„Já bych je postřílel,“ znělo u pohrobků Kotleby. Seznam nepřátel je jasný

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštního zpravodaje na Slovensku/

„Jednání v Rusku by nebylo problém. Nikdy jsem se netajil tím, že je ruský velvyslanec na Slovensku můj přítel. Setkali jsme se jako kolegové a odešli jsme jako přátelé. Našli jsme společnou řeč,“ říká slovenský poslanec Miroslav Suja z hnutí Republika. „Kontakty máme, protože když někomu naschvál neškodíte, tak nemá důvod s vámi nemluvit,“ zdůrazňuje místopředseda krajně pravicové strany.

Odpovídá tak na dotaz z publika, který dostal tři dny před volbami na stranickém mítinku v kině Tatra v asi osmitisícovém městečku Vráble. Do zmodernizovaného kina s pohodlnými sedačkami dorazilo na odpolední setkání s politiky Republiky asi padesát lidí. To považují organizátoři vzhledem k velmi teplému počasí za úspěch.

U vchodu dostávám graficky docela zdařilé volební noviny, propisku, samolepku a tatranku Republikánku. V sále, který se nakonec zaplní z necelé poloviny, jsou hlavně muži středního a staršího věku. Na poslední chvíli si přede mě ještě sedají čtyři mladíci. Pódiu dominuje banner „Bude klid a mír“.

Mítink strany, která vznikla odštěpením poslanců od extremistické Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby, začíná přesně, a svižně. Nynější poslanci Republiky v roce 2021 svůj odchod z LSNS zdůvodňovali protestem proti Kotlebově centralizaci moci. Nové hnutí se snaží prezentovat jako umírněnější a prosazuje image „pouhé“ ultranacionalistické strany.

Poslanci sice vyměnili kotlebovské stejnokroje za bílé košile a saka, ale silný závan neofašismu na nich ulpěl už natrvalo. Přední tváří je například odsouzený rasista Milan Mazurek. To, že partaj nezapře své krajně pravicové kořeny, je patrné i na akci v kině Tatra.

Kandidát Marek Géci, který se ujímá slova jako první, mluví rychle, rázně, pomáhá si gestikulací a několikrát skoro až křičí. Hned začne výčtem nepřátel, kteří stojí proti hnutí, a tím pádem i proti lidem na Slovensku. První na řadě jsou „mainstreamová média“, následuje „banda babráků“, tedy bývalá vláda, „covidový režim“, „psychopat Matovič“, „progresivní šílenci“ a opakovaně jako úhlavní nepřítel prezidentka Zuzana Čaputová.

„Vyšetříme všechna covidová zvěrstva, která se tu děla,“ avizuje Géci. Od covidu-19 chaoticky skáče na další a další témata.

Nápadně opálený místopředseda hnutí Miroslav Suja navazuje na Géciho a nejprve se zdá, že bude mít klidnější a tišší projev. Jenže to trvá jen chvilku – pak Suja zrychlí tempo, zvýrazní intonaci a přidá na hlasitosti, a k mikrofonu už se až do konce akce nedostane nikdo z pětice hostů na pódiu.

Suja doslova chrlí jedno obvinění „elit“ za druhým, střídá desítky témat – u žádného ale nezůstává déle než minutu. V jednu chvíli hovoří o plagiátorství slovenských politiků, pak hned o schodku rozpočtu, dehonestaci vojáků a o dvě věty později o Ukrajině.

„Co nebylo zabetonované, to všechno šlo na Ukrajinu,“ tvrdí Suja. „Za dobrotu na žebrotu. Naše vláda slepě poslouchá, co jí přikážou v Bruselu a v USA, Kyjevu jsou až po paty vy víte kde,“ říká dál k tématu Ukrajiny.

Suja také přesvědčuje voliče o nutnosti reformovat Evropskou unii a také o potřebě referenda o setrvání Slovenska v NATO. „Abychom mohli vystoupit z NATO, musíme mít bojeschopnou armádu, což se teď nedá, a samozřejmě se nesmí přijmout Ukrajina do struktur NATO, protože to je začátek třetí světové války,“ říká politik.

Mítink skutečně graduje až ve chvíli, kdy publikum dostane možnost klást dotazy. Otázka od otázky je emociálnější, což se odráží i v celém sále.

„Kdy se řekne pravda, že Rusové za tu válku nemůžou, ale že je k tomu dohnali Američané?“ ptá se poslance Suji postarší muž sedící v řadě vedle mě. Okolí přitom souhlasně mručí a přitakává. Politik odpovídá mimo jiné výroky o „upalování Rusů zaživa fašisty“.

„Pravda se nehodí, média a politici na vás zaútočí a zlikvidují vás. Je to křičící menšina. Většina je zticha, což chceme změnit. Progresivce nepřesvědčíte, musíte je odstavit,“ říká Suja.

„Odstavením“ má prý na mysli porážku liberálů v demokratických volbách. Zatímco on prý progresivce respektuje, oni chtějí jiné názory zničit. „Útočí, aby vás vyhodili z práce, vadí jim, že studujete, vadí jim, že jsem ve Svazu protifašistických bojovníků. Nerespektují jiný názor,“ hřímá Suja.

K publiku zřejmě doléhá trochu jiné než proklamované sdělení o demokratickém boji. Z řady za mnou se totiž v tu chvíli sice polohlasně, ale dost zřetelně a mrazivě ozve: „Já bych je postřílel.“

Během toho, co Suja odpovídá, nejde o jedinou takovou poznámku z publika. Mladý muž v předních řadách vykřikl výzvu ke „střílení buzerantů“. Následovala poté, co se Suja ohradil proti tomu, že prezidentka Zuzana Čaputová navštěvuje s některými zahraničními politiky místo loňského teroristického útoku před bratislavským queer podnikem Tepláreň.

„Mně je jedno, kdo tam s kým spí, co si tam dělají, ale tohle návštěvy na Slovensku vidět nemají. To, co se tam stalo, je neospravedlnitelné, nikomu nemáme sahat na život kvůli tomu, jaký je, ale udělat z toho mýtus, tak to ne,“ říká místopředseda hnutí.

Záhy poté se pouští do kritiky médií a obsahu seriálů. „Buzeranty a černochy nemusíme dávat na sílu do televize,“ ozřejmuje svůj pohled na aktuální tvorbu.

Mítink končí výzvou, aby lidé volili číslo 25. U východu pak stihnu ještě čtveřici mladíků, kteří seděli v kině přede mnou. „Já jsem sem zašel jen z legrace,“ říká jeden z nich.

O dojmech se moc bavit nechtějí. Ptám se jich, co říkají na výkřiky o „postřílení progresivců a buzerantů“, které před chvilkou v kině zazněly. „Takhle úplně ne. Ať si žijí, ale ať se nepředvádějí,“ říká jeden ze čtveřice. „Ať to necpou lidem před oči,“ dodává jeho kamarád. Představí se nakonec jen jako devatenáctiletý Samuel.

Koho bude volit, zatím ještě zvažuje. „Kdyby mělo vyhrát Progresivní Slovensko, tak radši budu volit Směr než Republiku,“ říká Samuel. K parlamentním volbám půjde poprvé v životě.

Republika ale dokáže oslovit i „opak prvovoliče“. Na mítinku byla čtyřiaosmdesátiletá seniorka Bětka Ďurišová. „Poslechla jsem si je, a mají dobrý program. Minule jsem volila Pellegriniho, teď budu volit je. Starají se o důchodce, mluví o zdravých potravinách a půdě. Jsem sama, mám nízký důchod, energie jsou drahé, doplácela jsem za plyn…,“ vyjmenovává důvody.

V posledních průzkumech před volbami se hnutí Republika pohybuje kolem 7 až 8 procent a poprvé může mít reálný vliv na formování vlády. Jestli najde úrodnou politickou půdu ve městě Vráble, se uvidí ve volební sobotu.

Ve volbách v roce 2020 tu s 24 % zvítězila strana Směr. Její náskok nad OLaNO Igora Matoviče byly pouhé dva hlasy. Krajně pravicoví kotlebovci tu získali 7,6 %.

Město dlouhých dvacet let vedl primátor z řad křesťanských demokratů. Po loňských volbách ho vystřídal primátor z řad regionálního hnutí navazujícího na liberálního primátora Bratislavy.

Obec profituje z blízko řádově větší Nitry, ale také z místního průmyslového parku, který se rozvíjí od roku 2000. Díky tomu byla loni ve městě míra nezaměstnanosti kolem tří procent.