předpokládám, že i my podpoříme některé kandidáty v jiných regionech,“ řekl ve vysílání STVR. „Věřím, že se to promítne i do příštích parlamentních voleb.“