Hlavní obsah

Není divu, že Pavlova kritika přišla po schůzce s Čaputovou, říká Erik Kaliňák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: FB/Erik Kaliňák

Erik Kaliňák se svým strýcem, exministrem vnitra Robertem Kaliňákem. Oba jsou politici strany Směr a kandidují na 6. a 7. příčce kandidátky.

Reklama

„Za naši stranu řeknu, že přivřeme oči,“ reagoval Erik Kaliňák v rozhovoru pro Seznam Zprávy na slova českého prezidenta Pavla, že v případě vlády Roberta Fica se zřejmě zhorší česko-slovenské vztahy.

Článek

/Od zvláštního zpravodaje na Slovensku/

„Ze Súmračné nejde mír,“ stojí na velkém volebním plakátu s podobiznou předsedy strany SaS Richarda Sulíka. Kdyby v cestě nestály panelové domy, byl by Sulíkův vzkaz vidět přímo z centrály strany Směr-SD Roberta Fica. Partaj sídlí právě v Súmračné ulici v bratislavské části Ružinov.

Za „stranu míru“ označuje Směr její místopředseda Erik Kaliňák, se kterým Seznam Zprávy hovořily v jednopatrovém stranickém sídle obklopeném panelovými domy. Zatímco ve volbách v roce 2020 kandidoval za Směr na posledním 150. místě, teď se dvaatřicetiletý politik uchází o poslanecký mandát ze šesté pozice.

Hned za ním je na kandidátce jeho strýc a exministr vnitra Robert Kaliňák. Oba se velmi pravděpodobně stanou poslanci strany, která má po třech a půl letech v opozici nakročeno k volebnímu vítězství.

Erik Kaliňák je od léta 2021 místopředsedou Směru, ve kterém figuruje i jako „kreativní manažer“, čili tvůrce obsahu na sociálních sítích politiků. V rozhovoru vysvětluje, čím se liší „slovenská sociální demokracie“ od evropských sociálnědemokratických stran, i proč nazývá ruskou agresi proti Ukrajině „americkým mlýnkem na maso“.

„Za naši stranu řeknu, že přivřeme oči,“ reagoval pak na slova českého prezidenta Petra Pavla, že v případě vlády Roberta Fica se zřejmě zhorší česko-slovenské vztahy. Na otázku, zda by jako poslanec hlasoval pro vládu opřenou o hlasy extrémní pravice, Kaliňák opakovaně odpověděl vyhýbavě.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Místopředseda Směru Erik Kaliňák. Kandiduje na šestém místě, na pozici za ním je jeho strýc a exministr vnitra Robert Kaliňák.

„Je to otázka roku, možná dvou, než se vrátíme tam, kde jsme byli.“ To jste mi řekl před třemi a půl lety, těsně před volbami v únoru 2020. Je to nakonec o něco delší doba, ale jak moc jste si jistý tím, že se teď strana Směr vrátí do vlády, tedy „tam, kde jste byli“?

Pokud chceme být úplně korektní, tak by to do roku anebo dvou let bylo, pokud by nedošlo k odchodu jedenácti poslanců, kteří si založili vlastní stranu (Hlas-SD vedený expremiérem Petrem Pellegrinim, pozn. red.). To nám skutečně náš návrat na výsluní o ten jeden rok prodloužilo.

A jestli jsem si jistý? To záleží na lidech. Vnímáme velmi silnou snahu zmanipulovat lidi průzkumy, ve kterých je podle nás nafouknutá konkrétní politická strana, jež svou podstatou a podstatou ideového směřování nemůže být podle nás tak silná.

Máte na mysli Progresivní Slovensko?

Ano. Jeden z novinářů, myslím, že z Německa, to vystihl velmi dobře, že ať se podíváte na všechny průzkumy ze Slovenska z jakékoli perspektivy, co se týče ideologického zabarvení naší země, vám jednoznačně vyjde, že Progresivní Slovensko musí být menšinová strana. Absolutně má legitimní právo v demokracii být zastoupená, ale nemůže být vyzyvatelem a soupeřem o první místo.

Co znamená, že jste si do názvu letos přidali slovo „slovenská“? Ze Směru-sociální demokracie je tak Směr-slovenská sociální demokracie (Směr-SSD). Nejde ale o oficiální změnu v registru politických stran. Čili je to jen marketing na billboardy a volební materiály?

Ano, protože na to, aby se strana přejmenovala, je potřeba svolat stranické orgány. Přiznám se, že jsme tomu nepřikládali takovou váhu, a víc jsme se věnovali politické práci. „Slovenskou sociální demokracii“ jsme přidali právě kvůli tomu, že se do popředí po odchodu 11 poslanců dostali jiní politici, pro které byl národní rozměr levicové politiky klíčový.

Uvědomili jsme si, že je tu těžký nedostatek národní sociální demokracie. Sociální demokracie je v zahraničí velmi často liberálnějšího ražení, na Slovensku se pro to ustálil pojem „bruselská sociální demokracie“, a právě proto, abychom se oddělili od tohoto typu sociální demokracie, jež je standardní ve světě, jsme si do názvu dali „slovenská sociální demokracie“.

Znamená to, že víc dbáme o problémy, které trápí Slováky. My zůstáváme u pojmu dělník a pracující člověk, kteří jsou pro nás klíčoví. Součástí je i to, že vycházíme z preambule ústavy a pamatujeme na odkaz Velké Moravy a cyrilometodějskou tradici.

Takže ta sociálnědemokratická ochrana slabších, marginalizovaných skupin, solidarita s nimi, pro vás tak důležitá není, akcentuje to to slovo „slovenská“?

Akcentujeme ten ekonomický rozměr marginalizované společnosti. Je pro nás klíčové, aby se stíraly rozdíly mezi chudými a bohatými. Na to se soustředíme.

Já jsem se koukal na vaše video, které jste v sobotu zveřejnil na facebooku, a vypsal jsem si, co v něm zmiňujete: odpor proti Istanbulské smlouvě, stejnopohlavním manželstvím, genderu, migraci, mešitám, očkování proti covidu-19, medvědům, vlkům, národním parkům, ekoterorismu a, jak vy říkáte, americkému mlýnku na maso. Tím zřejmě myslíte ruskou válku na Ukrajině?

Ano.

Jsou tohle problémy, které primárně trápí Slovensko? Není to školství, zdravotnictví, to, že se lidé dostanou z Bratislavy do Košic rychleji přes Maďarsko než po nedostavěné dálnici?

Myslím, že každá strana, se kterou byste takový rozhovor vedl, vám řekne, že zdravotnictví, vzdělávání a doprava jsou základní problémy. Ve slovenské politice je absolutní tradice, že každá strana slibuje, že se za kratší dobu dostanete k lékaři, že se postaví nemocnice a dálnice. Takže z pozice komunikace s voličem je tohle to, čím se chceme odlišit.

Video, které zmiňujete, je pro mě důležité v kontextu toho, aby si lidé uvědomili, že si nevolí jen vládu, ale že ve skutečnosti vybírají mezi dvěma ideologickými přístupy ke světu a k řešení problémů.

Hodnoty, které v tom klipu zmiňujete, považujete za sociálnědemokratické? Vy tam stavíte hlavně na odporu proti něčemu.

Ne nutně, dá se to komunikovat pozitivně i negativně. Politika je o hledání rozdílů a definici svého přístupu. Nevnímal bych to video jako vyslovený anti přístup vůči něčemu.

Zmínil jste ve videu i „americký mlýnek na maso“. V debatě mladých lídrů politických stran jste řekl, že je Směr „strana míru“. Co má v tomhle kontextu znamenat „americký mlýnek na maso“? Proč o ruské invazi na Ukrajinu mluvíte takhle? Vysvětlete mi to, prosím, já to totiž nechápu. Byl jsem v Buči, v Irpini a tomuhle vyjádření a téhle logice jednoduše nerozumím. Kde se to vzalo?

Ve válce byl na začátku moment, kdy bylo na spadnutí minimálně příměří, ale pak přišel Boris Johnson, a řekl: vy ty Rusy dokážete porazit, my vám dodáme potřebné zbraně a všechny žoldnéře, které se nám podaří financovat, a vy ty Rusy ze svého území vyženete. A tak jsme tu o rok a půl později. Myslím, že obětí je mnohonásobně více, než muselo být. A výsledek v ukrajinské protiofenzivě je doslova neviditelný.

Říkáme, že jsme stranou míru a jsme pro to, aby se okamžitě uzavřelo příměří, a začalo jednání. To může stejně jako tahle válka trvat roky, ale nebudou umírat nevinní lidé, civilisti a zbytečně i vojáci. Jsou to právě demokrati z Ameriky, tedy politici Demokratické strany, kteří razí přístup, že se bude bojovat do posledního Ukrajince. Proto jsem to nazval americkým mlýnkem na maso.

A není to ruský mlýnek na maso? To na tom videu totiž neříkáte a mluvíte o americkém. Ukrajinu napadlo Rusko.

My jsme od prvního dne říkali, že jde o agresi ze strany Ruska a že ji odsuzujeme, že jde o porušení mezinárodního práva.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Volební billboard místopředsedy strany Směr Erika Kaliňáka.

„Válka a fašismus vždy přicházely ze západu a svoboda a mír z východu. Dnes tu máme liberální fašismus a musíme ho porazit,“ řekl nedávno při připomínce Slovenského národního povstání váš kolega, místopředseda Směru Ľuboš Blaha. Myslí si to, co jste teď o ruské agresi řekl, i on?

Určitě ano.

Ale také vnímáme skutečnost, že se Ukrajina jako stát, který s někým sousedí, nechová strategicky. To je nepopiratelné. Klíčové je, že nejsme politici, kteří by chtěli sbírat levné body na tom, že jsme idealisté a že mluvíme vznešenými frázemi.

Chceme tento problém vyřešit, a proto nejsme politici, kteří se spokojí s tím, že řeknou, že Rusové zaútočili na Ukrajinu, tak ať válčí dalších 10, 20 let, a že my budeme idealisticky přijímat sankce, což Rusku do jisté míry škodí, ale v nemalé míře na to doplácejí obyčejní občané Evropské unie, kteří s tímto konfliktem opravdu nemají nic společného. Hledáme řešení.

Pokud strana, jíž jste místopředsedou, bude vládnout, kam nasměruje Slovensko? Podle toho, co říkáte, to nebude hlavní proud EU ani NATO, vypadá to spíš na periferii. Český prezident Petr Pavel minulý týden řekl, že předpokládá, že pokud povládne váš stranický předseda Robert Fico, vztahy Česka a Slovenska se zhorší. Řekl, že řada Ficových názorů odpovídá více ruské propagandě než západnímu vidění světa. To říká prezident státu velmi blízkého Slovensku.

Je to jeho výsostné právo se takhle vyjadřovat a vstupovat do politické kampaně. Nepřekvapuje mě, že k tomu došlo po společné schůzce s prezidentkou Čaputovou, která dělá všechno pro to, aby pomohla Progresivnímu Slovensku.

Za naši stranu řeknu, že přivřeme oči. Český národ je pro nás nejbližším partnerem a uděláme vše pro to, abychom sjednotili Visegrádskou skupinu, kterou naše bývalá vláda pod vedením Eduarda Hegera i současná úřednická vláda ochromily.

Pokud jde o ukotvení Slovenska, budeme ho směrovat tam, kam jsme ho vždycky směrovali, tedy jako součást Evropské unie a NATO, ale se slovenským suverénním postojem, který budeme říkat vždy a nahlas. Myslím si, že si naše názory v EU najdou přirozené partnery. Nejbližší pro nás bude V4.

Budeme absolutně proti tomu, aby bylo zrušené právo veta (při hlasování v Radě EU, pozn. red.). Pokud by se právo veta zrušilo, nastane v rámci strany debata, jak dál.

Fico a Orbán, političtí bratři?

Evropa čeká, jak si Poláci a Slováci nově poskládají parlamenty. V Maďarsku vidí slovenské volby jako příležitost zamíchat Visegrádskou čtyřkou.

A co se týče Severoatlantické aliance?

Jsme naprosto zodpovědný partner, který dodržuje své závazky. Jsme proti tomu, aby se navyšovaly závazky výdajů na obranu nad dvě procenta HDP. Jsme proti zvyšování napětí dalším a dalším zbrojením.

Nemalou část financí na obranu je potřeba vynaložit i na rekonstrukci našich dálnic, železnic a mostů, po kterých se kvůli vazalské smlouvě s USA, tedy obranné smlouvě, vozí technika, pro kterou nejsou cesty uzpůsobené a jsou za poslední dva roky zdecimované.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Archivní fotografie Robert Fica z doby, kdy byl poprvé premiérem (v letech 2006-2010).

Robert Fico v srpnu v rozhovoru pro Český rozhlas Plus řekl, že pokud bude Směr ve vládě, nepošle na Ukrajinu ani jeden jediný náboj. Měl tím na mysli dodávky ze slovenských skladů, nebo to znamená i rušení ukrajinských zbrojních zakázek na Slovensku, opravu vojenské techniky a přepravu vojenského materiálu přes Slovensko na Ukrajinu? To by byl dost silný krok.

Bavíme se čistě o státem vlastněných a spravovaných obranný záležitostech, ze kterých nepůjde už ani jeden jediný náboj. Zatím nemáme zákonné páky, abychom něco zakazovali soukromým společnostem, není to náš cíl.

Vzhledem k tomu, že naše sklady jsou prázdné a jsme v naprosto nebojeschopném stavu, mnoho ze zbrojovek dostane možnost namísto vyzbrojování Ukrajiny plnit státní zakázky.

Pokud jde o převoz přes Slovensko, tak obranná smlouva s Američany jim umožňuje převážet absolutně všechno.

Kandidujete ze šestého místa, takže se velmi pravděpodobně stanete poslancem. Hlasoval byste jako slovenský sociální demokrat, jak jste tedy Směr nadefinoval, pro vládu, ve které by seděla krajní pravice? A tím myslím stranu Republika, tedy pohrobky Mariana Kotleby, kteří teď vyměnili hnědé košile za saka.

Budu hlasovat pro takovou vládu, která bude mít sociálnědemokratický vládní program.

A hlasoval byste pro vládu, jejímž členem by byla Republika?

(dlouze mlčí)

Nemyslím si, že tahle otázka je aktuální. Myslím si, že jsme jasně definovali, že náš nejbližší partner je strana Hlas-SD a následně Slovenská národní strana. Na tuhle otázku a možnosti budu umět odpovědět až po volbách.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Vpravo jednopatrová budova mezi panelovými domy, kde na bratislavském Ružinově sídlí strana Směr.

Takže prostě nechcete jasně odpovědět. Není to nefér k voličům, předem jim neříct, zda byste nevstoupili do vlády s Republikou?

Za posledních 30 let jsme nikoho nevyloučili, ani Lidovou stranu Naše Slovensko. Nevyloučili jsme ani Progresivní Slovensko.

Naši voliči velmi jasně rozumějí, že máme tři pilíře: prosociální, proevropský a jasně antifašistický. To je absolutně srozumitelné. Rozumím, že ze strany novinářů je velmi oblíbené tlačit na politické strany, aby vyloučily jiné politické strany.

Já se vás nesnažím nachytat, já se prostě ptám na to, zda byste jako poslanec osobně zvednul ruku pro vládu, ve které by zasedli politici Republiky. Se vším tím, co představují, protože to je jasně čitelná strana.

V tom, zda je jasně čitelná, si s vámi dovolím polemizovat, protože v mnoha otázkách antifašistických tradic, které zavedl Směr, jako například Den obětí holokaustu, vnímáme rozporuplný posun. Viděli jsme část politiků strany Republika, kteří přišli uctít Slovenské národní povstání, i když to v minulosti považovali za černý den.

Takže je to na delší diskuzi, ale není to něco, o čem aktivně uvažuju, protože to není na stole.

Reklama

Doporučované