Žijí v zapadákově a nikdo se o ně nestará: pro vodu do studny, proud zase nejde

/Od zvláštního zpravodaje na Slovensku/

Jihoslovenská obec s maďarsky hovořícím romským obyvatelstvem leží v regionu Gemer nedaleko Rimavské Soboty. Výstižněji než jako periferii by asi zdejší romské a maďarské vesnice popsat nešlo.

„Jezdil jsem do Maďarska do firmy Bosch a s generálním ředitelem jsem se dohodl, že tu začne dělat nábor. A od té doby odsud každý den ve dvou směnách jezdí 80 až 150 lidí do boschky. Pak je tu ještě továrna Yura na autosoučástky, a lidé si hledají práci,“ vysvětluje starosta. „Podařily se i nějaké projekty, v rámci kterých lidi mohla zaměstnat obec, a lidé se naučili,“ dodává.

Sociální situace se podle něj zlepšuje a snad bude i dál.

Ve funkci je Aladár Bari už třetí volební období. Pozice starosty je v obcích, jako jsou Radnovce, silná. I teď se na ně lidé obracejí s dotazy, koho mají volit v sobotních předčasných parlamentních volbách.

Obvykle tu vyhrávají maďarské strany, ale letos může dojít ke změně. Bari totiž podporuje známého slovenského sociologa Ábela Ravasze, který kandiduje za stranu Svoboda a solidarita (SaS nebo také Saska).

Právě s politikem maďarské národnosti procházíme ve středu celou obec, kam přijel v poslední den kampaně před moratoriem mobilizovat voliče s heslem „Jiný Maďar se do parlamentu nedostane“. „Ze třech maďarských stran se podle průzkumů nedostane do parlamentu ani jedna. Z romských stran taky žádná,“ vysvětluje heslo nestraník Ravasz.

Na kandidátce Sasky je na 31. místě. Tolik poslanců pravděpodobně strana mít nebude, protože má podporu jen kolem sedmi procent. Ravasz proto spoléhá, že ho Maďaři a Romové v mikroregionech na jihu a východě Slovenska v sobotních volbách vykroužkují až do Národní rady.

„Hodně jsem tu pomohl, takže se starostům připomínám, že existuju a že kandiduji,“ říká sociolog, jenž se při práci s menšinami často pohybuje v terénu. Na Gemeru, o kterém mluví jako o „srdcovce“, založil několik neziskových organizací, pracoval tu i jako zmocněnec vlády pro romské komunity. „Je tu velmi výrazná maďarská komunita a výrazná romská komunita. Je to tak třetina Maďarů, třetina Romů a třetina Slováků,“ vysvětluje.

Gemer patřil kdysi k industrializovaným regionům, těžila se tu železná ruda, ale průmysl padl a region na periferii se teď potýká s vysokou nezaměstnaností, chudobou a nezájmem centra. „Viktor Orbán si tu může dělat kampaň na maďarské podpoře školních autobusů a obnově budov, protože Slovensko to jako stát nedělá. I Slováci na jižním Slovensku mají pocit, že žijí v zapadákově a nikdo se o ně nestará,“ podotýká Ravasz.

Příčinu vidí v tom, že si slovenské strany nemyslí, že tu přilákají voliče, a proto do regionu nemíří ani investice. Sociolog to označuje za „maďarský pragmatismus“ slovenských politiků.

Ještě víc specifická je pak komunita maďarsky mluvících Romů, kterých je v zemi na 100 tisíc. „Pro Romy to jsou Maďaři, pro Maďary jsou to Romové a pro Slováky nepochopitelná menšina,“ objasňuje jejich postavení Ravasz. Situaci lidí řešil jejich aktivizací.„Prvotní záměr byl vytvořit aktivisty, kteří reprezentují vlastní obce a realizují v nich malé okrašlovací projekty,“ říká Ábel Ravasz.

Do parlamentu kandidoval sedmatřicetiletý Ravasz už v roce 2020 za stranu Most-Híd. Tehdy dostal jedenáct tisíc preferenčních hlasů, jenže strana nepřekročila volební práh a do parlamentu se nedostala.

Teď by mělo Ravaszovi k vykroužkování podle jeho výpočtů stačit až pět až sedm tisíc preferenčních hlasů. „Spoléhám, že mě zná dost lidí na to, aby mě vykroužkovali,“ říká se zřejmou sebejistotou. Planá slova to ale podle reakcí lidí v obci nejsou.

„My spolupracujeme kolik? Už devět, deset let? Možná i víc. Známe se,“ říká směrem k Ravaszovi během obchůzky Radnovců starosta Aladár Bari.

Ve volbách před třemi lety v Radnovcích volil Sasku, za kterou letos kandiduje Ábel Ravasz, jen jeden člověk. „To se letos určitě změní, protože ho tady velmi dobře znají, lidé ho vídají skoro každý měsíc,“ myslí si starosta. K volbám tu chodí 65 procent lidí.

Až po chvíli si v jazykovém slovensko-maďarsko-romském Babylonu vlastně všimnu, že na mě starosta mluví česky. „Makal jsem sedm let v Jihlavě,“ objasňuje mi náhlé přepnutí do češtiny Aladár Bari.

Zrovna ve středu kvůli opravám v obci nejde elektřina. „To je tak zařízené, aby nešla, aby se snadněji dělala kampaň,“ žertuje Ravaszův spolupracovník János Zsíros.

V nezvykle horkém podzimním odpoledni je vesnice plná lidí. Někteří nosí domů vodu z obecní studně, protože ve vesnici není vodovod ani kanalizace. Další prostě jen klábosí.

Vidět jsou hlavně děti, které tvoří bezmála čtyřicet procent obyvatel a přibývá jich. Dojem věkově mladé vesnice potvrzuje i dokončování stavby nové mateřské školy, která doplní zdejší první stupeň základní školy.

Rušno je i před třemi bloky patrových řadových jednotek. Jde o sociální byty, jejichž projekt před pár lety realizoval starosta.

U každého vchodu se Ábel Ravasz krátce zastaví, prohodí pár slov a s lidmi zažertuje. Připomíná jim, ať jdou volit a dává jim kartičku s podobiznou a zakroužkovaným číslem 31. „Všichni říkají, že přijdou, ale to ještě nic neznamená,“ je si vědom.

Proto sází na kontaktní kampaň. „Začali jsme koncem června. Na ostro kampaň běží od poloviny srpna. Celé září se denně ve větších městech na jižním Slovensku účastnil Ábel diskuzí s lidmi,“ bilancuje volební agitaci Ravaszův asistent Richard Vaško.

Ravasze s nabídkou kandidatury ve volbách oslovila sama strana SaS. Partaji vytvořil i program pro národnostní menšiny. Je v něm například slib přijetí zákona o postavení národnostních menšin. Věci, které se jich týkají, jsou totiž rozesety do pasáží v různých zákonech, a nemají všeobecný rámec.

Strana SaS s jejím předsedou Richardem Sulíkem platí za ekonomicky liberální a hodnotově mírně konzervativní. „Saska je trochu napravo od mého nastavení, já jsem víc sociální liberál, ale základní shoda tam je,“ říká její kandidát. Při rozhodování o kandidatuře byla pro Ravasze důležitá i jistota, že strana nevytáhne před volbami romskou nebo maďarskou kartu.

Podle posledních průzkumů by se strana SaS do Národní rady dostat měla. Ankety ale asi nezohledňovaly intenzivní útok předsedy hnutí OLaNO Igora Matoviče na předsedu SaS Sulíka. Matovič vytáhl na bývalého vládního kolegu jeho údajné SMS s finančníkem z Penty Jaroslavem Haščákem. „Od té doby, co to Matovič zveřejnil, se nás na to nikdo ani jednou nezeptal,“ říká ovšem k věci Richard Vaško.

S Ábelem Ravaszem zmíníme i „českou stopu“ ve straně SaS. Za její letošní kampaní totiž stojí bývalý marketingový stratég Andreje Babiše Marek Prchal. „Dělá silnou, emoční kampaň, promlouvat lidem na první signální. Jsou tam silné barvy, silné emoce. Určitě má ale Saska rozpoznatelnou kampaň,“ říká Ravasz. Jestli se ale povedlo českému politickému marketérovi správně odhadnout slovenského voliče, to si není úplně jistý.