Zprávy z bojiště: Na Doněcku hrozí vytvoření velkého „kotle“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V dnešním díle Zpráv z bojiště se zastavíme u dvou oblastí, ze kterých máme nejen nejlepší informace, ale zároveň jsou dnes nejkontrastnějšími úseky fronty: v oblasti severně od města Sumy a na pokrovské frontě v Doněcku.

Připomeňme si předem, že fronta u města Sumy vznikla letos na jaře poté, co byly ukrajinské jednotky donuceny ustoupit z území, které obsadily v Kurské oblasti. Ruské jednotky tehdy postupně pronikly zhruba na 20 kilometrů daleko od severního okraje města.

Ukrajinské velení tu nasadilo nezanedbatelnou část svých záloh. Těm se pak v posledním týdnu podařilo osvobodit dvě vesnice, Kindrativku a Andrivku. Jde o první podobný územní zisk po několika měsících.

Zároveň je ovšem jasné, že vítězství nemohlo být zadarmo. Satelitní snímky a videa z místa ukazují stovky kráterů po dopadech leteckých pum v obou vesnicích, či spíše vesničkách, které systematicky ničí vše, co by mohlo sloužit jako úkryt. Protiútok za takových podmínek byl nepochybně nákladný.

Fronta se v této oblasti alespoň prozatím stabilizovala. Význam tohoto úseku přitom dalece přesahuje boj o jednotlivé vesnice. Případný ruský úspěch a postup směrem na jih by byly pro ukrajinskou stranu přímo strategickým neúspěchem, protože válka by se přesunula do míst, kde se od roku 2022 nebojovalo. Nasazení elitních, i když válkou opotřebovaných jednotek na ruské straně naznačuje, že Moskva dávala operaci alespoň nějakou šanci na úspěch.

Zároveň to Kyjev donutilo nasadit v oblasti kvalitní zálohy, které pak nemůže použít jinde. Sumská fronta tak sice momentálně nepředstavuje akutní hrozbu kolapsu, ale efektivně plní svůj účel: Váže cenné ukrajinské vojáky a techniku, která zoufale chybí o stovky kilometrů jižněji.

Nejtvrdší boje se znovu odehrávají v průmyslové krajině Doněcké oblasti. Zde se ruské velení snaží zúročit úspěchy z jara a léta a dosáhnout strategického cíle – obklíčení a obsazení aglomerace kolem města Pokrovsk. Kritickým bodem stále zůstává oblast severovýchodně od města.

Nejprve znovu krátkou rekapitulaci: Poté, co se ruským jednotkám na jaře podařilo prolomit obranu a překročit řeku Kazennyj Torec, začaly uplatňovat metodu „květu“ – místo postupu jedním směrem rozvinuly útok do několika stran současně. Tím roztáhly ukrajinskou obrannou linii, znemožnily efektivní přesuny záloh a vytvořily si podmínky pro další postup.

Velké obavy budily zprávy o možném ruském postupu přímo na východ, tedy v podstatě směrem k Pokrovsku. V posledních dnech se hlavní směr útoku invazních sil přesunul severně od dosavadního postupu a nyní se plně soustředí na dobytí vesnice Bilicke, kde Rusové doufají, že najdou slabé místo v obraně.

Útoky probíhají jako obvykle téměř výhradně s pomocí malých pěchotních skupin. Nejde tedy o „lidské vlny“. Ruské úsilí se v poslední době ovšem stále více zaměřuje především na systematické vyhledávání a ničení ukrajinských týmů operátorů dronů, alespoň tedy v úsecích, kde působí kvalitnější oddíly invazní armády.

Právě masivní nasazení dronů bylo klíčovou výhodou ukrajinských obránců. Kvalitnější ruské jednotky dnes dokážou – alespoň částečně – výhodu eliminovat a k nasazení pěchoty dochází až po „oslepení“ obrany v daném úseku.

Pokud se ruský postup nepodaří zastavit – a to se zatím nedaří –, situace se může rychle změnit z vážné na kritickou. Ruský výběžek, který se táhne podél silnice na Kosťantynivku, se za poslední tři měsíce proměnil v hlubokou „kapsu“ o délce přes deset kilometrů. Ta nyní tvoří východní rameno kleští, které se mohou brzy sevřít kolem celé pokrovské aglomerace.

Ruské jednotky se nacházejí jen jednotky kilometrů od silnice T0515, která sloužila dlouho pro zásobování Pokrovsku (v současné době je tak blízko ruským liniím, že bude asi pro dopravu příliš nebezpečná). Zdroje deníku Ukrajinska pravda přímo z bojiště k 29. červenci uváděly, že ruské hlídky byly spatřeny zhruba kilometr od této důležité komunikace.

Tento nebezpečný vývoj staví ukrajinské velení před nesmírně těžké dilema. Na Ukrajině sílí hlasy varující před opakováním scénáře z Bachmutu či Avdijivky, kde se obránci drželi pozic do poslední chvíle a ústupové cesty se nakonec zúžily na úzké koridory pod přímou palbou nepřítele.

„Riskujeme ztrátu lidí, kteří na tomto směru zadržovali nepřítele téměř rok,“ uvedl pro Ukrajinskou pravdu nejmenovaný velitel roty a dodal: „Obáváme se ztráty jak pozic, tak i vojáků.“ Z jeho dalších vyjádření je zjevné, že jeho jednotka by potřebovala zkrátit frontu, protože na obsazení té současné nemá dostatek pěchoty.

Znepokojení zvyšuje i postřeh respektovaného analytika vystupujícího pod přezdívkou Tatarigami_UA. Ten krátce po svém obecnějším hodnocení situace dodal, že vývoj na jednom z křídel se vážně zhoršil a že se zdá, že na oficiální úrovni dochází ke „zlehčování situace“.

Jiné kroky ukrajinského velení ovšem naznačují, že situaci skutečně vnímá jako velmi nebezpečnou. Snaží se totiž v posledních dnech systematicky narušovat logistické zázemí ruské armády v této oblasti.

Ukrajina provedla sérii úderů dálkovými drony na železniční trať spojující vojenskoprůmyslová centra Volgograd a Rostov na Donu. Zásahy zničily několik trakčních stanic, které napájí pohyb na trati, a také vlakovou soupravu s pohonnými hmotami.

Analýza úderů ukazuje na to, že cílem je přerušit nebo alespoň zpomalit přísun materiálu a posil pro ruské jednotky. Rusko nepochybně má kapacity škody opravit či nahradit, ale i jen dočasné narušení tohoto toku může v kritických dnech poskytnout obráncům na frontě drahocenný čas a otupit ruský tlak.

Situace u Pokrovsku je pro Ukrajinu nejvážnější za mnoho měsíců. Hrozba operačního obklíčení několika brigád je reálná a vyžaduje od ukrajinského velení rychlá a nesmírně těžká rozhodnutí. Je zřejmé, že pokračování v obraně za každou cenu může vést ke zbytečným ztrátám, které si země nemůže dovolit.

Organizovaný ústup na předem připravené obranné linie západněji je sice vojensky logickým řešením, ale politicky a morálně jde o bolestivou ztrátu. Navíc není vlastně jasné, jak dobře jsou další linie obrany připravené. Na videích či záběrech vypadají mohutně, není například jasné, do jaké míry je chrání minová pole, která jsou dnes na ukrajinské frontě jedním z nejúčinnějších obranných opatření. Či jak dobře jsou připravena proti útokům dronů.

Kolik času je na další přípravu, není jasné. Je velmi pravděpodobné, že pokud bude ruský postup na východním křídle pokračovat, je jen otázkou času, kdy se Moskva pokusí aktivovat i západní rameno kleští. To by znamenalo obnovení silného tlaku ve směru na obce Udačne a Kotlyne. Ukrajinská obrana zde byla doposud pevná a držely ji schopné jednotky, ale rostoucí tlak a nutnost přesouvat posily na ohroženější úseky ji mohou oslabit.